S přímými či nepřímými vlivy kouření i dalších způsobů abuzu tabáku (žvýkání) je spojována řada chorob ústní sliznice odlišného původu a různé závažnosti. Jsou jimi zejména chronické slizniční změny provázené poruchami rohovění dlaždicobuněčného epitelu ústní sliznice a označované jako kuřácké leukoplakie, vyznačující se určitým sklonem k maligní transformaci (malignizuje asi 6 % všech leukoplakií během 10 roků observace), i klinicky jim dosti podobné chorobné jednotky, jež v současnosti nehodnotíme jako změny potenciálně maligní (kuřácká leukokeratóza, orální kandidóza).
Nejzávažnějšími chorobami ústní sliznice, u větší části nemocných jednoznačně spojených s abuzem tabáku, jsou dlaždicobuněčné karcinomy ústní sliznice. Nejčastěji se vyskytují dlaždicobuněčné karcinomy středně diferencované, méně časté jsou jejich dobře a špatně diferencované varianty. I v současné době jsou tyto maligní nádory dosti často rozpoznávány až v pozdních stádiích choroby, kdy již neexistuje možnost komplexní protinádorové terapie. Je smutnou skutečností, že počet těchto zhoubných nádorů v evropských zemích včetně České republiky narůstá, takže v současnosti dlaždicobuněčné karcinomy orofaryngu představují u mužů 5. nejčastější typ a u žen 7. nejčastější typ všech zhoubných nádorů. Samotné dlaždicobuněčné karcinomy dutiny ústní představují přibližně 2 % všech karcinomů. Přestože naprostá většina (98 %) těchto nádorů postihuje jedince starší 40 roků, stále častěji se tyto nádory vyskytují i jedinců mladších a ve skupině žen. Za jednu z příčin tohoto jevu je považováno kouření. Současný abuzus alkoholu karcinogenní účinky abuzu tabáku potencuje. Mortalita je značná, 5leté období přežívá dle různých statistik jen 35 - 50 % léčených jedinců.
Méně časté a medicínsky nepříliš závažné jsou multifaktoriálně podmíněné slizniční změny typu lingua nigra či glossitis rhombica mediana. Na vzniku těchto slizničních chorob se kouření podílí různými mechanismy - ovlivňuje úroveň ústní hygieny, biochemické parametry sliny, cirkulační poměry, charakter imunitní odpovědi, jeví lokální toxický a karcinogenní efekt.
Kouření je či bylo některými autory považováno za protektivní faktor u jedinců trpících aftozní stomatitidou. Recentní studie hodnotící výskyt projevů této choroby v souborech exaktně definovaných kuřáků (sledovány sérové hladiny kotininu) však výše uvedené klinické poznatky ze 60. a 70. let 20. století nepotvrzují.