Cermakova, Zuzana
Poslední změna: 04.05. 2015

Historie Ústavu klinické mikrobiologie

V roce 1948 byl při Lékařské fakultě založen Ústav pro obecnou a lékařskou mikrobiologii, imunologii a epidemiologii. Největší zásluhu na založení ústavu má doc. Ivan Málek, žák významného mikrobiologa, prof. Františka Patočky, dlouholetého přednosty a zakladatele Ústavu pro lékařskou mikrobiologii a imunologii v Praze. Pro ústav byly vyčleněny půdní prostory zadního traktu používané od roku 1945 jako studentská kolej pro první studenty lékařské fakulty. Pracoviště bylo od začátku široce koncipováno jako ústav obecné a lékařské mikrobiologie, virologie, imunologie a epidemiologie a disponovalo i vlastním viváriem pro menší zvířata. V roce 1950 zde bylo vytvořeno i mikrobiologické oddělení Biologického ústavu (BÚ) ČSAV, které se stalo základem pro pozdější Mikrobiologický ústav ČSAV v Praze v roce 1962, jehož prvním ředitelem se stal prof. Málek. Rutinní laboratorní diagnostika, která byla rovněž náplní práce katedry, byla v roce 1953 přenesena do fakultní nemocnice, kde byla pro tyto účely zřízena Ústřední mikrobiologická laboratoř (ÚML). V dalších letech působila obě pracoviště (fakultní a zdravotnické) zčásti společně a zčásti odděleně. K organizačnímu rozdělení katedry a ÚML došlo v roce 1974, kdy byly zdravotnické laboratoře začleněny do Krajské hygienické stanice a katedra lékařské mikrobiologie se stala samostatným teoretickým ústavem.  Rok 1995 je rozhodující pro další vývoj katedry mikrobiologie. Ta je sloučena s Oddělením klinické mikrobiologie FN, které bylo v roce 1986 vyčleněno z Krajské hygienické stanice jako samostatné pracoviště zajišťující mikrobiologickou diagnostiku. Obě pracoviště se stala integrální součástí Ústavu klinické mikrobiologie se sídlem v budově č. 17 v areálu fakultní nemocnice. Zde byla vybudována laboratoř pro praktická cvičení studentů i laboratorní zázemí katedry.

Ústav zajišťuje magisterské a bakalářské vzdělání budoucích lékařů, stomatologů a všeobecných sester, včetně výuky v angličtině. Poskytuje studentům základní vědomosti nezbytné pro jejich orientaci v oboru a praktické využití poznatků moderní lékařské mikrobiologie.

 

Vedoucí Ústavu klinické mikrobiologie, LF HK

 

prof. MUDr. Ivan Málek, DrSc. 1948-1952

První přednosta katedry mikrobiologie. V době svého působení na katedře mikrobiologie LF v Hradci Králové se zasloužil o založení a fungování školy pro zdravotnické laboranty, transfúzní stanice ve fakultní nemocnici a Výzkumného ústavu antibiotik v Roztokách u Prahy. Při průmyslové výrobě antibiotik zúročil zkušenosti z experimentální práce (kontinuální kultivace mikroorganismů, model bezmikrobního zvířete) na katedře mikrobiologie v Hradci Králové.

 

prof. MUDr. Karel Makovička, CSc. 1952-1958 a 1967-1974

Přednosta Katedry vojenské epidemiologie a mikrobiologie, po zániku Vojenské lékařské akademie a znovu obnovení provozu civilní lékařské fakulty, vedl prof. Makovička samostatnou katedru mikrobiologie ještě v letech 1967-1974. Na půdě katedry vytvořil základy diagnostiky, výzkumu i výuky v oboru lékařské virologie a antiinfekční imunologie.

 

MUDr. Jaroslav Dvořák 1958-1962

Dr. Dvořák se zabýval především zdokonalením a modernizací mikrobiologické diagnostiky a experimentálními laboratorními pracemi v lékařské mykologii u pacientů s poruchami imunity. Zavedl postupy zpracování a hodnocení mikrobiologických nálezů v biologických vzorcích od pacientů při podezření na mykotickou infekci.

 

doc. MUDr. Oldřich Vejbora, CSc. 1962-1967 a 1974-1990

Byl odborníkem a propagátorem nových poznatků v oblasti antiinfekční imunologie, především mechanismů buňkami zprostředkované imunity (přecitlivělost buněčného typu při infekčních chorobách). Podílel se na studiu účinku lysozymu, řešil problematiku tuberkulinové reakce na zvířecím modelu a jejího významu pro diagnostiku buněčné imunity, dále zkoumal reakce při experimentální pyelonefritidě u zvířat a imunologické gastritidě.

 

prof. MUDr. Miroslav Hejzlar, DrSc. 1990-1995

Prof. Hejzlar byl uznávaným odborníkem pro racionální terapii antibiotiky, autorem několika monografií na toto téma (Antibiotika v současné lékařské praxi, Antibiotika v praxi) a mnoha dalších vědeckých prací. Experimentálně ověřené zásady používání antibiotik byly zdůrazňovány při výuce lékařské mikrobiologie.

 

prof. MUDr. Jiří Horáček, CSc. 1995-2003

Jiří Horáček dosáhl mnoha vynikajících vědeckých úspěchů. V roce 1966 poprvé v ČR izoloval cytomegalovirus ze slinné žlázy novorozence. Experimentálně zaváděl nové metody detekce virů, zdokonalil diagnostiku infekcí v transplantační medicíně i cytomegalovirových  oportunních infekcí u nemocných s chorobou AIDS. V roce 1985 založil Národní referenční laboratoř pro cytomegaloviry.

 

prof. MUDr. Miroslav Špliňo, DrSc. 2003-2006

Uplatnil sepjetí klinické mikrobiologie a epidemiologie infekčních nemocí k využívání epidemiologických dat pro mikrobiologickou diagnostiku a výuku lékařské mikrobiologie. Zabýval se problematikou bioterorismu a prevencí infekčních onemocnění pomocí vakcinace.

 

doc. RNDr. Vladimír Buchta, CSc. 2006-2014

Experimentální a diagnostický lékařský mykolog. Zavedl systém zpřesnění a zdokonalení mykologické diagnostiky na hradeckém pracovišti. Zabývá se studiem vulvovaginálního dyskomfortu a poruchami poševního prostředí. Ve spolupráci s Farmaceutickou fakultou se podílí na výzkumu potenciálních léčiv s antibiotickým účinkem.

 

doc. MUDr. Helena Žemličková, PhD. 2014-trvá

Helena Žemličková se systematicky věnuje surveillance antibiotické rezistence u komunitních a nemocničních patogenů na národní i mezinárodní úrovni, včetně studia molekulární detekce ATB rezistence a jejího klonálního šíření. Je národní koordinátorkou evropského sledování antibiotické rezistence, The European Antimicrobial Resistance Surveillance Network (EARS-Net) při Evropském centru pro prevenci a kontrolu infekcí (ECDC, Stockholm).

Kalendář akcí

<červen 2019>
poútstčtsone
27
28
29
30
31
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
1
2
3
4
5
6
7
Dnes: