Dětská imunologie

Eva Pařízková, Pavel Rozsíval, Dětská klinika FN HK, Katedra pediatrie LF

 

Leukocyty – fyziologie a patologie
Normální počty leukocytů

Věk

Leuko

Neutro

Lymfo

Eo

Mono

Pupečník.

krev

18000

61

31

2

6

2 týdny

12000

(5-21 tis.)

40

48

3

9

3 měsíce

12000

30

63

2

5

6 měs.

-  6 let

10000

(6-15 tis.)

45

48

2

5

7-12  let

8000

(4,5 – 13,5 tis.)

55

38

2

5

Dospělí

7500

55

35

3

7

 

Leukocyty

l    Rezistence k infekci

l    Celkový počet + difereciální  počet

    Granulocyty: neutrofily, eosinofily, basofily

    Lymfocyty

    Monocyty

l    Leuko 40 000 a více → leukemoidní  reakce  (vyplavení mladých buněk)

    infekce, intoxikace, leukémie …

    vyšetření kostní dřeně

 

Imunodeficience

l    Primární x sekundární

l    Specifická x nespecifická imunita

l    Humorální x buněčná x kombinované poruchy

l    PID – popsáno asi 100 poruch

l    Problematika často nemocného dítěte (mikrolekce)


Primární imunodeficity


Imunodeficitní pacient

l    I.    léčba a prevence infekcí

    antimikrobiální léčba (včasná, razantní a dostatečně dlouhá)

    antimikrobiální chemoprofylaxe (dlouhodobě udržovací dávka, cotrimoxazol, trimetoprim)

    sanace infekčních fokusů (AV,  granulomy, chronická periondontitida, nevitální dočasný chrup)

l    II.   léčba substituční:

    IVIG (protilátkové a kombinované deficity)

    ozářené krevní deriváty

l    III.   transplantace kmenových buněk krvetvorby (SCID…)

l    IV.   genová terapie (ADA-SCID, X-SCID, CGD)

 

Leukocytóza

l         Infekce bakteriální, virové, neinfekční procesy

l         Eozinofilní leukemoid – 50-80% eozinofilů v diferenciálním obraze

l         Parazitární infekce, hypereozinofílie

 

Leukopenie

l          < 3,5 x 109/l

l            Neutropenie < 1500 (<1000 u dětí do 2 let), agranulocytóza < 500/mm3

l          Neutropenie

         Zvýšená vnímavost k infekcím, epizody bakteriémie

         Faryngitidy, gingivitidy, lymfadenitidy, abscesy, enteritidy, pneumonie

l          Lymfopenie < 1,5 x 109/l

 

Neutropenie

l    Kongenitální neutropenie:

    Retikulární dysgeneze (SCID), těžká neutropenie, lymfopenie, aplázie thymu a hypogamaglobulinémie

    Těžká kongenitální neutropenie = Kostmannův syndrom

 

Kostmannův syndrom

l    AR dědičnost, monocytóza až 50%, eosinofilie, často fatální v kojeneckém věku, nedetekovatelná hladina G-CSF,

l    Těžké infekce – už během 1. měsíce života

l    V kostní dřeni snížený počet zralejších granulocytů

l    Terapie: razantní léčba infekcí antibiotiky, G-CSF (Neupogen), transplantace kostní dřeně

 

Cyklická neutropenie

l     AR nebo AD dědičnost nebo sporadický výskyt, zkrácený život neutrofilů (6-7 h)

l     Cyklus asi 21 dní (14 – 30 dní), trvání neutropenie 4 – 6 dní (současně monocytóza, eosinofílie)

l     Klinické projevy ve fázi neutropenie: stomatitidy, ulcerace v dutině ústní, faryngitídy, lymfadenopatie, teploty, kožní infekce, bolesti v kostech

l     Kostní dřen: hypoplázie bílé řady, porucha maturace prekurzorů

l     Terapie: G-CSF nebo jiný růstový faktor, protizánětlivá léčba v období infekcí

l     V období puberty úprava

 

Shwachmannův syndrom

l    Pankreatická insuficience a neutropenie spojená s dysfunkcí kostní dřeně

l    Porucha chemotaxe neutrofilů

l    Malabsorpce, ekzém, malý vzrůst, zvýšená vnímavost k infekcím 

l    Kostní dřeň: snížení růstové aktivity (tvorba kolonií a clusterů)

l    Terapie: G-CSF, další růstové granulocytární faktory

 

Získané neutropenie

l     Izoimunní neutropenie

     ~ 3% novorozenců

     Transplacentární přenos mateřských protilátek

     Neutropenie, monocytóza, eosinofilie

     Léčba IVIG, infekce antibiotiky

l     Autoimunní neutropenie

     Ve stáří 5 – 24 měsíců

     Vymizí za 6 měsíců až 4 roky

     Léčba: G-CSF, IVIG nebo kortikoidy

     Časná manifestace SLE nebo JIA, ANCA protilátky !

l     Léky indukovaná neutropenie

     Cytostatika, záření, chromfenikol, sulfonamidy, fenytoin, ampicilin (vysoké dávky, dlouhodobě)

l     Neutropenie při stresu novorozenců (septický stav)

l     Benigní kongenitální neutropenie

     AD dědičnost, sporadický výskyt, v kostní dřeni normální nález

     Zvýšená frekvence lehčích infekcí, ve věku 6 měsíců až 3 let, často po virové infekci

     Ve školním věku úprava

 

Porucha funkce neutrofilů

l    Chronická granulomatózní choroba

    X-vázaná (nejčastější) / AR

    Abscedující lymfadenitidy, pneumonie, osteomyelitidy

    Anémie + hepatosplenomegalie

    Porucha nitrobuněčného zabíjení

    Léčba:  razantní léčba infekcí antibiotiky, profylaxe infekcí (kotrimoxazol), IFNγ, transplantace kostní dřeně, genová terapie !

l     LAD syndrom  (I – II – III)

     Porucha adhezivity, chybí receptory (CD18, CD15s, ?) nebo nitrobuněčné molekuly

     Omfalitida, abscesy, pneumonie, otitidy, gingivitidy, leukocytóza

     Léčba: atb, transplantace kostní dřeně

l     Chediakův-Higashiho syndrom

     Velká granula v cytoplasmě leukocytů, AR dědičnost

     Rekurentní pyogenní infekce, parciální okulokutánní albinizmus, progresívní neuropatie

     Léčba: antibiotika, transplantace kostní dřeně

 

Protilátkové deficience

l    Primární x sekundární

l    Primární – způsobeny poruchou B, ale i T-lymfocytů, nezralost

l    Sekundární – polékové (kortikoidy), ztráty (GIT), CVID (?)

l    Kompletní chybění – agamaglobulinémie

l    Částečné chybění – hypogamaglobulinémie

 

Tranzientní hypogamaglobulinémie v dětském věku

l    = snížení hladiny IgG pod hranici normy pro daný věk

l    Zvýšená nemocnost většinou respiračními infekcemi nebo náhodný nález

l    Asymptomatická (bez zvýšené nemocnosti) – pouze sledování / substituce při hrubém poklesu

l    Symptomatická – substituční léčba IVIG

l    Etiologie: pomalejší vyzrávání imunity ?

l    Vyšetření: celkové IgG, A, M, hladiny podtříd IgG, hladiny specifických protilátek (očkování – tetanus, pertuse, HiB), KO+dif, příp. základní panel buněčné imunity

l    Terapie: IVIG 400 mg/kg, SCIG, chemoprofylaxe kotrimoxazolem

l    Prognóza: většinou spontánní úprava

 

Deficit podtříd IgG

l    IgG 1-4, rozdílné role – IgG1 – proteinové antigeny, IgG2 – polysacharidové antigeny…

l    Deficit jedné nebo více podtříd i při normální celkové hladině

l    Projevy: např. častá nemocnost opouzdřenými baktériemi (HiB, pneumokok) – IgG2, někdy dáván do souvislosti s alergií, astmatem, nespecifickými střevními záněty…

l    Etiologie: ?, klonální anergie ?

l    Vyšetření: viz výše

l    Terapie: bez léčby, očkování polysacharidovými konjugovanými vakcínami, substituce Ig

l    Prognóza: dobrá, většinou spontánní úprava

 

Agamaglobulinémie

l    Primární porucha B-lymfocytů

l    Součást obrazu SCID

l    B-lymfocyty: BTK (XLA – Brutonova nemoc), CD79a (IgH), BLNK, Igm, λ14.4 (surrogate light chain) ® blok ve vývoji B-lymfocytů

l    Agamaglogbulinémie/hypogamaglobulinémie („leaky“ fenotyp)

l     Vyšetření: KO+dif, Ig, buněčná imunita – rozšířený panel, stimulace, autoprotilátky, kostní dřeň, aktivita BTK, genetické vyšetření

l     Léčba: substituce Ig – IVIG, SCIG tak, aby hladina IgG neklesala pod 5 g/l, lépe okolo 7 g/l, transplantace kostní dřeně s mírným preconditioningem ® chiméra T/B lymfo ?, genová terapie zatím ne

l     Cave: „sterilní“ artritidy – Chlamydie, echovirové encefalitidy, bronchiektázie

l     Prognóza: většinou dobrá kvalita života při substituci

 

Hyper-IgM syndrom

l    Hypogamaglobulinémie G s normální/zvýšenou hladinou IgM

l    Porucha na úrovni T nebo B lymfocytů – skupina chorob s geneticky definovaným podkladem poruch v signalizační cestě CD40L – CD40 – class switch rekombinace + somatická hypermutace (se zapojením molekul jako AID, UNG)

l     Při poruše T-lymfocytů (CD40L deficience) také zvýšená citlivost k mykobakteriálním infekcím ← CD40L zapojena také do stimulace makrofágů a IL-12 – INFγ cesty

l     U některých typů obrovská germinální centra v mízních uzlinách

l     U některých typů zvýšená frekvence autoimunit

l     Vyšetření: KO+dif, třídy a podtřídy protilátek, specifické protilátky, rozšířený panel buněčné imunity, stimulace, burst test, genetická vyšetření

l    Léčba: substituce Ig IVIG/SCIG, chemoprofylaxe, transplantace kostní dřeně při nezvladatelném průběhu, genová terapie zatím neúspěšná

l    Prognóza: většinou dobrá kvalita života při substituci

 

CVID

l    Common variable immune deficiency = běžný variabilní imundeficit

l    = deficit jedné nebo více tříd imunoglobulínů při vyloučení ostatních možných příčin

l    Diagnóza per exclusionem

l    Vrozená x získaná porucha, primárně T x B lymfo ?

l    Skupina chorob se stejnou manifestací, ze které s epostupně oddělují nově geneticky definované podjednotky (př. ICOS deficience – Grimbacher et al., Blood 2003)

l    Zvýšené riziko autoimunitních chorob

l    Nová klasifikace podle Warnatze (Blood 2002) – podle počtu přesmyknutých paměťových B-lymfocytů (CD19+CD27+IgM-IgD-)

l    Vyšetření: KO+dif, rozšířený panel buněčné imunity včetně stimulací a burst testu, třídy a podtřídy protilátek, specifické protilátky, autoimunity ANA, ENA, anti-dsDNA, orgánové protilátky, kostní dřeň při podezřelých abnormalitách, genetická vyšetření – ICOS, poruchy B-lymfocytů s leaky fenotypem (IgH, CD79a, ), ICOS

l    Léčba: substituce Ig IVIG/SCIG podle hladin, chemoprofylaxe podle funkčních testů, někdy kortikoidy při závažných autoimunitních projevech a tvorbě granulomů, transplantace kostní dřeně při nezvladatelném průběhu

l    Prognóza: přes kvalitní substituci často horší kvalita života, autoimunní nemoci

 

DiGeorgeův syndrom

l    Porucha funkce a variabilita počtu T-lymfocytů od normy do praktického chybění

l    Spojení s poruchami příštítných tělísek a srdečními vadami, typická facies

l    Genetický základ na 22q11, samotná porucha způsobena defektním zpracováním RNA ? (Nature 2004 – RNA microprocessor)

l    Vyšetření: KO+dif, rozšířený panel buněčné imunity, stimulace, UZ krku (thymus) a srdce, základní třídy Ig, specifické protilátky

l    Léčba: řešení srdeční vady, substituce Ig IVIG/SCIG podle hladin, chemoprofylaxe, transplantace kostní dřeně nebo thymu

l    Prognóza: podle závažnosti srdeční vady a hloubky snížení počtu T-lymfocytů

 

Wiskott-Aldrichův syndrom

l    Mutace genu pro WASP – protein nezbytný k tvorbě aktinového cytoskeletu (review Blood 2004) vede k poruše funkce T-lymfocytů, makrofágů a trombocytů (malé destičky !)

l    Vyšetření: KO+dif (objem destiček !) základní/rozšířený panel buněčné imunity, hladiny tříd protilátek, kostní dřeň

l    Léčba: chemoprofylaxe, substituce Ig podle hladin, transplantace kostní dřeně při závažných krváceních

l    Prognóza: nejistá – ohrožení infekcemi i krvácením

 

SCID

l    = severe combined immune deficiency, těžká kombinovaná imunodeficience

l    Chybění a závažná funkční porucha všech/části populace T-lymfocytů, spojená podle typu poruchy s chyběním dalších buněčných populací (B-lymfo, NK buňky)

l    I při normálních počtech B-lymfocytů je závažná porucha jejich funkce – chybí spolupráce s T-lymfocyty

l    Různé možnosti klasifikace podle typu poruch, nejjednodušší podle buněčných populací

l    T-B+ varianty

l    T-B- varianty

l    Různé typy dědičnosti – X-vázané, AR

l     Příznaky (společné pro celou skupinu):

l     Neobvyklé nebo oportunní infekce

     Nitrobuněčné baktérie – Mycobacterium spp. (vč. BCG), Listeria, Salmonella spp.

     Viry

     Kvasinky a plísně – Candida spp., Aspergillus fumigatus, Cryptococcus neoformans

     Paraziti – Pneumocystis carinii, Isospora belli, Microsporidium spp.

l     Slabost / hubnutí / neprospívání

     Chronický průjem/malabsorpce, dermatitida, soor

l    Vyšetření: KO+dif, hladiny tříd protilátek, rozšířený panel buněčné imunity, dále podle výsledků – stimulace, burst test, kostní dřeň, genetická vyšetření, HLA typizace

l    Léčba: agresivní antimikrobní a antifungální léčba, pokrytí Pneumocystové infekce, transplantace kostní dřeně, PEG-ADA, genová terapie

l    Prognóza: závažná, bez transplantace většinou infaustní

l     X-vázaná SCID

     Porucha společného γ řetězce (common γ chain)

     Postihuje receptor pro IL-2, IL-4, IL-7, IL-9, IL-15 a IL-21

     T-B+NK- SCID – růstové faktory pro T-ly i NK-bb

     Genová terapie (Paříž, Londýn, USA)

l     AR-SCID

     JAK-3 deficience

     T-B+NK- SCID

l     AR-SCID

     IL-7 deficience –růstový faktor T-lymfocytů

     T-B+NK+ SCID

 

SCID T-B+

l    AR-SCID – selektivní CD8 deficience

    ZAP-70 deficience

l    AR-SCID – MHC II deficience

    Chybění RFXAP, RFX3, RFXANK, CIITA

l    AR-SCID – chybění podjednotky CD3ε

    Poslední popsaná SCID (Blood 2004)

 

SCID T-B-

l     Všechny typy AR

l     ADA-SCID, PNP-SCID

     Metabolické vady, T-B-NK- SCID

     Možnost farmakoterapie a genové terapie u ADA deficience

l     Retikulární dysgeneze

l     „Nude-mice“ syndrome

l     RAG1, 2, Artemis mutace - T-B-NK+ SCID

     Omennův syndrom, u Artemis zvýšená radiosenzitivita

 

Odkazy, literatura

l     www.emedicine.com/ped/ALLERGY_AND_IMMUNOLOGY.htm

l     www.esid.org

l     www.bloodjournal.org

l     www.clinimmsoc.org/index.html

l     www.immunology.org

l     Stiehm – Immunologic Disorders in Infants and Children

l     Rich – Clinical Immunology

l     Krejsek, Kopecký – Klinická imunologie

l     Bartůňková – Imunodeficience

l     Mikrolekce Pařízková - Rozsíval