Interindividuální variabilita (polymorfismus) v reakci organizmu na léčivo

Je dobře známým faktem, že po podání stejné dávky konkrétního léčiva skupině lidí je pozorovaný efekt mezi jednotlivci kvalitativně i kvantitativně různorodý. Příčin této variability je řada (obecná farmakologie - texty zde). K nejvýznamnějším patří věk, pohlaví, genotyp, onemocnění, poškození eliminačních orgánů, současné podání léčiv, potravy atd. Výsledkem je nežádoucí změna odpovědi organizmu na léčivo ve smyslu selhání terapie nebo častěji, zvýšením incidence nežádoucích účinků (NÚ). Význam problému dokumentuje zjištění, že NÚ představují asi 5 % příčin všech hospitalizací, trpí jimi asi 10 % všech hospitalizovaných nemocných a řadí se k 4-6 nejčastějším příčinám nemocničních úmrtí vůbec.

S rozvojem molekulárně biologických metod přibývá informací o geneticky podmíněné variabilitě. Na tomto základě se vyčlenily dva podobory farmakologie, farmakogenetika a farmakogenomika. Ačkoli se tyto dva termíny v literatuře často zaměňují, jejich význam se mírně liší. Zjednodušeně lze říci, že farmakogenetika se zabývá vlivem jednotlivých alelických variant konkrétního genu na účinek podaného léčiva, zatímco farmakogenomika zkoumá vztah účinku léčiva k variabilitě většího setu genů nebo celého genomu, resp. transkriptomu.