Rezacova, Martina
Poslední změna: 04.10. 2013

Historie

Historie ústavu byla velmi spletitá a odrazily se v ní více či méně všechny společenské změny. Ústav pro lékařskou chemii patřil mezi pracoviště, která na fakultě vznikla hned s jejím založením. Vedením ústavu byl pověřen přední český anorganický chemik doc. RNDr. Stanislav Škramovský, pod jehož dohledem se po pět let vytvářela koncepce výuky i výzkumu pracoviště. V roce 1950 se už jako profesor vrátil do Prahy na Přírodovědeckou fakultu UK do funkce přednosty Ústavu pro chemii anorganickou a soudní. Po něm se stal na necelé dva roky zastupujícím přednostou doc. MUDr. RNDr. PhMr. Jan Štěpán, DrSc.

 

Po vzniku Vojenské lékařské akademie byl v roce 1951 jmenován do funkce přednosty (již ne ústavu, ale katedry) doc. MUDr. Jaroslav Nosek; profesorem se stal v roce 1957. Na pracovišti se v té době řešila především radiobiologická problematika, podobně jako na celé fakultě. Vedoucím katedry zůstal prof. Nosek i po zrušení VLA, až do roku 1961.

 

Vystřídal ho MUDr. Ivo Hais, CSc. (habilitovaný v r. 1965), průkopník v oblasti chromatografických metod u nás a v papírové chromatografii v měřítku světovém. Příchod dr. Haise významně ovlivnil vědeckou výkonnost katedry. Pod jeho neopakovatelným vedením se vytvořil tým mladých ambiciózních pracovníků a výzkum se zaměřil na tři hlavní témata - sledování vlivu různých faktorů na metabolismus léčiv, studium metabolismu kyseliny urokanové, jejíž přítomnost a funkci v lidské kůži a potu dr. Hais spoluobjevil, a na problematiku pojivové tkáně. Úspěšně bylo obhájeno několik kandidátských prací a proběhla i habilitační řízení. Díky zahraničním kontaktům a tehdy přechodně se uvolňujícímu režimu umožnil doc. Hais svým mladším spolupracovníkům dlouhodobější stáže v západní Evropě, USA a Kanadě. Vyhlášené byly i přednášky pana docenta pro studenty. Občas se nedržel tématu a přednášel „horké“ novinky, nezřídka „nobelovské“, a to bezprostředně poté, kdy se s nimi při studiu literatury setkal. Z přednášek si tak odnášeli mnohem více asistenti než studenti. 

Prof. Hais (vlevo) a prof. Ledvina

 

Do osudu katedry velmi významně zasáhla normalizace. Část pracovníků včetně doc. Haise nuceně odešla, někteří emigrovali, jiní raději přešli na nově vznikající Farmaceutickou fakultu (1969). Za této neutěšené personální situace byl v roce 1970 jmenován vedoucím katedry doc. MUDr. Miroslav Ledvina, CSc. (doktor věd 1983, jmenován profesorem 1985) a v této funkci setrval dvacet let. V těžkých dobách po roce 1970 dokázal slušným a lidským přístupem ochránit katedru před pokračováním její normalizační devastace. Postupně se začal vytvářet zcela nový kolektiv z absolventů různých vysokých škol. Na orientaci výzkumu se příliš nezměnilo, studoval se metabolismus pojivové tkáně a více se akcentovala radiobiologická problematika v kombinaci s xenobiochemií a metabolismem reaktivních forem kyslíku. Většina asistentů získala titul CSc.

 

Po sametové revoluci se po rehabilitaci vrátil na pracoviště doc. MUDr. RNDr. Milan Mělka a po konkurzním řízení byl jmenován na období 1991-1995 jeho vedoucím. Výzkum se nově zaměřil na studium léků s protinádorovým účinkem a na imunologickou problematiku. Pro období 1995 až 2007 se stal přednostou Ústavu lékařské biochemie doc. MUDr. Jaroslav Cerman, CSc. a od roku 2007 je přednostkou doc. MUDr. Martina Řezáčová, Ph.D. Po celé toto období se výzkum orientoval na studium apoptózy v nádorových buňkách, účinků protinádorových látek, efektu ionizujícího záření, jakož i na studium pojivové tkáně v játrech, a to s těžištěm ve využití molekulárně biologických a imunoanalytických technik.

 

Kalendář akcí

<říjen 2019>
poútstčtsone
30
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Dnes: