Stefanova, Stanislava
Poslední změna: 03.11. 2014

Výzkumná činnost Ústavu sociálního lékařství

Ústav sociálního lékařství sice zastřešuje teoretické disciplíny, ale programově rozvíjí spolupráci s hygienou, s preventivním lékařstvím a vybranými klinickými obory (např. s pediatrií, internou, stomatologií, rehabilitací, onkologií, psychiatrií). V posledních letech se v Ústavu sociálního lékařství řešily tyto výzkumné projekty:

O komunikaci s nemocnými

Projekt, podporovaný MŠMT ČR, se v r. 1992 týkal komunikace s nemocnými (řešitel Prof. PhDr.Jiří Mareš, CSc.) Výsledkem bylo zahájení systematické výuky komunikačních dovedností, v níž si hradecká LF UK udržuje v rámci České republiky přední postavení. Vznikla přehledová studie o výuce tohoto tématu ve světě (Mareš, Chrobák, Tvorogova, 1992) a ve spolupráci s katedrou stomatologie též učební text pro mediky, který dostal podobu celostátní učebnice preventivní stomatologie (Kilián a kol., 1996). Byly natočeny speciální výukové videozáznamy, ukazující vhodné i nevhodné postupy při jednání s pacienty a jejich rodinnými příslušníky. V rámci spolupráci s 1. LF UK byl získán videozáznam ukazující specifika komunikace s handicapovanými pacienty (zrakově, sluchové, mentálně somaticky postiženými), který se využívá dodnes.

K humanizaci studia

Projekt, financovaný MŠMT ČR, byl v r. 1995 věnován humanizaci studia medicíny a bakalářského studia ošetřovatelství. Výsledkem byla nová koncepce společenskovědní výuky na hradecké LF UK, nové studijní materiály, z nichž největší zájem a diskusi vzbudil text Iatropatogenie a sororigenie, aneb jak poškozovat člověka (Mareš, Pečenková, Spoustová, 1996, 2002).

Sociálně medicínský pohled na zdravotní péči a zdravotní stav vybraných sub-populací

Projekt, financovaný Ministerstvem zdravotnictví, byl věnován sociálně medicínskému pohledu na zdravotní péči a zdravotní stavu vybraných sub-populací (řešitel MUDr. Z. Sobotík, CSc.). Zkoumaly se shody a rozdíly v poskytování zdravotní péče a v úrovni zdravotního stavu obyvatel v městě Hradci Králové a ve zbytku okresu Hradec Králové. Porovnání tohoto typu jsou u nás unikátní a přinesla velmi zajímavé výsledky.

O bolesti u dětí

Výzkum, který probíhal v letech 1994-1996, financovala Grantová agentura ČR, byl nejrozsáhlejší. Věnoval se tématu, které bylo v České republice na okraji zájmu zdravotníků - výzkumu bolesti u dětí (řešitel prof. PhDr. J. Mareš, CSc.). Na výzkumu se řada teoretických i klinických pracovišť, mj. katedra anatomie, fyziologie, oddělení dětské chirurgie, některá oddělení dětské kliniky, oddělení dětské stomatologie, klinika rehabilitace. Na dané téma proběhlo několik seminářů, v rutinním provozu se ověřovaly diagnostické aj. metody. Celé úsilí bylo završeno monografií Dítě a bolest, která vyšla v nakladatelství Grada v r. 1997.

Dětské zvládání zátěžových situací

Výzkum, který probíhal v letech 1997- 1999, podporovala Grantová agentura ČR. Navazoval na výzkumy dětské bolesti. Ukázalo se totiž, že toho málo víme o strategiích, které děti samy používají, aby se vyrovnaly se zátěžovými situacemi. Ať už jde o situace navozené nemocí, bolestivými výkony či "jenom" školou. Početný tým řešitelů (z Fakultní nemocnice šlo o pediatrii, stomatologii, rehabilitaci, dětskou chirurgii) ve spolupráci s dalšími odborníky (prof. PhDr. Jaro Křivohlavým z Prahy, dr. A. Furmanem z Banské Bystrice, doc. dr. B. Koukolou z Opavy) studoval obecné modely dětského zvládání zátěžových situací, metody měření, ale zajímá se též o to, co děti samy považují za zátěžovou situaci.

Rozvoj oboru sociální lékařství

Výzkum, který se uskutečnil v r. 1998, financoval FRVŠ (řešitelka MUDr. Lenka Hodačová, PhD, spoluřešitel Prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc.). Vyšel z předpokladu, že jde o obor, který si u nás po roce 1990 hledá svou novou identitu. Výsledkem řešení byla změna kurikula, rozšíření spektra vyučovacích metod i nové studijní materiály.

Sociální opora u dětí a dospívajících

Výzkum, který probíhal v letech 2001-2003, financovala Grantová agentura ČR. Navazoval na výzkum dětského zvládání zátěžových situací, neboť jedním z prokázaných mediátorů úspěšného zvládání zátěže je sociální opora u dětí a dospívajících (řešitel Prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc.).

Multidisciplinární řešitelský tým sestávající z 20 osob zkoumal po tři roky z různých pohledů sociální oporu u dětí a dospívajících. Cílovou skupinou byla normální i klinická populace ve věku 6-18 let, která byla studována ve školách, zdravotnických zařízeních (ambulantních i lůžkových) i zařízeních sociální péče.

V teoretické rovině se podařilo zmapovat hlavní přístupy k fenoménu sociální opory a z toho vyplývající různé koncepce sociální opory, její definice a typologie. Řešitelé se soustředili na zvláštnosti sociální opory u dětí a dospívajících, neboť tato oblast není – ve srovnání se sociální oporou u dospělých osob – ani v zahraničí příliš rozpracovaná. Shrnuli zvláštnosti sociální opory u této věkové skupiny a popsali důležité psychosociální determinanty opory (zejména osobnostní, rodinné, vrstevnické). Tam, kde to bylo proveditelné, se autoři snažili rozlišovat mezi poskytovanou a vnímanou oporou, oporou nabízenou a přijímanou, oporou vyhledávanou a poskytovanou; mezi pohledem dítěte, jeho rodičů i profesionálů. Velmi detailně byly zpracovány přehledy o metodách diagnostikování sociální opory u dětí a dospívajících, jakož i o intervenčních strategiích, jejichž cílem je ovlivňování sociální opory.

V empirické rovině řešitelé zmapovali reálný stav v poskytování a využívání sociální opory u dětí a dospívajících ve třech psychologicky významných situacích: školních, zdravotnických a sociálně-rizikových. Ve školních situacích se věnovali učiteli i spolužákům jako zdroji i riziku sociální opory. Ve zdravotnických situacích zmapovali poskytování a přijímaní sociální opory u chronicky nemocných dětí, u dětských oftalmologických pacientů, u dětských stomatologických pacientů, u dětských hemato-onkologických pacientů. V sociálně rizikových situacích zmapovali případy mladistvých, kteří žijí v rizikových rodinách nebo se stýkají s rizikovými vrstevnickými skupinami.

Řešitelé přeložili do češtiny a empiricky ověřili řadu dotazníkových metod, přičemž perspektivní se ukázaly dvě - SSQ6 (jako screeningová metoda) a CASSS-CZ jako diagnostická metoda (byl zpracován český manuál). Značnou pozornost řešitelé věnovali případům, kdy sociální opora u dětí a dospívajících nefunguje tak, jak bychom si my dospělí představovali. Jde o případy nevyhledávání opory, nevyužívání opory, odmítání opory, selhávání opory, obtěžující opory. Kromě dětí a dospívajících se výzkumný tým zabýval i tím, jak pomoci dospělým (laikům i profesionálům), aby mohli sami plnit roli sociální opory pro děti a dospívající. Jinak řečeno, jak pomáhat pomáhajícím. Řešení celého projektu vyústilo v navržení a ověření různých intervenčních postupů, včetně postupů netradičních.

Členové řešitelského týmu za tři roky vytvořili v rámci řešení výzkumného projektu: 2 monografie, 2 příručky, 3 sborníky, 19 článku v odborných časopisech (z toho 6 v časopisech s impact faktorem), 68 článků ve sbornících, 9 diagnostických metod, 1 překlad článku, 2 CD ROMy a 2 terminologické slovníčky. Přednesli 11 referátů na konferencích v zahraničí a vystavili 1 poster na zahraniční konferenci; na domácích vědeckých konferencích přednesli 36 referátů. V souvislosti s řešením výzkumného projektu vznikly i další výstupy: 2 monografie, 14 článků, 28 přednášek, které převáděly výsledky výzkumu přímo k uživatelům v terénu.

Inovace ve výuce ošetřovatelství v neurologii

Oddělení ošetřovatelství, které je součástí ústavu sociálního lékařství, se nevěnuje jen výuce. V r. 2006 úspěšně řešilo projekt FRVŠ nazvaný Inovace ve výuce ošetřovatelství v neurologii (řešitelka Bc. Dagmar Švecová).

Kvalitní léčebně-preventivní péče u kardiovaskulárních onemocnění a dislipidemií

Výzkumný projekt označený jako ATLET probíhal v letech 2005-2007. Výzkum financoval nadační fond Praktik (odpovědným řešitelem byl Doc. MUDr. S. Býma, CSc.). Projekt zjišťoval, zda praktičtí lékaři dokáží poskytnout kvalitní léčebně-preventivní péči u kardiovaskulárních onemocnění a dislipidemií, pokud dostanou dobře zpracované doporučené postupy. Sledoval, zda jsou pacienti správně diagnostikováni, zda jsou jim správně indikovány farmakologické i nefarmakologické postupy a u kolika pacientů bylo dosaženo ukazatelů kvalitní léčebně-preventivní péče.

Kvalita života u dětí a dospívajících

Výzkum, který probíhal v letech 2006-2008, financovala Grantová agentura ČR. Nesl název Kvalita života u dětí a dospívajících (řešitel Prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc.)

Teoretické přínosy. Tým řešitelů se věnoval tématu, které bylo celosvětově označováno jako „vynořující se“ téma, neboť kvalita života u dětí a dospívajících tvořila jen asi 3- 15 % všech dosavadních výzkumů. U nás se do hloubky nezkoumalo, v medicíně převládaly povrchní aplikace zahraničních dotazníků. Naše přehledové studie zpřístupnily české odborné veřejnosti specifika, která jsou typická pro děti a dospívající.

Řešitelé obohatili dosavadní celosvětové poznatky o dětské chápání pojmu „kvalita života“ a jeho odstupňovaných podobách (výborný, průměrný a špatný život). Zatím převládala dotazníková šetření, která stavěla na tom, co si myslí dospělí o dětských pohledech. Byly zjištěny rozdíly determinované věkem i etnickou příslušností.

Řešitelé vnesli do naší odborné veřejnosti nové téma – posttraumatický rozvoj osobnosti. Tento směr uvažování upozorňuje, že těžká životní událost nemusí vyústit jen v posttraumatickou stresovou poruchu, ale (za určitých podmínek) nastartuje rozvoj osobnosti. Jinak řečeno: kvalita života se může zvýšit nikoli postupně, ale skokem, úspěšným vyrovnáním se s traumatickou událostí. Platí to i pro děti a dospívající.

Metodologické přínosy. Prvním přínosem je přehled metod, které dovolují zachytit změny ve vnímané kvalitě života u téhož jedince v měnícím se čase. Metody vycházejí z teorie posunu v jedincově odezvě na prožité události (response-shift theory Schwarzové a Sprangersové, 2000) tedy z předpokladu, že se mění nejen kvalita života, ale i jedinec sám, jeho chápání pojmů, jeho žebříček hodnot a kritéria hodnocení. Speciálními případy těchto úvah jsou otázky, jak velká musí být změna, aby ji jedinec nevnímal jako běžné kolísání svého stavu, ale opravdu jako změnu k lepšímu či horšímu. Jde o problém minimální, věcně významné změny. Dále pak otázka, jak velká musí být změna k lepšímu, aby se jedinec už „cítil dobře“ a byl s takovým stavem spokojen.

Druhým přínosem je relativně nové a v monografiích ještě nezavedené téma individuální kvalita života a s ní související individualizace diagnostických metod. Upozornila, že míra individualizace různých nástrojů může variovat podle pěti hledisek: 1. badatel definuje oblasti, které konstituují kvalitu života a respondent jim přiděluje váhu ze svého pohledu, 2. badatel definuje oblasti a respondent do­plňuje do výčtu další oblasti, ale nepřiděluje váhu, 3. badatel definuje oblasti, respondent do­plňuje do výčtu další oblasti a přiděluje váhu, 4. respondent definuje oblasti, které pro něj konstituují kvalitu života, ale explicitně jim nepřiděluje váhu, 5. respondent definuje oblasti, které pro něj konstituují kvalitu života a přiděluje jim váhu. Varianty, které byly zatím vyvinuty, jsou velmi zajímavé nejen z teoretického hlediska, ale především z hlediska běžné praxe poradenské, klinické i klinicko-výzkumné. Dovolují totiž zjišťovat kvalitu života s ohledem na specifické skupiny osob, na specifické sociální, kulturní i zdravotní kontexty, v nichž osoby žijí.

Empirické přínosy. Detailní analýza 35 generických, světově používaných metod u dětí a dospívajících konstatovala, že autoři dotazníků se zajímají převážně o somatickou a psychickou oblast, mnohem méně o sociální; časový a materiální kontext života dětí se téměř nesleduje. V somatické oblasti je pozornost soustředěna více na negativní aspekty, v psychické spíše na pozitivní. Dosavadní koncepce generických dotazníků jsou ovlivněny dvěma přístupy, které jdou někdy proti sobě: biomedicínský bývá orientován na negativa a psychologický bývá orientován na pozitiva. Znění dotazníků proto zachycuje kvalitu života neúplně a akcentuje spíše klinické aspekty. Méně se zajímá o aspekty sociální, kulturní, etnické, pedagogicko-psychologické, které však spoluurčují vnímanou kvalitu života u současných dětí a dospívajících.

Vznikly čtyři výrazně originální metody. Tým kolem J. Mareše vyvinul a ověřil originální písemnou kvalitativní metodu, která dovoluje zachytit dětské prekoncepce pojmu kvalita života, tedy dětské uvažování o tom, co je výborná, průměrná a špatná kvalita života dětí (Neusar, Mareš, 2007).

Tým kolem T. Svatoše vyvinul a ověřil originální rozhovorovou a obrázkovou metodu, která dovoluje zachytit dětské prekoncepce pojmu kvalita života, tedy dětské uvažování o tom, co je výborná, průměrná a špatná kvalita života dětí. Metoda vycházející z diskuse v ohniskové skupině a byla vyzkoušena jak u českých dětí, tak u dětí jiných etnik. Autoři vyvinuli též originální počítačový program pro detailním analýzu diskuse ve skupině dětí (Svatoš, Švarcová, 2006, 2007, 2008).

Tým oftalmologů pod vedením M. Dostálka vyvinul a ověřil originální dotazníkovou metodu pro zkoumání kvality života dětí poruchami vidění. Metoda byla úspěšně vyzkoušena u 50 dětí s poruchami vidění a u 50 zdravých dětí ve věku 9-13 let (Dostálek, Troneček, Hejcmanová, Petriščáková, 2006; ).

Výstupů z výzkumu. Bylo vydáno 6 recenzovaných sborníků, obhájeny 2 doktorské disertace. Byly publikovány 3 články v časopise s IF, 11 článků v recenzovaných časopisech, 62 statí v recenzovaných sbornících. Bylo přeloženo a ověřeno 5 zahraničních metod, vyvinuty 4 originální metody. Na zahraničních konferencích odeznělo 13 přednášek a byly prezentovány 2 postery; na domácích konferencích odeznělo 45 přednášek.

Kardiovaskulární a gastrointestinální choroby a jejich prevence

Výzkumný projekt probíhal v letech 2007-2008. Výzkum byl financován z nezávislého grantu firmy Zentiva (odpovědným řešitelem byl Doc. MUDr. S. Býma, CSc. s prof. A. Windakem z Polska). Šlo o mezinárodní průzkum mezi praktickými lékaři v 10 zemích Střední a Výchovní Evropy. Porovnával přístupy praktických lékařů k prevenci kardiovaskulárních a gastrointestinálních chorob a zajímal se také o symptomalogii těchto onemocnění. Byla získána data z České republiky, Slovenska, Polska, Lotyšska, Litvy, Estonska, Maďarska, Bulharska, Slovinska.

Studentské posuzování výuky na celé UK

Rozvojový projekt MŠMT na léta 2007-2009 nese název Studentské posuzování výuky na celé UK Praha (řešitelé prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc., prof. RNDr. Jan Bednář, CSc., prof. RNDr. Jiří Anděl, DrSc.).

Bylo vyvinuto pět posuzovacích škál pro studentské hodnocení kvality výuky na UK Praha:

  • posuzovací škála pro hodnocení kvality doktorského studia na všech fakultách UK; škála má 35 položek a měří pět proměnných: 1. sociální klima na pracovišti a pracovní podmínky na pracovišti, 2. získané dovednosti, 3. školitel a klima jím vytvářené, 4. zkoušení a obhajoba práce. V r. 2007 ze 763 oslovených absolventů PhD. studia odpovědělo 392 absolventů z 15 fakult UK. Odpovědi byly vyhodnoceny podle tří skupin fakult: humanitních, přírodovědných a lékařských.
  • posuzovací škála pro hodnocení kvality výuky v prezenčním studiu na 12 fakultách UK – 28 položek, tematické okruhy: koncepce výuky, průběh výuky, zkoušení a hodnocení, přínos daného předmětu/kursu pro studenty, celkové zhodnocení;
  • posuzovací škála pro hodnocení kvality výuky v kombinovaném studiu na 12 fakultách UK – 37 položek, tematické okruhy: koncepce výuky, průběh výuky, zkoušení a hodnocení, přínos kombinovaného studia na této fakultě. Škála pro hodnocení kombinované farmy studia byla pilotně ověřena na 5 rozdílných fakultách UK Praha: Fakultě sociálních věd UK, Pedagogické fakultě UK, Husitské teologické fakultě UK, Farmaceutické fakultě UK v Hradci Králové, Lékařské fakultě UK V Hradci Králové (obor všeobecná sestra).
  • posuzovací škála pro hodnocení kvality výuky v prezenčním studiu na 5 lékařských fakultách UK (česká verze – 35 položek, tematické okruhy: koncepce výuky, průběh výuky, zkoušení a hodnocení, přínos daného předmětu/kursu pro studenty, specifický přínos pro studenty klinických oborů, celkové zhodnocení kvality);
  • posuzovací škála pro hodnocení kvality výuky v prezenčním studiu na 5 lékařských fakultách UK (anglická verze – 35 položek, tematické okruhy: instructional design, instructional process, instructional assessment, course impact on the students, course impact on the students in clinical courses, general conclusion.

Vyšla monografie Mareš, J., Došlá, Š.: Studentské posuzování kvality výuky na celouniverzitní úrovni. Brno: MSD 2008, 142 s. ISBN 978-80-7392-075-3.

Hodnocení kvality všeobecných praxí

Výzkumný projekt proběhl v roce 2008. Výzkum byl financován Ministerstvem zdravotnictví ČR z programu Kvalita zdravotních služeb (odpovědným řešitelem byl doc. MUDr. B. Seifert, PhD., spoluřešiteli byli Doc. MUDr. S. Býma, CSc. a MUDr. Mgr. Petr Struk). Cílem projektu bylo vytvořit národní akreditační standardy pro zdravotnická zařízení, která poskytují léčebně-preventivní péči v oboru všeobecné praktické lékařství, podpořit standardizaci praxí a zvýšit bezpečnost pacientů v ordinacích praktických lékařů.

Vysoká kvalita péče o diabetiky

Výzkumný projekt označený jako MOET-DIABETES probíhal v letech 2008-2009. Výzkum financovala firma Quatro Solutions (odpovědnými řešiteli byli MUDr. Igor Karen a prof. MUDr. Milan Kvapil; spoluřešitelem byl Doc. MUDr. S. Býma, CSc.). Jednalo se o společný výzkumný projekt Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP a Diabetologické společnosti ČLS JEP. Cílem projektu bylo zajistit vysokou kvalitu péče o diabetiky a současně podpořit praktické lékaře v zajišťování péče o pacienty s diabetem 2. typu. Praktickým lékařům byla poskytnuta metodická a odborná pomoc, monitorovala se poskytovaná péče a hodnotila se kvalita péče poskytovaná diabetikům.

Vzdělávací kurs pro mentory

Projekt s názvem Vzdělávací kurs pro mentory při LF UK v Hradci Králové je plánován na léta 2009-2010. Projekt je financován MŠMT - FRVŠ a jeho odpovědnou řešitelkou je Mgr. Eva Vachková. V rámci projektu je třeba vytvořit koncepci vzdělávacího kursu pro všeobecné sestry, které na klinikách fakultní nemocnice zajišťují klinickou výuku v bakalářském studijním programu ošetřovatelství. Dále sestavit tým lektorů a vypracovat speciální studijní opory jak v tištěné, tak e-learningové podobě. Po dokončení přípravné fáze realizovat celý kurs a vyhodnotit jeho efektivitu.

Pacientovo pojetí nemoci

Výzkumný projekt financovaný IGA Ministerstva zdravotnictví je řešen v letech 2009-2011. Nese název Pacientovo pojetí nemoci – téma obohacující ošetřovatelské modely, ošetřovatelskou diagnostiku a intervenci (odpovědnou řešitelkou je Mgr.Eva Vachková, spoluřešitelem prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc.). Obecný cíl projektu zní: ve vybraných zdravotnických zařízeních prostudovat pacientská pojetí těch nemocí, které jsou typické pro českou populaci a ověřit možnosti využití poznatků o subjektivních pohledech pacientů na svou nemoc v cílené ošetřovatelské péči. Cílovou populací bude věková skupina dospělých osob. Budou zmapovány současné teoretické a terminologické přístupy, poznatky o struktuře proměnných, které se používají pro charakterizování pacientova pojetí nemoci, možnosti a meze intervenčního snažení. Bude zpracován přehled kvantitativních i kvalitativních metod pro diagnostiku pacientova pojetí nemoci a vybrané metody ověřeny v terénní praxi. Projekt se zaměří také na možnosti a meze poradenství pro pacienty, na jejich edukaci a reedukaci jako prostředku ke změně nevhodných pojetí nemoci.

 

Kalendář akcí

<říjen 2019>
poútstčtsone
30
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Dnes: