• Aktuality

Aktuality

14. ledna 2026

Zmrazené vzorky, živá naděje pro pacienty

Součástí Fingerlandova ústavu patologie Lékařské fakulty v Hradci Králové a Fakultní nemocnice Hradec Králové je již 15 let biobanka. Koordinátorem jejího provozu je prof. MUDr. Jan Laco, Ph.D.



Mohl byste na úvod vysvětlit, co si pod pojmem biobanka máme představit?

Biobanku si můžeme představit jako archivní úložiště biologického materiálu. Tento materiál může být velmi různorodý – mohou to být tekuté vzorky, jako je plná krev, plazma, sérum, moč nebo mozkomíšní mok, dále tkáňové vzorky, vzorky jednotlivých buněk či buněčných kultur nebo také extrahované nukleové kyseliny, tedy DNA a RNA.

V našem případě se jedná především o nativní vzorky nádorové tkáně. V biobance uchováváme nativní vzorky nejčastějších zhoubných nádorů – karcinomu prsu, tlustého střeva, plic, vaječníků a hltanu a hrtanu. Dále uchováváme zhoubné nádory mozku.


Odkud tyto vzorky pocházejí? Jsou pouze z Fakultní nemocnice Hradec Králové?

Ano, vzorky pocházejí ze spolupracujících klinik Fakultní nemocnice Hradec Králové. Jsou odebírány pacientům, kteří podstupují operaci pro některý ze zmíněných zhoubných nádorů.


Jak probíhá samotný proces odběru vzorku? Co se musí stát, než je tkáň uložena v biobance?

Proces funguje tak, že při operaci zhoubného nádoru je odebraná tkáň standardně odeslána na Fingerlandův ústav patologie k mikroskopickému vyšetření, které slouží ke stanovení diagnózy a dalších prognostických či prediktivních charakteristik nádoru.

Nadstandardní možnost, kterou nabízíme, spočívá v tom, že u nemocných, kteří předem projevili souhlas, není část tkáně fixována ve formalínu, jak se standardně provádí, ale je zaslána nativní, tedy čerstvá. Právě nativní tkáň je mnohem vhodnější pro sofistikované biologické analýzy, například vyšetření proteinů nebo nukleových kyselin. Fixace ve formalínu je sice standardní postup, ale pro tyto účely méně vhodná.

Na klinice lékař pacienta před operací informuje nejen o samotném zákroku, ale také mu nabídne možnost, aby část jeho nádorové tkáně byla uchována v biobance. K tomu je nezbytný podepsaný informovaný souhlas. Pacient může souhlasit pouze s uchováním vzorku pro případné budoucí využití v rámci své léčby, nebo může souhlas rozšířit i o využití vzorku pro výzkumné účely.

Nativní tkáň musí být na ústav doručena velmi rychle, v řádu několika minut, aby nedošlo k jejímu rozkladu. Po přijetí je vzorek standardně makroskopicky popsán patologem. Pokud to velikost nádoru dovoluje a není ohroženo standardní diagnostické vyšetření, odebere patolog část nádorové tkáně do biobanky ke kryokonzervaci. Pokud je nádor malý, má vždy přednost standardní diagnostika a od odebrání vzorku do biobanky se upustí.



Jakým způsobem jsou vzorky v biobance uchovávány?

Vzorky archivujeme dvěma základními způsoby. Prvním je uložení v Dewarových nádobách s tekutým dusíkem při teplotě přibližně −196 °C. V parách tekutého dusíku mohou vzorky vydržet desítky let, prakticky neomezenou dobu. Samozřejmě je nutné kontinuálně monitorovat teplotu a pravidelně doplňovat tekutý dusík.

Druhým způsobem je uchovávání v hlubokomrazicích boxech při teplotě kolem −80 °C. Zde je doba uchování přibližně 5 až 10 let. Kvalita nádorové tkáně uchovávané oběma způsoby je velmi dobrá a umožňuje provádět velmi pokročilé biologické analýzy, včetně vyšetření DNA, RNA i proteinů.


Biobanka funguje zhruba patnáct let. Máte přehled o tom, kolik vzorků je v současnosti uloženo?

V současnosti se jedná přibližně o 8 500 vzorků.


Pokud by měl vědec nebo výzkumný tým zájem některé ze vzorků využít, je možné o ně požádat? Jaký je postup?

Ano, poskytování vzorků k dalšímu využití je jedním z hlavních smyslů existence biobanky. Má to ale přísná pravidla. Žadatel musí předložit detailní popis výzkumného projektu a souhlasné stanovisko etické komise.

Tyto podklady posuzuje rada biobanky, v níž jsou zastoupeni zástupci klinik, z nichž vzorky pocházejí a zástupci našeho ústavu. Rada hodnotí vědeckou kvalitu projektu a vydá kladné či záporné stanovisko. Pokud je stanovisko kladné, jsou vzorky poskytnuty v požadovaném počtu a typu. V případě nesouhlasu vzorky vydány nejsou.

Toto poměrně přísné posuzování projektů vychází ze skutečnosti, že vzorky jsou unikátní a jejich využití musí být skutečně smysluplné. Z jednoho nádoru odebíráme obvykle maximálně pět vzorků. Každý vydaný vzorek tedy znamená jeden nenahraditelný úbytek.


Biobanka není jedna konkrétní budova, ale spíše soubor technologií a přístrojů. Mohl byste zmínit ty základní?

Disponujeme celou řadou přístrojů, které slouží jak ke zpracování tkání a ověření kvality tkáně určené k deponování, tak k diagnostice. Patří sem například imunohistochemické barvicí automaty, pipetovací robot pro přípravu knihoven pro molekulární vyšetření nebo nový elektronový mikroskop, který je nezbytný pro diagnostiku některých onemocnění, typicky například u vzorků ledvin.



Vidíte za dobu fungování biobanky nějaký významný milník nebo příklad úspěšné spolupráce?

Za zásadní považuji prohloubení spolupráce s klinikami Fakultní nemocnice, zejména s operačními obory. To má přímý přínos pro pacienty. Zároveň se podařilo rozvinout vědeckovýzkumnou spolupráci jak v rámci fakultní nemocnice, tak s externími pracovišti v České republice i v zahraničí.

Hezkým příkladem je spolupráce s paní prof. PharmDr. Jitkou Palich Fučíkovou, Ph.D., která patří mezi přední odbornice v oblasti imunologie a která zkoumá vztah a vzájemné působení mezi imunitním systémem a zhoubnými nádory. Působí na 2. lékařské fakultě UK a ve společnosti Sotio Biotech a této spolupráce si velmi vážíme.


Kam byste chtěl, aby se biobanka v budoucnu dále rozvíjela? Máte nějakou vizi?

Naším cílem je rozšířit spektrum diagnóz, tedy typů zhoubných nádorů, od kterých budeme mít k dispozici nativní vzorky. V současnosti se zaměřujeme především na nejčastější nádory a na ty, u nichž existuje úzká spolupráce s klinikami. Prostor pro rozšíření spolupráce zde ale rozhodně je a nové vzorky by mohly výrazně přispět k dalšímu výzkumu i vývoji moderní léčby.



Pořízení přístrojového vybavení Biobanky Hradec Králové bylo podpořeno z projektů operačních programů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, aktuálně v rámci OP JAK prostřednictvím projektu Rozvoj a modernizace národní sítě biobank (BBMRInv), CZ.02.01.01/00/23_015/0008196.



Sdílet na:  
Kontakt

Lékařská fakulta v Hradci Králové

Univerzity Karlovy

Šimkova 870

500 03 Hradec Králové


IČO: 00216208 DIČ: CZ00216208


Tel.: 495 816 111

E-mail:


Podatelna




Univerzita Karlova