Charakteristika orální leukoplakie
Pojem orální leukoplakie užíváme v klinické praxi k označení slizničních změn bělavé barvy v dutině ústní.
Definice Světové zdravotnické organizace z r. 1978 charakterizuje orální leukoplakii jako "bílou skvrnu či plochu, kterou nelze klinicky ani histopatologicky klasifikovat jako jinou chorobu." Doplněk této definice z r. 1984 konstatuje, že leukoplakie je výše charakterizovanou afekcí, která navíc není vyvolána žádnou známou příčinou fyzikální či chemické povahy s výjimkou abuzu tabáku. Poslední úprava definice z r. 1994 doplňuje předchozí o konstatování, že se jedná o převážně bílé plochy, někdy se transformující v dlaždicobuněčný karcinom.
Podle původu se orální leukoplakie dělí na kuřácké a nekuřácké - idiopatické. Podle klinického vzhledu rozeznáváme leukoplakie homogenní a nehomogenní. Orální leukoplakie se nevyskytují pouze u dětí a adolescentů. Nejčastěji je nacházíme ve středním a vyšším věku, častěji u mužů. Je prokázáno, že vznik orálních leukoplakií je u mužů - kuřáků cigaret 6x častější, než u nekuřáků. Tato asociace dosud neplatí pro ženy, u nichž se však orální leukoplakie vyskytují průměrně v nižším věku, než u mužů.
K hodnocení biologických vlastností slouží určení stupně dysplastických změn orálního epitelu. Bližší klasifikace leukoplakií z r. 1994 je založena na klinickém a histopatologickém nálezu. Souhrn těchto údajů udává vlastnosti leukoplakie (staging). Sledovanými parametry jsou:

• Velikost (L)
• Vzhled (C)
• Histologický nález (P)

Staging leukoplakií pomáhá v rozhodování o potřebě a způsobu jejich terapie. Podmínkou přesného stanovení vlastností leukoplakií, považovaných za nejčastěji se vyskytující potenciálně maligní změny ústní sliznice, je tedy bioptické vyšetření, sloužící také k odlišení leukoplakií od jiných afekcí podobného vzhledu. S vyšetřením vyčkáváme po eliminaci předpokládaného etiologického faktoru nejvýše 3 - 4 týdny, nedojde-li k úplnému vymizení či radikálnímu zmenšení slizniční afekce.
Riziko maligní transformace je paradoxně nejvyšší u leukoplakií idiopatických. Ve skupině leukoplakií kuřáckých je nejvyšší riziko maligní transformace u kouřících žen a při lokalizaci leukoplakií na ústní spodině a na spodní straně těla jazyka. Mezi další rizikové faktory patří jejich nehomogenní vzhled, průkaz kvasinkové kolonizace a epiteliální dysplázie.

Staging orálních leukoplakií

Stupeň 1	L1 - Lx, C1, P1/P2
Stupeň 2	L1 - Lx, C2, P1/P2
Stupeň 3	L1 - Lx, C1 - Cx, P3/P4

Velikost (L)
L1	< 2 cm
L2	> 2 < 4 cm
L3	> 4 cm
x	Neurčeno
Vzhled (C)
C1	Homogenní
C2	Nehomogenní
x	Neurčeno
Histologický nález (P)
P1	Bez známek dysplázie orálního epitelu
P2	Mírná dysplázie
P3	Středně těžká dysplázie
P4	Těžká dysplázie
x	Neurčeno