Astma bronchiale a alergie
E.
Pařízková, Katedra pediatrie LF UK, Dětská klinika FN HK
Astma bronchiale
o
Chronické zánětlivé onemocnění
dýchacích cest
o
Reverzibilní obstrukce - otok sliznice + hlen
o
Zánět dýchacích cest - eozinofilní
o
Bronchiální hyperreaktivita – spazmus hladkých svalů
o
Incidence 5 – 8% u dětí, převaha
chlapců nad dívkami,
o
V pubertě ústup příznaků
o
Zřídka fatální – 30-40 úmrtí
v USA/rok
Spouštěcí faktory
o Respirační virová infekce
o Vzduchové znečištění (kouř…)
o Alergeny (domácí prach, pyly trav, květů stromů…)
o Potraviny (ryba, mléko, vejce, ořechy)
o Cvičení
o Emoce (smích, křik)
Alergické astma
o Riziko sensibilizace – množství alergenu, doba expozice
o U malých dětí – reakce na roztoče jako 1.
o U dětí s potravinovou alergií – vyšší prevaluce
AB
o Faktory zvyšující riziko sensibilizace:
o Kouření, škodliviny chemického
a biologického původu
Patofyziologie
o Bronchospazmus + hlenová produkce + edém + zánětlivá
infiltrace sliznice dýchacích cest – eosinofily, neutrofily, Th2 lymfocyty,
makrofágy, trombocyty, žírné buňky
o Časná fáze alergické reakce: histamin, leukotrieny C4, D4, D4, E4, prostaglandiny
D2, F2, tromboxan A2
o Opožděná alergická reakce: cytotoxicky a proteolyticky účinkující látky ® rozvoj zánětu ® rozvoj bronchiální hyperreaktivity
Vyšetření
o Spirometrie – stupeň obstrukční ventilační poruchy
o Peak-flowmetrie – PEF, barevné zóny
o Kožní testy, ORL vyšetření
o Anamnéza:
n v prvém roce života diagnóza AB těžká (virové
infekce)
n (3 a více afebrilních epizod dušnosti /rok)
n IgE , rodinná zátěž
n u starších dětí frekvence záchvatu dušnosti a kašle
n IgE , pozitivní specifické IgE,
prick testy
n positivní odpověď na léčbu antiastmatiky
o Diagnóza: 70
% dětí s AB do 4. roku života
Klinické projevy
o V polovině případů klinické projevy do 3 let
o Mimo akutní záchvaty – fyzikální
vyšetření v normě
o Reverzibilní exspirační dušnost z obstrukce
dýchacích cest, kašel v noci a po ránu, hvízdavý výdech, hrudník
v inspiračním postavení, v prodlouženém exspiriu pískoty
o
Hypoxémie – snížení p02 - hyperventilace – snížení
pCO2
o
Později zvýšení pCO2
o Záchvaty dráždivého kašle (noc/den)
o Záchvaty exspirační dušnosti
o Ortopnoická poloha
o Hrudník v inspiračním postavení
o Agitovanost dítěte ® apatie ® koma
o Hypoxie/hyperkapnie
o Poslechově pískoty, stridor
o Tachypnoe, cyanóza, tachykardie
Klasifikace
o
Intermitentní astma
Občasné
epizody příznaků, většinou izolované, nejvíce 1krát týdně. Noční příznaky se
vyskytnou ne více než 2krát měsíčně. Mezi záchvaty normální plicní funkce,
variabilita PEF do 20%. Plná životní aktivita.
o
Lehké persistující astma
Příznaky
se projeví i několikrát týdně, noční obtíže několikrát měsíčně. Variabilita PEF
se zvyšuje na 20-30%, spirometrické hodnoty mezi záchvaty ještě do 80%
náležitých hodnot. Projevuje se již narušením spánku a denních aktivit.
o Středně těžké persistující astma
Příznaky denní i noční se stávají
častějšími – denní jsou až každodenní, noční jsou i několikrát týdně. Výrazně
je ovlivněna aktivita, počet klidných nocí se snižuje. Pacient vyžaduje téměř
denně nebo několikrát týdně úlevový bronchodilatační lék. Spirometrie
v rozsahu 60-80% náležitých hodnot, index variability PEF nad 30%.
o Těžké persistující astma
Je vyjádřeno trvalými příznaky
s výrazně omezenou tělesnou aktivitou, nočními obtížemi. PEF je často
neměřitelný, variabilita vysoká, spirometrie - trvale stav obstrukce, hodnoty
pod 60%
Léčba
o Kontrola astmatu znamená:
n
vymizení chronických příznaků
n
snížení příznaků na ojedinělé
akutní exacerbace
n
stabilizace plicní funkce, nízká
variabilita PEF
n
normální tělesná výkonnost
o Písemný plán léčby, edukace a reedukace, vybavení
(spacery, peak-flow metry)
o Komplexní eliminace alergenu, SIT
o Inhalační kortikosteroidy (flutikazon, budezonid,
beklometazon)
o Léčba preventivní dlouhodobá (b-2 mimetika, inhalační steroidy)
o Léčba symptomatická při akutním záchvatu (inhalační b-2 mimetika – salmeterol; anticholinergní látky - ipratropium bromid;
aminofylin, prednison, medrol)
o Intubace + umělá plicní ventilace, JIRP
o Prognóza: u 30 – 50 % dětí ústup
příznaků v pubertě
Pylová alergie – pollinosis
o
Prevalence 6 – 10 %
o
Sezónní příznaky:
n
rinitida, konjuktivida
n
gastroitestinální příznaky alergie
n
astma bronchiale
n
atopický ekzém
o
Hypersensitivní reakce I. typu
o
Alergeny: pyly trav, obilovin, stromů, keřů
o
Sezónní rýma: kýchání, vodnatá sekrece, edém sliznice, svědění
(
poruchy sluchu, serózní otitida)
o
Sezónní konjunktivida – překrvení spojivek
o
70 % dětí s pylovou
alergií má obstrukční ventilační poruchu.
o Celkové příznaky: podrážděnost, únavnost, nesoustředěnost, poruchy spánku
o Laboratorní nálezy: IgE , ECP , eozinofilie, pozitivní
specifické IgE proti alergenům, kožní testy
o Terapie:
n snížení exposice k alergenům
n antihistaminika II. generace (inhibice H1 receptorů,
n blokáda uvolňování mediátorů z žírných buněk,
n inhibice migrace oesinofilů a neutrofilů
n kromoglykany a nedokromil
n kortikoidy (Flixonase – nosní spray, Beclomet – nosní
kapky, Aldecin – nosní spray)
n SIT
Potravinová alergie
o U dětí až v 8 %, s věkem často příznaky ustupují
až mizí
o Alergie na bílkovinu kravského mléka
o Alergie na oříšky, mák, vejce, ryby, pšenice, soja,
zelenina, ovoce
o Klinické příznaky:
n
nauzea, zvracení, průjem
n
infantilní koliky, syndrom
dráždivého tračníku
n
neprospívání
n
recidivující aftózní stomatitida
n
eozinofilní gastroenteritida
n
kopřivka, atopická dermatitida,
angioedém, pruritus
n
alergické projevy
v respiračním traktu (rinitida, otitida, AB)
n
celkové příznaky (migréna,
artritida, únava, nechutenství, poruchy spánku, anafylaktický šok)
n
uropoetický trakt: eozinofilní
cystitida
o Diagnostika:
n zátěžový test s alergenem – používá se výjimečně
n kožní testy nespolehlivé
n vyšetření specif. IgE – finančně nákladné
n anamnéza + eliminační test
o Terapie:
n eliminace příčinného alergenu z potravy
n význam mateřského mléka
n hypoalergenní mléka (Nutrilon Pepti, Beba HA …)
n speciální přípravky (Pregestimil, Nutramigen,
Neocate)
n profylakticky: nalcrom, zaditen
n antihistaminika: loratidin, cetyrizin, asthemizol
Anafylaktický šok
o Generalizovaná reakce – oběhové selhání – ohrožení
života
o Vyvolávající alergeny:
n
léky (hormony, antibiotika)
n
vakcíny
n
potraviny (mák, ořechy…)
n
jedy (včela, vosa)
o Příznaky anafylaktické reakce:
n
kožní: urtika, edém, erytém
n
respirační: edém nosní sliznice, dyspnoe, kašel, cyanóza,
tachypnoe, stridor, edém laryngu, akutní bronchiální obstrukce
n
gastrointestinální: křeče a bolesti břicha, zvracení, průjem, hematemeza,
melena
n
kardiovaskulární: tachykardie, dysrytmie, hypotenze, fibrilace komor,
asystolie
n
CNS: aura a poruchy vědomí
o Přístup k léčbě anafylaktického šoku:
n zabránit dalšímu přívodu alergenu (škrtidlo)
n udržet průchodné dýchací cesty, kyslík
n Trendelenburgova poloha
n cévní přístup – tekutiny (F 1/1 – 20 – 50 ml/kd)
n adrenalin – 10 mg/kg i.m., i.v.
(opakování za 15 minut)
n metylpredisolon – 10 mg/kg i.v.
n kontinuální sledování TK a periferní prokrvení
n inhlalace b-mimetik
n intubace/koniotomie
Odkazy, zdroje
o www.gina.org
n
Global initiative for asthma
o www.csaki.cz
n
Česká společnost alergologie a
klinické imunologie
o Nelson’s
textbook of pediatrics
o Pediatrie (Hrodek, Vavřinec)
o Časopisy (Alergie (www.tigis.cz/alergie)
…)
o Mikrolekce (MUDr. Chládková)