Lingua villosa nigra
Lingua villosa nigra (syn. lingua nigra, lingua villosa) je méně obvyklou, izolovanou afekcí sliznice hřbetu jazyka. Příčiny jejího vzniku u většiny postižených jedinců nejsou zcela jasné. Obvykle se uvažuje o kombinaci kvasinkové infekce ústní sliznice s negativními účinky nejrůznějších antiseptik, zubních past, kosmetiky, kouření a antibiotik na orální bakteriální mikroflóru. Někdy provází pseudomembranozní formy orální kandidózy.
Změny na jazyku vznikají poměrně náhle, během 1 - 2 dní a později se dále stupňují. Na hřbetu jazyka se zmnožuje povlak a získává hnědé či černohnědé zabarvení, postupující směrem od sulcus terminalis ke špičce jazyka. Příčinou tohoto jevu je nadměrné rohovění nitkovitých papil a jejich tmavé zabarvení, jehož příčinou jsou zřejmě určité bakteriální produkty, někdy snad i pigmenty exogenního původu. Postižení téměř nikdy nepůsobí subjektivní potíže, stává se však zdrojem rozpaků a obav pacientů z nejrůznějších chorob. Mykologické vyšetření stěru z lingvální sliznice je obvykle pozitivní.
Terapie těchto změn je obtížná. Předpokládá eliminaci faktorů, jež mohou ke vzniku lingua villosa nigra přispívat, eliminaci opakovaného mechanického odstraňování tmavého povlaku ze hřbetu jazyka, užití bezbarvých lokálních antimykotických prostředků. Postižení však může i po úspěšné léčbě recidivovat.

Glossitis rhombica mediana
Glossitis rhombica mediana patří v anglicky psané odborné literatuře společně s lingua villosa nigra a protetickou stomatitidou mezi tzv. Candida - associated lesions ústní sliznice. Postižení není příliš časté.
V otázce původu této glositidy však nepanuje jednoznačná shoda. Nejčastěji je považována za lokalizovanou formu chronické orální kandidózy, jindy je hodnocena spíše jako vývojová anomálie sliznice hřbetu jazyka. Vyloučit nelze ani déletrvající působení mírného traumatu.
Postižení se projevuje vývojem zarudlého pole ve sliznici střední třetiny hřbetu jazyka. Jen někdy afekce zasahuje do přední třetiny dorsa. Tvar políčka je různý, nejčastěji oválný či obdélníkový. Obvykle nelze přesněji zjistit dobu jeho trvání, která činí řádově měsíce. Zarudnutí lingvální sliznice je podmíněno úplnou ztrátou nitkovitých a houbovitých papil (při histopatologickém vyšetření). Jiné klinicky patrné slizniční změny obvykle neprokazujeme.
Postižení je většinou spojeno s palčivými až mírnými bolestivými pocity, které se objevují spontánně či při požívání některých druhů potravin. Mykologické vyšetření stěru ze změněné lingvální sliznice je většinou pozitivní.
Léčba je obtížnější, nejlépe se osvědčuje kombinace lokálních a celkově působících antimykotik a eliminace potenciálních vyvolávajících či spolupůsobících faktorů (kouření, parafunkce). Někdy zcela selhává. Recidivy po zhojení jsou možné.