Aktuality

Vědci ze Stomatologické kliniky LF HK UK a FN HK vyvíjejí v rámci projektu DentHya a ve spolupráci se společností Contipro nové léčivé přípravky, které budou pomáhat pacientům při léčbě různých onemocnění dutiny ústní. Projekt představil v rozhovoru přímo vedoucí výzkumného týmu Stomatologické kliniky, pan profesor Jakub Suchánek.

Dnes si představíme projekt DentHya, na kterém na Stomatologické klinice LF HK UK a FN HK pracujete. Co tento projekt znamená pro veřejnost a pro vás jako vedoucího výzkumného týmu?

Asi je potřeba začít tím, že jde o společný projekt Stomatologické kliniky LF HK UK a FN HK a společnosti Contipro jako soukromého partnera a příjemce dotace. Je to vyústění dlouhodobé spolupráce. S firmou Contipro spolupracujeme už od roku 2009 nebo 2010, takže tento projekt představuje přirozené pokračování a zúročení společné práce, kterou jsme během let vybudovali. Základní myšlenkou projektu je vyvinout nové léčivé přípravky, které by pomáhaly pacientům při léčbě různých onemocnění dutiny ústní. Contipro je jedním z nejvýznamnějších světových výrobců hyaluronanu, a proto jsou všechny vyvíjené produkty založeny na kyselině hyaluronové, jejích modifikacích a optimalizaci pro využití v dutině ústní. To je hlavní cíl projektu a zároveň to, co by mělo pacientům v relativně krátké době přinést konkrétní přínos.

Proč je vhodná právě kyselina hyaluronová?

V dutině ústní je hojení založeno především na tom, že se nejprve musí zahojit sliznice, tedy měkké tkáně, a teprve následně kost, která je například součástí extrakční rány. Kyselina hyaluronová má velmi pozitivní vliv na hojení sliznice. Podporuje jeho rychlost a zároveň reguluje intenzitu zánětlivé reakce organismu. Navíc ji často kombinujeme s dalšími látkami, které pomáhají dezinfikovat ránu a omezovat množení bakterií. Ty jsou v dutině ústní přirozeně přítomné, takže jejich úplné odstranění není možné ani žádoucí. Kyselina hyaluronová tak slouží nejen jako látka podporující hojení, ale také jako nosič dalších účinných složek. Je navíc tělu vlastní, plně vstřebatelná a vykazuje protizánětlivé účinky. I proto jsme se rozhodli právě pro tuto látku a pro spolupráci se společností Contipro.

Laicky si asi nejjednodušeji představím situaci po vytržení zubu. Až bude výzkum hotový, přijdu do ordinace, zub bude muset ven a pak bude následovat nový postup?

Přesně tak. V projektu vyvíjíme několik produktů, tři různé preparáty. Jedna hlavní oblast se týká hojení extrakčních ran. Pokud pacient užívá léky, které hojení komplikují, nebo existují jiné rizikové faktory, vloží se do rány speciální tamponek nebo gel, který v místě zůstane a vytvoří vhodné prostředí pro rychlejší překrytí rány sliznicí. Dnes se rána hojí tak, že buňky postupně přerůstají její okraje, což celý proces prodlužuje. Naším cílem je tento proces urychlit a usnadnit. Druhá oblast se týká léčby zánětů čelistních dutin. Zadní zuby horní čelisti mají kořeny velmi blízko čelistní dutině a někdy může při jejich vytržení vzniknout spojení mezi dutinou ústní a čelistní dutinou. Pacient pak může mít například potíže při pití, kdy tekutina proniká do nosu. Pokud se tento problém včas nerozpozná a neléčí, může dojít k rozvoji zánětu. Následně je často nutná operace v celkové anestezii a několikadenní hospitalizace. Jeden z vyvíjených produktů by měl umožnit léčbu těchto komplikací bez nutnosti hospitalizace a operačního výkonu v celkové anestezii. To by pro pacienty znamenalo výrazně vyšší komfort.

Projekt začal loni na podzim a potrvá až do roku 2028. Na čem konkrétně se nyní podílíte? Jak vypadá běžný den člověka, který je součástí výzkumného týmu?

Záleží samozřejmě na konkrétní pozici v týmu. Na klinice je do projektu zapojeno přibližně deset lidí. Vytvořili jsme několik menších pracovních skupin, z nichž každá se věnuje jinému preparátu. Vedle běžných povinností spojených s výukou a péčí o pacienty se pravidelně schází manažerský tým projektu, přibližně jednou za čtrnáct dní, a vyhodnocuje aktuální stav prací. Vedoucí jednotlivých skupin koordinují studenty, především doktorandy, ale zapojit se mohou i studenti pregraduálního studia. V současné době také pravidelně pracujeme ve viváriu, kde vytváříme modely poranění na zvířecích modelech. Cílem je ověřit funkčnost vyvíjených preparátů ještě před jejich použitím u pacientů.

Kam by měl projekt podle vás směřovat dál?

Výstupem by měly být tři nové preparáty pro léčbu různých onemocnění dutiny ústní. Současně očekáváme vznik řady odborných publikací, které jsou důležité pro rozvoj fakulty i nemocnice z akademického hlediska. Velmi důležitá je také spolupráce se soukromým sektorem. V České republice není stále úplně běžná, ale právě ona pomáhá přenášet výsledky výzkumu do praxe. Jedna věc je dělat vědu pro vědu a zkoumat něco, co zůstane v laboratoři. Druhá věc je vyvíjet řešení, která skutečně pomohou pacientům. A právě to je pro nás na klinice největší motivací.

Právě proto, že výsledky mohou přijít v relativně dohledné době?

Ano. Už jsme se společností Contipro jeden preparát vyvíjeli, takže víme, jak celý proces probíhá. Pokud se podaří najít vhodné řešení, od jeho vývoje po uvedení na trh obvykle uplyne přibližně pět až šest let. Pokud projekt skončí v roce 2028 a podaří se dosáhnout očekávaných výsledků, mohly by být první preparáty dostupné kolem let 2031 až 2032, alespoň na českém trhu. Samozřejmě prosadit nový produkt na celosvětové úrovni je náročnější, ale rozhodně se nebavíme o horizontu několika desetiletí.

Když shrneme celý proces – začínali jste v laboratoři a nyní jste ve fázi testování na zvířecích modelech?

Na úplném začátku jsme společně s firmou definovali problémy, které chceme ve stomatologii řešit. Následně jsme hledali vhodnou podobu preparátů – zda mají být ve formě gelu, pevného materiálu, jaké mají mít vlastnosti a jaké účinné látky by měly obsahovat. První měsíce projektu byly především o intenzivních diskusích a nastavování parametrů. Nyní už máme poměrně jasnou představu o tom, jak by měly výsledné produkty vypadat. Výzkumníci ve společnosti Contipro pracují na jejich vývoji a my mezitím vytváříme a ověřujeme modely onemocnění, na kterých budeme jejich účinnost testovat. Jakmile budou preparáty připravené, budeme schopni ověřit, zda skutečně fungují podle očekávání a zda mohou být posunuty do dalších fází vývoje.

Na závěr se zeptám trochu obecněji. Co podle vás podobné projekty přinášejí nejen samotnému výzkumu, ale i regionu a české medicíně jako celku?

Za nejdůležitější považuji spojování kapacit v rámci regionu. Pokud spolupracují instituce a firmy, které jsou geograficky blízko, je komunikace jednodušší a osobní setkání mohou výrazně urychlit celý výzkum. Právě využívání regionálního potenciálu je pro Českou republiku velmi důležité. Výzkum se bez investic a podpory neobejde a je potřeba jej dlouhodobě financovat. Samozřejmě ne všechny vyvíjené preparáty musí být úspěšné. Pokud by se ale ze tří vyvíjených produktů podařilo úspěšně dokončit dva, byl by to pro medicínu velmi významný výsledek. Ve výzkumu nikdy nemáme stoprocentní jistotu. Můžeme předpokládat určitý efekt, ale definitivní odpověď přináší až klinická praxe, která bývá někdy jiná, než jak si ji představujeme v laboratoři.

Rozhovor vedla Mgr. Radka Tobolková, vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů LF HK UK