MDŽD ve vědě 2023 ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Na sobotu 11. února 2023 připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. U jeho příležitosti připravili medailonky dvou lékařek a dvou mediček, které se na naší fakultě věnují výzkumn Doc. MUDr. Vladimíra Radochová, Ph.D. MUDr. Jana Langrová, Ph.D. Jinan Fazal Anjali Rachelkar Kromě toho, že se dozvíte, čemu se dosud ve výzkumu věnovaly nebo v současnosti věnují, zj jakou měly motivaci ke studiu medicíny, co je na vědě baví nebo co plánují do budoucna. *========================================================================================= * Doc. MUDr. Vladimíra Radochová, Ph.D. – Hledání odpovědí na otázky *========================================================================================= „Je to jako v pohádce o třech oříšcích pro Popelku, nikdy nevíte, co Vám cestou brnkne o n další plány v rámci své vědecké činnosti v oblasti stomatologie doc. MUDr. Vladimíra Radoc Stomatologické kliniky Lékařské fakulty UK v Hradci Králové a Fakultní nemocnice Hradec Kr   Paní docentka Vladimíra Radochová se věnuje své klinické praxi na Stomatologické klinice F působí i jako pedagog. O vědeckou činnost se začala zajímat už během studia zubního lékařs Již tehdy ji nejvíce oslovila oblast onemocnění parodontu a chorob sliznice dutiny ústní, orální lichen planus, tehdy to bylo ještě pod vedením docenta Iva Dřízhala. Vztah onemocně celkového zdraví a choroby sliznice dutiny ústní jsou hlavním zájmem jejího výzkumu dodnes nyní věnuji imunitní reakci při onemocnění parodontu, orálnímu mikrobiomu a autoimunitním se manifestují v dutině ústní,“ dodává paní docentka. K zubnímu lékařští ji přivedlo obyčejné dětské přání a sourozenecký slib. „Ten příběh je v možná až dětsky naivní. Myšlenka být zubní lékařkou se zrodila v dětství. Moje starší sest bála zubaře a já jí už jako malá holka slibovala, že jednou budu zubařka a v mojí ordinaci muset. A nakonec to tak vlastně i dopadlo.“   K splněný dávného snu byla ale ještě dlouhá cesta, nejprve absolvování Zubního lékařství n 2007, následně začala doc. Radochová pracovat jako lékařka na Stomatologické klinice FN v jako asistenta na Lékařské fakultě v Hradci Králové.   Paní docentka je ráda, že může znalosti a poznatky z praxe předávat dál svým studentům a s zubní lékařství je podle ní v rutinní praxi především o práci rukama. „Na klinickém pracov ale setkává s mnoha méně často se vyskytujícími onemocněními. Řada chorob není dostatečně pokud je člověk dostatečně zvídavý a zamýšlí se nad chorobami v širším kontextu, otevírá s které neznáme odpovědi a je třeba je hledat,“ popisuje různorodost svého povolání. Inspiraci pro svou nejen vědeckou práci nalézá kdekoliv, i z negativních věcí se lze pouči okolo vás, které formují váš zájem, osobnost, chování, přístup k pacientům a práci obecně moc, jmenovat jednoho nebo dva asi není možné. Pokud je člověk vnímavý, je schopný si od k i špatného příkladu, odnést něco pozitivního pro svou další práci.“ Jako konkrétní příklad osobnosti paní docentka nakonec zmíní profesora Stephena R. Potera z University College v pro ni dobrým příkladem lékaře – vědce a současně noblesního člověka, „je to takový protot profesor, na co se u nás často zapomíná“, vysvětluje doc. Radochová.   A co je klíčovým předpokladem pro to, jak se stát dobrým vědcem, nebo dobrou vědkyní? Podl Radochové hraje hlavní roli jednoznačně vysoký frustrační práh, dokonce se to zdá být důle inteligence, umění riskovat, zvědavost nebo schopnost týmové práce. A ještě dodává, že bez jak člověka práce baví a naplňuje, syndrom vyhoření může potkat každého, kdo občas nevypne se také něčemu zcela jinému. Proto čas mimo práci tráví hlavně sportem, společně s manžele a bruslí, věnují se jízdě na kole a turistice, největším koníčkem se však cestování, čímž trochu obloukem vracíme k touze po poznávání a objevování nového, nepoznaného a neprobádan *========================================================================================= * MUDr. Jana Langrová, Ph.D. – Vědecká práce má své kouzlo *========================================================================================= Paní doktorka Jana Langrová pochází z Městce Králové, místa narození krále Přemysla Otakar medicíny snila už jako dítě, a tak po studiu poděbradského gymnázia nastoupila na Lékařsko v Hradci Králové. „Ve škole mě bavila biologie, hlavně část o fungování lidského těla, a t jedním z důvodů, proč jsem si nakonec medicínu zvolila,“ říká s tím, že z počátku studia s bude v budoucnu věnovat pediatrii. „Po druhém ročníku jsem ale začala docházet do elektrofyziologické laboratoře a zjistila j práce má své kouzlo. Díky zajímavé práci a přátelskému kolektivu jsem po ukončení lékařské pracovat na Ústavu patologické fyziologie,“ vysvětluje. Na ústavu působí už více než 20 le je jeho přednostkou. Svou práci paní doktorka považuje za rozmanitou, protože zahrnuje šir činností od výuky studentů, základní výzkum až po možnost aplikace získaných poznatků do k K vědecké činnosti v elektrofyziologické laboratoři ji přivedla její učitelka, paní profes Kubová, která tam pracovala. V laboratoři se paní doktorka Langrová seznámila také s profe Kubou a Janem Kremláčkem, kteří byli a jsou stále zapáleni pro svou práci a dokáží motivov kolem sebe – a tedy i ji samotnou. Jak sama říká, právě díky těmto třem kolegům se začala evokovaným potenciálům (VEPs). „VEPs představují objektivní, neinvazivní metodu, která slouží ke zhodnocení funkčního sta Sleduji zejména různé fyziologické parametry, které mohou ovlivnit charakter výsledných VE červenou nití, která se vine mým výzkumem je vliv věku a stárnutí na proces zpracování zra Jedním z výsledků této práce bylo stanovení věkových norem pro různé typy zrakových podnět naší laboratoři,“ popisuje svou vědeckou činnost paní doktorka. Poznatky, které v rámci své práce získala, následně s kolegy využili v celé řadě projektů výzkumu. Například u pacientů s tupozrakostí, zánětem zrakového nervu, roztroušenou skleró neuroboreliózou. Paní doktorka Langrová pracovala i s neslyšícími lidmi nebo s dětmi, kter metodou splývavého čtení. K jejím dlouhodobým projektům také patří pravidelné sledování je trpí vzácným genetickým onemocněním zrakového nervu. V současnosti je paní doktorka Langrová součástí týmu, který se zabývá zrakovou rehabilita seniorů s makulární degenerací sítnice. Jde o závažnou nemoc hlavně centrální části sítnic vést až k těžkému poškození zraku. Lidé, kteří trpí tímto onemocněním, ztrácí centrální vi nejsou schopni zaostřit, rozpoznávat detaily tváří a mají potíže při čtení. Takto významná pro pacienty traumatizující. Jak paní doktorka poznamenává, bohužel medicína má jen omezen léčby. „Nyní zkoušíme zjistit, jak speciální implantovaná čočka nebo upravené brýle v kombinaci s rehabilitací mohou nemocným prospět. V průběhu několika měsíců, kdy s pacienty pracujeme, objektivizaci funkce zrakových nervů pomocí evokovaných potenciálů. Další metody, které vy hodnocení vlivu rehabilitace, jsou měření rychlosti čtení a dotazníkové šetření zjišťující vysvětluje. V tomto výzkumu by paní doktorka ráda pokračovala i nadále, protože věří, že může přinést jak pomoci lidem s tak závažným onemocněním, jakým makulární degenerace sítnice je. „Už v projektu jsme zjistili, že implantace čočky spojená se zrakovou rehabilitací výrazně vylep ostrost pacienta, a tak přispívá ke zlepšení kvality života,“ dodává. *========================================================================================= * Jinan Fazal – Věda mě mnohé naučila *========================================================================================= Jinan Fazal studuje na naší Lékařské fakultě v Hradci Králové v 5. ročníku programu Genera lékařkou se rozhodla ze dvou důvodů. Jednak vždy měla od dětství vlohy pro přírodní vědy a svých koníčků, hudby a výtvarného umění, zjistila, že je i manuálně zručná. To považuje za pro svůj sen – stát se chirurgyní.  „V budoucnu se toužím stát uznávanou plastickou a rekonstrukční chirurgyní. Stejně tak jse umělkyní. Věřím, že je to pro mě ideální obor. Chtěla bych se věnovat především specifické rekonstrukční chirurgie, tj. kraniofaciální chirurgii,“ říká. Že by se chtěla v budoucnu věnovat spíše vědeckým či technickým oborům, si uvědomila už na škole. Ostatně vědě se věnují i členové její rodiny. Proto nebylo překvapením, že se v rám naší fakultě zapojila do vědecké činnosti. A hned se svým prvním výzkumným projektem rovno místo v sekci teoretických a preklinických oborů v rámci Studijní vědecké odborné činnosti V projektu se zaměřila na hodnocení poškození DNA v buněčných liniích léčených protinádoro realizovala ho pod vedením doktorky Dariny Muthné z Ústavu lékařské biochemie.   „V podstatě jsme buňky rakoviny prsu ošetřovali různými koncentracemi určitého chemoterape změřili toxicitu daného léku. Pomocí určitého biomarkeru jsme byli schopni určit stupeň to buněk. Díky tomu jsme došli k závěru, že tento marker můžeme použít jako nástroj pro včasn genotoxických sloučenin. Může mít také potenciál pro pokrok ve výzkumu v oblasti terapie r léků,“ vysvětluje. Aktivně se podílela jak na provádění samotných experimentů pod vedením tak i na analýze a vyhodnocení výsledků. Jak říká, zdálo se jí, že je to hodně učení za po vděčná, že měla v osobě paní doktorky tak skvělou, laskavou a trpělivou učitelku. Svůj první výzkumný projekt hodnotí Jinan velice pozitivně. Jak říká, může s naprostou jis pro ni byla velice proměňující zkušenost. „Pod vedením paní doktorky Muthné jsem získala n nejen v laboratoři, ale také v oblasti kritického myšlení, analýzy a hodnocení. Jako člově výzkum předtím nezajímal, mi tato příležitost pomohla rozvinout a zdokonalit mé schopnosti inspirovala k tomu, abych se zapojila do dalších výzkumných projektů,“ říká. V současné do dalšímu projektu, tentokrát pod vedením docenta Ilji Tachecího na II. interní gastroentero ve kterém se zaměřila na korelaci míry detekce adenomů. S tímto projektem má v plánu se za tomto roce. V současnosti se Jinan soustředí především na závěrečné zkoušky a snaží se co nejlépe využ v Hradci Králové s blízkými přáteli, protože se konec jejich studia pomalu blíží. Chtěla b seznámit s jednotlivými lékařskými specializacemi, dokud je ještě studentkou a nespecializ rovněž pokračovat ve výzkumu. „Jakmile letos dokončím práci na gastroenterologii, ráda byc věnovat výzkumu infekčních chorob. Zejména roli určité mutace T-buněčného receptoru v rezi V budoucnu bych se chtěla více zaměřit na klinickou práci, ale ráda bych pracovala i souča menších, specializovanějších výzkumných projektech. Protože si jsem vědoma toho, že pokud kraniofaciální chirurgyní, nemohu spoléhat na to, že se to stane samo od sebe,“ dodává. *========================================================================================= * Anjali Rachelkar – Propojení lásky k vědě a medicíně *========================================================================================= Anjali Rachelkar studuje 6. ročník naší Lékařské fakulty v Hradci Králové v programu Gener motivace, proč se stát lékařkou, byla prostá – chce sloužit lidem a být součástí tak ušlec jako je medicína. Protože právě díky ní bude mít možnost změnit životy ostatních lidí k le studium medicíny navíc nabízí rozmanité profesní možnosti, což pro ni bylo obrovským lákad „Moje cesta ke studiu všeobecného lékařství začala po pečlivém zvážení více specializací v Po zvážení všech možností mi bylo jasné, že tato fakulta bude nejlépe vyhovovat mým potřeb poskytuje vynikající zázemí a mimořádně erudovaný personál,“ říká Anjali s tím, že všechny LF HK byly skvělé. V budoucnosti by se chtěla stát kardioložkou, protože je to podle ní vzrušující obor plný rozvoje díky novým technologiím, pokrokům i možnostem výzkumu. Právě kardiologie podle ní hmatatelně klinicky přispívat ke zlepšení životů pacientů, nehledě na širokou škálu kariér možností životního stylu. Vědecké činnosti se začala věnovat už ve třetím ročníku studia na LF HK. Motivovala ji lás medicíně a možnost vzájemně je propojit. Během studia se totiž seznámila se světem klinick zjistila, že ji fascinuje. „Uvědomila jsem si, že znalosti získané v medicíně i ve výzkumu k vývoji nových způsobů léčby nemocí a zlepšení péče o pacienty. Proto jsem se chtěla do k více zapojit. Vědomí toho, že by můj přínos mohl být významný pro zlepšení péče o pacienty silnou motivací,“ vysvětluje. Jak Anjali říká, práce na výzkumných projektech ji také pomohla porozumět různým tématům v získat cenné dovednosti, jako třeba je analyzování dat a interpretace výsledků. V loňském do Studentské vědecké a odborné činnosti (SVOČ) se svým výzkumem na téma Význam sérových i pacientů s chronickou lymfocytární leukémií a umístila se s ní v sekci klinických oborů na Výzkum spočíval v retrospektivní analýze 178 případů a zaměřil se na hypogamaglobulinemii a prognostický marker. Úkolem Anjali v tomto projektu bylo sesbírat data, statisticky je a a vyhledávat další poznatky poukazujících na tento jev v literatuře. „Výzkum byl založen n hladin imunoglobinu v době diagnózy u pacientů s CLL. Díky naší studii se nám podařilo pro hypogamaglobulinémie je častým nálezem v době diagnózy CLL a že může být důležitým prognos To má potenciál zlepšit výsledky léčby pacientů, protože umožní lékařům učinit informovaně o léčbě na počátku jejich péče. Naše zjištění také přispívají ke klinické praxi tím, že po lépe identifikovat pacienty, u nichž je vyšší riziko progrese onemocnění nebo relapsu po s léčby,“ popisuje význam své práce pro praxi. Anjali by se v budoucnosti ráda věnovala výzkumu, jak kardiovaskulární zdraví ovlivňuje ži je strava, cvičení a zvládání stresu. Jejím cílem je porozumět mechanismům, které se podíl kardiovaskulárního zdraví, a najít způsoby, jak lépe podpořit pacienty, aby změnili svou ž ve prospěch dlouhodobého zdraví jejich srdce. „Kromě toho bych ráda zkoumala možnosti vývo léčebných postupů a terapií kardiovaskulárních onemocnění, jako jsou srdeční arytmie nebo choroba srdeční,“ dodává.