Historie Lékařské fakulty UK v Hradci Králové

60. výročí založení fakulty v roce 2005		Děkani Lékařské fakulty a ředitelé Fakultní nemocnice
50.  výročí založení fakulty v roce 1995		Přednostové ústavů a klinik od roku 1945
		Pamětní medaile LF
		Emeritní profesoři

Budova teoretických ústavů a děkanátu	Vzděláním musíme a chceme dospívat k svobodě! (Dr. Edvard Beneš v projevu na pobočce Lékařské fakulty UK v Hradci Králové dne 30.6.1946)

Myšlenky rozšířit počet československých vysokých škol a decentralizovat naše vysoké školství se formovaly již před 2.světovou válkou. Cílem bylo jednak dosáhnout úrovně některých pokrokových evropských států, jednak vytvořit podmínky k tomu, aby intelektuální potenciál fakult vysokých škol vnášel do co nejširšího prostředí duchovní, sociální a morální nazírání, nezbytné k pokroku národa. Po osvobození ČSR se tyto myšlenky aktualizovaly; přispěla k tomu i skutečnost, že po několikaletém uzavření českých vysokých škol byl u nás nedostatek vysokoškolsky vzdělaných odborníků. V projevu ve Východočeském rozhlasu 25. července 1945 doc. Jan Bedrna mj. uvedl, že např. v Belgii, Maďarsku a Itálii připadá jedna lékařská fakulta na dva až dva a půl milionu obyvatel. Obdobně i prezident ČSR Dr. Edvard Beneš, když při přijetí královéhradecké delegace 10. srpna 1945 přivítal myšlenku zřídit v Hradci Králové lékařskou fakultu, vyjádřil své přesvědčení, že bychom v republice měli mít asi na dva miliony obyvatel jednu univerzitu.

Proč právě Hradec Králové?

Královéhradecká pobočka Lékařské fakulty UK byla první nově zřízenou čs. vysokou školou po skončení 2. světové války. Otázkou, proč padla volba právě na Hradec Králové, se podrobně zabývá samostatná kapitola v publikaci "Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové - 1945 - 1995", vydaná k oslavě 50. výročí školy. Stručně lze říci, že tu příhodně spolupůsobila vysoká vědecká úroveň přednostů tehdejší Všeobecné veřejné okresní nemocnice v Hradci Králové, podpora občanů města a celých východních Čech a porozumění správních orgánů a představitelů Univerzity Karlovy. Rektor Univerzity Karlovy prof. Jan Bělehrádek se plně ztotožňoval s myšlenkou prezidenta Beneše decentralizovat čs. vysoké školství a navíc královéhradeckou nemocnici a některé její vůdčí osobnosti (Jan Bedrna, Jan Maršálek) poznal již za války. Velké úsilí pro zřízení pobočky Lékařské fakulty UK v Hradci Králové vynaložil také tehdejší děkan pražské Lékařské fakulty UK prof. Josef Čančík.

Zakladatelé a první učitelé královéhradecké lékařské fakulty

V roce 1945 měla královéhradecká okresní nemocnice devět primariátů a byla tak jednou z nejmodernějších mimopražských nemocnic nejen po stránce výstavby, ale i po stránce diferenciace oborů lékařské péče. Zcela mimořádné také bylo, že na primářských místech, díky osvícenému postoji okresního zastupitelstva z období třicátých let, působilo šest docentů a habilitaci sedmého pozdržela jenom okupace. Habilitovaní primáři královéhradecké nemocnice se stali spoluzakladateli nové fakulty a jejími prvními učiteli. Byli to chirurg doc. MUDr. Jan Bedrna, patolog doc. MUDr. Antonín Fingerland, internista doc. MUDr. Pavel Lukl, gynekolog a porodník doc. MUDr. Jan Maršálek, ortoped doc. MUDr. Jaroslav Vavrda a dermatolog MUDr. Břetislav Janoušek. Učitelský sbor pobočky byl pak doplněn podle návrhu profesorského sboru mateřské Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Obrovské dílo výše jmenovaných zakladatelů královéhradecké fakulty, zejména obětavého organizátora, vědce a vynikajícího chirurga, pozdějšího akademika Jana Bedrny a nekompromisního strážce vědeckosti lékařské práce, patologa prof. MUDr. Antonína Fingerlanda, DrSc., je podrobně osvětleno v publikace "Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové - 1945 - 1995". Lékařská fakulta v Hradci Králové byla založena původně jako pobočka LF UK v Praze dekretem prezidenta Československé republiky Dr. Edvarda Beneše ze dne 13. října 1945. První rok činnosti královéhradecké lékařské fakulty probíhal úspěšně, ač v nepříznivé porevoluční době. V listopadu 1945 byli do učitelského sboru jmenováni: doc. MUDr. Jan Bedrna pro obor chirurgie, doc. MUDr. Vladimír Dvořák pro obor hygieny, doc. MUDr. Antonín Fingerland pro obor patologické anatomie, MUDr. Libuše Fučíková pro obor normální anatomie, doc. MUDr. Břetislav Janoušek pro obor dermatologie a venerologie, MUDr. Eduard Knobloch pro obor soudního lékařství, mimořádný profesor MUDr. Zdeněk Köcher pro obor farmakologie a farmakognosie, doc. MUDr. RNDr. Bohumil Krajník pro obor všeobecné lékařské biologie, doc. MUDr. Pavel Lukl pro obor vnitřního lékařství, doc. MUDr. Jan Maršálek pro obor porodnictví a ženských nemocí, doc. MUDr. Karel Měšťan pro obor stomatologie, řádný profesor MUDr. František Smetánka pro obor fyziologie, doc. MUDr. MrPh. Stanislav Škramovský pro obor lékařské chemie, doc. MUDr. Jan Vanýsek pro obor očního lékařství a doc. MUDr. Rudolf Vávra pro obor všeobecné a experimentální patologie. Vedením psychiatrické kliniky byl od 24. prosince 1945 pověřen doc. MUDr. Stanislav Krákora. Dětskou kliniku od 22. ledna 1946 vedla MUDr. Božena Vávrová, po její rezignaci byl vedením kliniky pověřen dne 27. září 1946 doc. MUDr. Jiří Blecha. Sociální lékařství vedl od 25. února 1946 doc. MUDr. Alois Guttwirth. Pro obor ortopedie obdržel pověření 28. června 1946 doc. MUDr. Jaroslav Vavrda. Profesor MVDr. RNDr. Vlastimil Vrtiš byl pověřen 25. září 1946 vedením histologie a embryologie. Pro první roky existence královéhradecké pobočky Lékařské fakulty UK bylo příznačné, že kromě výuky, vědecké práce a léčebné činnosti se museli všichni vedoucí kateder a přednostové klinik věnovat náročné činnosti organizační. K tomu přistupovaly i úkoly vyplývající z potřeby obnovy zdravotnictví v regionu a vzdělávací a osvětová činnost. Nicméně pedagogická a vědecká činnost pobočky se úspěšně rozvíjela, a tak profesorský sbor koncem roku 1948 požádal ministra školství o konečné rozřešení právního postavení pobočky, a to buď zřízením univerzity v Hradci Králové nebo samostatné lékařské fakulty, nebo změnou pobočky v řádnou fakultu Univerzity Karlovy.

Přeměna pobočky na Vojenskou lékařskou akademii Namísto vyřízení této žádosti však byla pobočka rozkazem prezidenta republiky z 15. srpna 1951 přeměněna na Vojenskou lékařskou akademii (VLA). Ani s odstupem doby není snadné éru VLA, trvající do roku 1958, objektivně hodnotit. Byla zde větší materiální podpora školy, a ta se promítla i do možností a výsledků vědecké práce. Ale na druhé straně vojensko-politické, totalitní řízení školy s pomocí sovětských poradců rozhodně neprospívalo univerzitnímu duchu.

Léta 1945-1958 v chronologickém přehledu
květen 1945	doc. Jan Maršálek a doc. Jan Bedrna jednají v Praze s rektorem UK prof. Janem Bělehrádkem.
8. června 1945	Revoluční městský národní výbor v Hradci Králové jednomyslně schválil návrh vybudovat lékařskou fakultu.
3. července 1945	zástupci ministerstva školství, Karlovy univerzity, MNV a ONV v Hradci Králové byl podepsán zakládací protokol.
14. září 1945	při univerzitní manifestaci je ustavena Společnost pro vybudováni univerzity v Hradci Králové.
13. října 1945	prezident Československé republiky Dr. Edvard Beneš podepsal dekret o zřízení pobočky lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
7. listopadu 1945	je zahájena fakultní činnost, ustaven je Spolek mediků.
25. listopadu 1945	za účasti představitelů všech čs. vysokých škol je slavnostně otevřena pobočka Lékařské fakulty UK v Hradci Králové.
26. listopadu 1945	jsou zahájeny školní přednášky.
15. dubna 1946	se uskutečňuje první promoce.
30. června 1946	pobočku navštívil prezident republiky Dr. Edvard Beneš.
14. srpna 1947	prezident republiky jmenoval 11 řádných a 8 mimořádných profesorů.
25. listopadu 1948	vedení pobočky žádá ministra školství o dořešení právního postavení školy (přeměnu pobočky ve fakultu).
1. srpna 1951	rozkazem prezidenta republiky je pobočka přeměněna na Vojenskou lékařskou akademii.
31. srpna 1958	rozkazem ministra národní obrany je VLA zrušena a od
1. září 1958	se škola stává fakultou Univerzity Karlovy.

Opět ve svazku Univerzity Karlovy Ke dni 31. srpna 1958 byla VLA zrušena a škola se stala jednou z fakult Univerzity Karlovy. Současně se zcivilněním Lékařské fakulty byl z některých vojenských kateder a klinik vytvořen Vojenský lékařský výzkumný a doškolovací ústav Jana Ev. Purkyně - VLVDÚ JEP, po listopadu 1989 přeměněný na Vojenskou lékařskou akademii Jana Ev. Purkyně - VLA JEP. Je třeba říci, že úzká vědecká spolupráce škol - Lékařské fakulty UK, VLA, VLVDÚ JEP a VLA JEP byla přínosem. Dnem 1. září 1958 začalo nové období historie fakulty, obnovením Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové jako jedné ze samostatných fakult Karlovy Univerzity. Došlo k dalšímu rozvoji vědecké a léčebné činnosti. Od roku 1958 prováděl prof. MUDr. J. Procházka, DrSc. operace srdce s použitím mimotělního oběhu. Pod vedením prof. MUDr. R. Petra, tvůrce naší moderní neurochirurgie a pozdějšího akademika, se úspěšně rozvíjela práce neurochirurgické kliniky, která později vyústila do vybudovaní nového, špičkově vybaveného pavilonu. Prioritní výsledky byly dosaženy zásluhou doc. MUDr. J. Erbena, CSc. v hemodialyzační léčbě. Koncem šedesátých let byla v Hradci Králové provedena úspěšná transplantace ledvin.

Léta 70. a 80. Léta 70. a 80. byla obdobím normalizace.  Nejsmutnější stránkou tohoto období byla skutečnost, že v důsledku normalizačních opatření byli čtyři profesoři zbaveni funkcí vedoucích kateder, z patnácti docentů byla většina přeřazena do funkcí odborných asistentů nebo vědeckých pracovníků.  Mnozí dřívější učitelé měli zákaz vyučovat a publikovat. Na výsledky dosažené v šedesátých letech navazovaly pedagogická, vědecká a léčebná činnost v období sedmdesátých a osmdesátých let. Nebyla to pro činnost školy jednoduchá doba, ale královéhradecká Lékařská fakulta UK měla naštěstí i v těchto letech ve svých řadách dost pracovníků, kteří nepřipustili, aby se tvořivá činnost deformovala v rutinu. Chirurgická klinika, vedená prof. Procházkou, neustále rozšiřovala repertoár srdečních operací, v oblasti radiologie a rentgenologie došlo vedle zdokonalující se diagnostiky i k rozvoji léčebných metod (např. vyřazení části krevního řečiště před operací ledvin nebo cílená cévní perfuze onemocnělých orgánů cytostatiky). K diagnostické zobrazovacím metodám přibyl ultrazvuk a počítačová tomografie, rozšířilo se endoskopické vyšetřování zažívacího traktu pomocí přístrojů s vláknovou optikou atd. Po předcházejících diplomatických jednáních bylo na přímou žádost ministerstva zahraničních věcí a ministerstva zdravotnictví Kuvajtu ministerstvem školství a ministerstvem zdravotnictví ČSSR vysláno do Kuvajtu 12 členů Lékařské fakulty a Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Byli prvními lékaři z ČSSR, kteří v Kuvajtu působili a významně se podíleli na rozvoji kuvajtského zdravotnictví a výuce na nově zřízené lékařské fakultě. Spolupráce byla zahájena v roce 1968 a je dosud vysoce ceněna.

Po roce 1989 V souvislosti s událostmi 17. listopadu 1989 studenti naší fakulty věrni smyslu pro svobodu a tradici demokratických zásad ustanovili na fakultě  stávkový výbor, zorganizovali celofakultní stávku a pro provedení politických změn snažili se získat i podporu pracovníků závodů Východočeského kraje. Jejich vystoupení vedlo ve svých důsledcích i k uskutečnění personálních změn ve vedení Lékařské fakulty a některých klinik. V letech 1991-1992 byl udělen rehabilitační doktorát 17 studentům, kteří z politických důvodů byli v minulých letech vyloučeni ze studia. Lékařská fakulta v akademickém roce 1992/1993 otevřela studium všeobecného a zubního lékařství v anglickém jazyce. Od akademického roku 1992/1993 do konce roku 2003 ukončilo studium všeobecného lékařství 91 z 221 zahraničních studentů a 26 ze 47 zahraničních studentů absolvovalo studium zubního lékařství. Dne 14. 4. 1992 vědecká rada projednala a schválila ”Řád postgraduálního studia na LF UK v Hradci Králové” opírajícího se o zákon č. 172, § 22 ze dne 4. května 1990 O vysokých školách. V akademickém roce 1992/93 nastoupili první studenti postgraduálního studia. Studium v době od 1. 1. 1995 do 31. 12. 2003 absolvovalo a titul PhD. obhájilo celkem 127 studentů, a to jak v teoretických, tak i klinických oborech. Postgraduální doktorské studium bylo možno absolvovat  v 18 oborech. Nový zákon o vysokých školách v roce 1998 definitivně uzákonil podrobnosti o doktorském studiu (včetně akreditace studijních oborů) a zrušil udělování hodnosti CSc. Lékařská fakulta ztratila plnou právní subjektivitu získanou v roce 1990 a mnohé pravomoce začala vykonávat přímo Univerzita Karlova. V roce 1993 bylo otevřeno bakalářské studium ošetřovatelství. V letech 1997 - 2003 obhájilo titul Bc. 235 uchazeček. V roce 1995 oslavila Lékařská fakulta 50. výročí svého založení. Při této příležitosti se konala výstava o aktivitách fakulty od doby jejího založení. Vyšla monografie Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové 1945 - 1995. Prezident republiky Václav Havel zaslal jubilující Lékařské fakultě pozdravný dopis. V jubilejním roce se na počest Lékařské fakulty konalo celkem 33 odborných kongresů, konferencí a sympózií. Od roku 1996 probíhají pravidelné Vědecké konference LF a FN, na které jsou prezentovány všechny dokončené a řešené výzkumné úkoly řešené v rámci grantových agentur. Dne 6. května 1996 byla podepsána kupní smlouva mezi městem Hradec Králové, zastoupeným primátorem města Ing. Martinem Dvořákem a Lékařskou fakultou UK v Hradci Králové zastoupenou děkanem doc. MUDr. Karlem Bartákem, CSc., podle níž Lékařská fakulta získala objekt fakulty za symbolickou cenu 1 Kč. V roce 1998 se fakulta podílela expozicí na výstavě konané u příležitosti 650 výročí založení Univerzity Karlovy. V roce 2004 se konala jubilejní padesátá studentská vědecká konference. Pedagogická a výzkumná činnost Lékařské fakulty by byla nemyslitelná bez úzké a účinné spolupráce s Fakultní nemocnicí Hradec Králové, která se datuje od roku 1990, kdy ředitelem Fakultní nemocnice se stal MUDr. Ivan Drašner. Její současný ředitel doc. MUDr. Leoš Heger, CSc. jako člen kolegia děkana Lékařské fakulty tuto spolupráci dále účinně rozvíjí.