MDŽD ve vědě 2022 ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** U příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě (11. února) jsme připravili články a několika zajímavými lékařkami z LF HK a FN HK, které se věnují vědecké činnosti. doc. MUDr. Pavlína Králíčková, Ph.D. MUDr. Miriam Lánská, Ph.D. doc. MUDr. Ivana Kacerovská Musilová, Ph.D. MUDr. Kristýna Néma Co je na vědě baví, čím konkrétně se ve výzkumu zabývají, kdo je jejich vzorem nebo co by dívkám, které s vědou začínají – to si můžete přečíst na následujících řádcích. *========================================================================================= * Současná věda je velice vzrušující, říká imunoložka doc. MUDr. Pavlína Králíčková, Ph.D. *========================================================================================= „Nejsem typická vědkyně, spíš takový spojovací článek mezi vědou a klinickou praxí“, říká Pavlína Králíčková z Ústavu klinické imunologie a alergologie Lékařské fakulty v Hradci Kr nemocnice Hradec Králové. A dodává, že věda je hlavně jejím koníčkem, kterým se snaží přis některých imunologických otázek, a tím pomoci svým pacientům.   Medicína lákala docentku Pavlínu Králíčkovou už od malička. Vždy jí bavilo studovat přírod medicínu považovala za něco přirozeného, k čemu bude postupně směřovat. Vliv na rozhodnutí měla do jisté míry i její maminka, která jako lékařka svou dceru od studia medicíny zrazov   „Maminka mi studium medicíny vždycky hodně rozmlouvala, tak možná to byl částečně i vzdor, že se mýlila,“ popisuje s úsměvem, co jí tehdy ke studiu medicíny také motivovalo. Že bude rozhodla už na základní škole, když v 7. třídě začali v přírodopise probírat lidské tělo.  – to je konečně něco pro mě. Nadchlo mě to a cítila jsem se v tom dobře. A musím říct, že rozhodovat znovu, tak bych neměnila.“   Docentka Pavlína Králíčková vystudovala Lékařskou fakultu v Hradci Králové a po ní nastoup Fakultní nemocnice v Hradci Králové na 4. interní kliniku, kde se několik let starala o pa s hematoonkologickými onemocněními. V té době se začala také věnovat postgraduálnímu studi ho přerušila a na několik let dala přednost rodině. Když se po mateřské vracela zpět, oslo z jiného oboru, kteří ji podpořili v tom, aby svůj obor změnila. Rozhodla se pro imunologi začala věnovat i vědecké činnosti.  „Imunologie je obor, ve kterém najdete hodně otázek, ale odpovědí se vám často nedostává. k tomu, abyste se podívali, co se za tím vším vlastně skrývá. Když se snažím koncipovat no aktivitu, vidím nejprve své pacienty. Kladu si vždy otázku, jak budou naše potenciální výs pro klinickou praxi,“ vysvětluje paní docentka. A dodává, že všechny výzkumy souvisejí s k případy jejich pacientů, kteří trpí vzácnými onemocněními, vrozenými poruchami imunitního   Tito nemocní poměrně často trpí atypickými komplikacemi spojenými s chybně fungujícím imun Vybočují z běžných pravidel a nelze je zapasovat do přesně popsaných klinických jednotek. pro ně nejsou stanovená jasná pravidla léčby. „A to je pro nás výzva. Snažíme se určit, kt za jakých okolností je rizikový pro rozvoj určité komplikace a jakým způsobem ho sledovat. najít správný čas a způsob léčby, abychom nezvyšovali rizika vznikající kombinací základní imunomodulační léčby,“ popisuje svou vědeckou činnost.   „Je vysoce pravděpodobné, že nemalá část nemocných s vrozenými poruchami imunitního systém k radioaktivnímu záření a současně má vyšší pravděpodobnost vzniku nádorových komplikací. podstupovat pravidelný screening. V našich projektech se snažíme identifikovat parametry z či moči, které by nás navedly na některé komplikace, aniž bychom pacienty museli často ren vystavovat CT vyšetření,“ dodává s tím, že tomuto tématu se chce věnovat i do budoucna.   Zároveň to ale není jediné téma, které zkoumala nebo které ji zajímá. Zatímco v minulosti věnovala výzkumu rizik u těhotných pacientek s poruchami imunity, dnes v době pandemie způ onemocněním covid-19 také zkoumají pacienty s poruchami imunity ve vztahu k účinnosti očko se totiž o skupinu, u které nebylo paušálně očkování doporučováno pro předpokládanou neefe základní povaze onemocnění. „My dnes zjišťujeme, že mRNA vakcíny i u nemocných s poruchou tvorby protilátek mohou v po příznivém procentu fungovat paradoxně dobře a u některých jedinců se blížit situaci, jakou zdravé populace. Zásadním způsobem se tak mění náš pohled na očkování u skupin pacientů s  imunodeficity. Výsledky našeho výzkumu jsou nyní finalizovány pro publikační účely. Vypada takže jsem v tuto chvíli pyšná, že se nám podařilo dojít k hezkým závěrům,“ přibližuje pan Králíčková svůj současný výzkum. A jak dodává, poslední dva roky s covidem-19, byť přinesl negativního, jsou pro vědeckou činnost v oblasti imunologie velice vzrušující záležitostí.   Zájem o propojení vědy s klinickou praxí probudil u paní docentky už během studentských le fakultě pan profesor Jan Krejsek, dnešní přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologi jako studenty velmi oslovil imunologickou tematikou. Nadchl nás pro obor a dal nám poznat než 20 lety, kde lze hledat podstatu řady onemocnění a jakým směrem se bude řada vědeckých v budoucnosti ubírat,“ vysvětluje. V současnosti za své vědecké i lidské vzory považuje pa Jiřího Litzmana, přednostu Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice u s a paní profesorku Annu Šedivou z Ústavu imunologie Fakultní nemocnice Motol, s nimiž úzce kterými, jak říká, ji pojí i osobní přátelství.   I když se paní docentka Králíčková věnuje vědě zhruba deset let a o výzkumech, na nichž se s velkým nadšením, sama přiznává, že několikrát v minulosti zažila i chvíle, kdy přemýšlel ve vědecké činnosti pokračovat. „Když věnujete spoustu času nějakému projektu, věříte mu a neobjevíte, nebo když máte pocit, že jste i něco objevili, ale lidé, kteří posuzují dané v jejich uveřejněním v odborných časopisech, vám ukáží, že vaše sebevědomí rozhodně není na potřeba odvést ještě spoustu práce – tak si říkáte, jestli začít znovu nebo jinak, anebo t se něčemu jinému,“ popisuje paní docentka. V takových chvílích jí ale nakonec vždy pomohl přístup. Jak totiž říká, nevzdává věci lehce, snaží se je vždycky zlomit a vzít je jako vý   Sama by byla ráda, aby se více mladých žen rozhodlo pro studium medicíny a nebálo se stát uznává, že je to velmi náročné povolání. „Největší odměnou je však pocit, že se vám podaři uzdravit ho nebo alespoň posunout o krok blíže k návratu do běžného života. A když ani tot provázet a podporovat v dobách nejtěžších. To vše vám vynahradí nespočet hodin věnovaných studiu,“ říká. A k vědecké činnosti ještě dodává: „Není to o tom být na žebříčku vědkyň ně místech a směřovat k velkým cílům, ale zvednout právě ty otázky, které leží přímo před vám drobné dílčí úkoly, které jsou přímo spojeny s potřebami našich konkrétních nemocných.“ *========================================================================================= * MUDr. Miriam Lánská, Ph.D.: Věda přináší mnoho zajímavých poznatků i setkání *========================================================================================= Paní doktorko, proč jste se rozhodla pro studium medicíny? A proč padla volba zrovna na Lé v Hradci Králové? Pocházím ze Slovenska. Nechtěla jsem studovat v blízkých Košicích, ani v Bratislavě a Prah moc velká, tak proto jsem se rozhodla pro Hradec Králové. Medicínu jsem si vybrala proto, pomáhat lidem a líbila se mi biologie a technické věci v medicíně. Co bylo dál, jak jste se dostala na IV. interní hematologickou kliniku? Po ukončení lékařské fakulty jsem chtěla dělat všeobecnou internu, lákala mně intenzivní p začala pracovat na tehdejší II. interní klinice na Pospíšilově třídě a asi dva roky po pro začala specializovat na hematologii a u té jsem zůstala až dosud. Jste vedoucí Separátorového centra v rámci IV. interní kliniky, můžete nám ho trochu předs Na naší klinice pečujeme o pacienty s hematologickými chorobami, nenádorovými, jako jsou a trombocytopenie. Největší část naší práce jsou pacienti s hematologickou malignitou, zejmé lymfomy. Mojí specializací je péče o pacienty indikované k transplantaci krvetvorných buně o pacienty z celého Královéhradeckého i Pardubického kraje. Separátorové centrum nepečuje hematologické pacienty, jedná se o mezioborové pracoviště, léčíme pacienty z celé republik z největších center v České republice. Jak Vámi používaný přístroj – separátor vlastě funguje? Separátory, které používáme, pracují na principu centrifugace, dokáží oddělit jednotlivé s my dokážeme odstranit patogenní substance z krve, např. patologickou bílkovinu (paraprotei zvýšený cholesterol, některé typy protilátek. Dokážeme významně snížit počet patologických je extrémně zvýšený počet bílých, nebo červených krvinek anebo krevních destiček. Pacient napojený pomocí jednorázové soupravy hadiček, odstraníme z krve, co je potřeba, zbylá krev zpět. Většinou k nám přicházejí pacienti v úvodu onemocnění, kteří trpí například akutní l extrémní počet bílých krvinek. Pokud bychom takového pacienty začali léčit hned chemoterap k rozpadu buněk a mohlo by dojít k selhání orgánů. Proto mu na začátku snížíme počet bílýc separátoru a pak se začne léčit chemoterapií. Dále máme pacienty s familiární hypercholesterolemií, kteří mají genetickou poruchu metabo cholesterolu, léčba medikamenty je nedostatečná, a v již mladém věku jsou ohroženi předčas aterosklerózou, vznikem infarktu myokardu nebo náhlým úmrtím. V jejich případě pomocí spec dokážeme selektivně odstranit z krve cholesterol, tím dokážeme zpomalit rozvoj ateroskleró soubor pacientů s touto diagnózou v celé České republice. Další naše práce je připracovat transplantaci krvetvorných buněk, jak autologní, kdy se v léčbě hematologických malignit p buňky pacienta, tak alogenní buňky, které jsou odebírané od příbuzných dárců pro naše paci Co Vám dělá ve vaší práci radost? Asi se setkáváte s různými neveselými životními příběhy. Příběhy jsou různé, s dobrým i se špatným koncem. Radost mi dělá, když to dobře dopadne a léčbě mohou vrátit zpět do života, k rodinám, dětem, k práci. O pacienty pečujeme dlouhodo na začátku onemocnění, jak během obtížné a dlouhodobé léčby zvládají všechny komplikace lé léčbě opět vracejí do života. Čím se zabýváte v rámci výzkumu? Soustředíme se na několik okruhů. Věnujeme se zkoumání dlouhodobých změn u mnohých onemocn pacienty s již zmíněnou familiární hypercholesterolemií. Tito pacienti jsou u nás léčení o někteří i několik desítek let, což nám umožňuje podrobně sledovat mechanismy vývoje ateros nemocných i efekt dlouhodobé terapie. Dalším výzkumným záměrem našeho pracoviště byla ve s klinikou léčba pacientů s věkem podmíněnou makulární degenerací sítnice. Ve vyspělých zemí onemocnění nejčastější příčinou slepoty, proto naší snahou bylo pomocí speciálních metod u vlastnosti krve a zastavit proces poškození sítnice a zachránit jim zrak. Máme zkušenosti sta pacientů s touto diagnózou. To bylo také téma mé postgraduální práce. Máte nějaký vzor ve své práci, někoho, kdo Vás inspiruje? Měla jsem to štěstí, že jsem na Separátorovém centru začala pracovat pod vedením prof. MUD CSc., který stál úplně na počátku rozvoje separátorové techniky v České republice. Naše ce v rámci ČR jako jedno z prvních, už v roce 1976. Prof. Bláha mě zasvětil do jednotlivých m na našem pracovišti, také mě trpělivě vedl v začátcích výzkumné práce. Kolik hodin denně věnujete Vaší práci? Většina mé práce je v rámci nemocnice, běžná péče o pacienty, kteří přicházejí na Separáto i na naší ambulanci, s běžnou osmihodinovou pracovní dobou. Ale jako většina lékařů v klin jsou součástí mé práce i služby na jednotce intenzivní hematologické péče, kde se staráme intenzivní chemoterapií včetně transplantace krvetvorných buněk, to jsou asi čtyři služby víkendů. Pokud připravujeme nějakou publikaci, přednášku, tak to jsou pak večery, kdy najd Co Vás na této práci nejvíce baví? Práce s pacienty, když se nám podaří je vyléčit, nebo jim prodloužit život. Máme pacienty, chodí spoustu let, máme k nim jiný vztah než k člověku, kterého vidíte v rámci urgentní me život. Známe celé příběhy lidí a jejich rodin, nemoc je nezasáhne jenom v rovině zdraví, m s mnohými pracovními, sociálními i psychickými problémy. Jakým způsobem relaxujete? Baví mě zahrada, procházky v přírodě, cestování, v zimě lyžování. Je důležité věnovat se ú činnosti, u kterých může člověk relaxovat. Je to zvladatelné, když má člověk malé děti? Mé děti to ve zdraví přežily, aspoň doufám. Skloubit to lze, ale záleží na podpoře v celé se to. Člověk si musí nastavit priority. Tím, že pracuji na oddělení, kde se setkáváme s t mladých pacientů, třeba matek od malých dětí, tak si uvědomuji, že si musíme najít čas na věnovat se rodině, děti rostou rychleji, než bychom chtěli. Výzkum není nejpřednější věc n Čím se v životě řídíte? Snažím se žít tak, abych byla spokojená se svým životem, dělat věci tak, jak nejlépe umím, v souladu s mým svědomím a radovat se z maličkostí. Co byste poradila mladým ženám, studentkám, co zvažují vydat se na dráhu vědkyně, jsou na kariéry? Co by měly zvážit? Dnes ženy dělají medicínu ve všech oborech. Pokud studují medicínu, musí se rozhodnout, zd přímý kontakt s pacienty, nebo se budou věnovat laboratorní práci nebo práci v teoretickýc Všechny obory medicíny se rychle vyvíjejí, práce přináší mnoho zajímavých poznatků i setká *========================================================================================= * doc. MUDr. Ivana Kacerovská Musilová, Ph.D.: věda nabízí exaktní řešení klinických otáze *========================================================================================= Paní docentko, kdy a proč jste se rozhodla věnovat vědecké činnosti? Co Vás k tomu motivov Já jsem a věřím, že to zůstane i nadále, především klinik. Klinická práce přináší řadu ota k přemýšlení. Hledání jejich podstaty a nacházení logických vysvětlení považuji za nesmírn Takový přístup posunuje nejen nás samotné, ale měl by být přínosný hlavně pro naše pacient vědecká činnost je aktivita, která nabízí exaktní řešení klinických otázek. Čemu se konkrétně věnujete? Jak vypadá Vaše vědecká činnost v praxi a co Vás na tom nejvíc Mým oborem je perinatologie a feto-maternální medicína s důrazem na ultrazvukovou diagnost ultrazvuková diagnostika je pak společným jmenovatelem mých výzkumných projektů. Ty se týk její typické role u vrozených vývojových vad plodu, ale i jejího uplatnění v problematice porodu. Předčasný porod nepředstavuje zrovna oblast, kde by ultrazvuková diagnostika význa K tomuto tématu jsem se dostala díky svému muži, prof. Kacerovskému, který na našem pracov předčasného porodu začal a dokázal vybudovat naprosto perfektně fungující tým a neskutečné vědeckou práci dalších lidí. Do takto „rozjetého vlaku“ nebylo vůbec těžké nastoupit a při ultrazvukovou erudicí. Může to znít přehnaně, ale nebýt mého muže, neměla byste důvod se m rozhovor dělat. Byly někdy chvíle, kdy jste si říkala, že vědecké činnosti necháte? Co Vám pomohlo nevzdat Přemýšlení o úplném ukončení asi nikdy nebyly. Bylo ovšem období, kdy jsme se rozhodovali, našem pracovišti vypustíme právě ty ultrazvukové. Důvodem bylo, že jsme měli k dispozici p přístroj, který byl určen primárně pro klinickou práci, a jeho plné vytížení v pracovní do ve výzkumných projektech. To se však nyní změnilo díky velké podpoře ze strany Fakultní ne Králové, od které máme k dispozici špičkový ultrazvukový přístroj výhradně pro výzkum. Co považujete za svůj dosavadní největší vědecký úspěch? Jak vidíte svou vědeckou činnost Za velký úspěch považuji dvě práce publikované v časopise Ultrasound in Obstetrics and Gyn nejprestižnějším časopisem uveřejňujícím práce s ultrazvukovou tématikou v oboru porodnict Tyto práce dokladovaly potenciál našeho týmu i ve směru ultrazvukového výzkumu a podpořily zmíněného ultrazvukového přístroje výhradně pro výzkum. Tento přístroj je pro nás nejen ve ale i závazkem. A tak i má další činnost se bude ubírat ultrazvukovým směrem a věřím, že r našeho zájmu i mimo problematiku předčasného porodu. Máte nějaký vědecký vzor? Vědkyni či vědce, kterou/kterého obdivujete nebo která/který Vás inspiroval/a? Mám dva velké vzory. Prvním je prof. Bo Jacobsson ze švédského Gothenburgu, který se práve přední vědce ve výzkumu předčasného porodu. Je nejen pro mne, ale pro celý náš tým již víc let neocenitelnou odbornou oporou a velkým přítelem. Dále musím zmínit prof. Torvida Kiser Bergenu, který je otcem funkčního vyšetření krevního oběhu plodu pomocí ultrazvuku. Je to ve své době dokázal tuto problematiku uchopit neskutečně exaktním způsobem a klinické výsl s animálním experimenty a opřít je o matematické modely. To je pro mne jako pro sonografis fascinující. Jak prof. Jacobsson, tak i prof. Kiserud mají společnou jednu důležitou vlast si jich neskutečně vážím. Ve své vědecké práci kladou ohromný důraz na její vysokou kvalit principy.   O ženách-vědkyních je poslední dobou ve veřejném prostoru sice čím dál více slyšet, častěj objevují v žebříčcích osobností vědy a výzkumu v různých časopisech, přesto je jich ve sro vědci stále velmi málo. Máte pro to nějaké vysvětlení? Mají ženy/dívky ve vědecké činnosti oproti mužům? Žen na pozicích výzkumných pracovníků je v České republice výrazně méně než mužů. Nejvýraz jsou v technických oborech a přírodních vědách. Zastoupení v těchto oborech je jistě zásad jejich zaměřením a v tom bych genderový problém neviděla. Víme, že v lékařských a sociální se poměr mezi muži a ženami dosti srovnává. Zajímavým faktem je ale změna zastoupení žen v profesního růstu. Na úrovni doktorského studia je zastoupení žen poměrně blízké mužům, od začínají výrazně převažovat muži. Myslím, že významnou svou roli v tom hraje mateřství a p v naší společnosti stále představuje větší omezení pracovního uplatnění pro ženu než pro m opomíjet platové znevýhodnění žen oproti mužům.  *========================================================================================= * MUDr. Kristýna Néma: Nejdůležitější je vytrvat a dělat to, co vás baví *========================================================================================= Mladá talentovaná lékařka a vědkyně MUDr. Kristýna Néma z ORL kliniky FN HK považuje za ve si vybrala obor, který ji baví a naplňuje. Ke studiu všeobecného lékařství ji dle jejích v inspiroval fiktivní, ale poutavý televizní seriál Doktorka Quinnová. Dr. Néma na sebe upozornila už během studia na LF HK, když v roce 2020 vyhrála klinickou s SVOČ. Úspěch ale zaznamenala už o rok dříve, kdy ve stejné soutěži obsadila druhé místo. Z 2020 byly cílem jejího výzkumu výsledky rekonstrukčních operací ušního bubínku, práce z ro výzkumu stavu sluchu po operaci otosklerózy. „Zkoumala jsem faktory, které by mohly predik hojení a podle kterých bychom ihned po operaci mohli s určitou pravděpodobností určit prog pacientů do budoucna,“ upřesňuje paní doktorka cíle svého tehdejšího bádání.   Mimo to se podílela na výzkumu Implementace laserové spektroskopie v analýze kožních nádor to velmi zajímavý projekt, kterým jsme se snažili zjistit, zda chemické složení nádorů můž přesnějším určení ohraničení nádorů, a tím přispět k přesnějšímu určení bezpečnostních okr chirurgickém odstraňování.“ Po ukončení studia lékařství v červnu 2021 začala pracovat na Klinice otorinolaryngologie a krku ve FN HK, kde pokračuje i ve své vědecké činnosti. „Momentálně se věnuji výzkumu se hlas – hlasovou edukací, terapií a operačními technikami v rámci fonochirurgie.“ A proč se věnovat právě tomuto oboru? „Klíčovým momentem pro mě byla zahraniční stáž v nemocnici v n Braunschweig, tam mě poprvé obor ORL uchvátil a nadchl, následně jsem se přihlásila na dob do Fakultní nemocnice.“ Kristýna Néma si sama pro sebe v rámci vědy vytyčila spoustu cílů a plánů, ale už na počát uvědomuje, že všeho se možná nepodaří dosáhnout. Nicméně věří, že dokáže nové poznatky z v také v klinické praxi. „V první řadě je pro mě důležité zjistit, jaký dopad může mít nové praktické užití v léčbě onemocnění, tak aby věda pomohla zlepšit zdraví a život našich pac práce ji očividně baví a stále víc se utvrzuje v tom, že studium medicíny a následně obor správná volba. Navíc má dle svých slov štěstí na lidi kolem sebe, kteří ji při práci povzb její zvídavost. „Je to právě kolektiv, ve kterém mohou vznikat nové nápady, které pak lze skutečnost. Momentálně jsou pro mě inspirací všichni pracovníci Kliniky otorinolaryngologi hlavy a krku ve FN HK, v jejímž čele je prof. MUDr. Viktor Chrobok, CSc., Ph.D.“ Běžný den mladé vědkyně začíná už v půl páté ráno, nejprve se věnuje cvičení a následně př nadcházející pracovní den. V nemocnici začíná ráno o sedmé, věnuje se svým pacientům, ambu na oddělení, pracovní náplň je pokaždé jiná. K zvládnutí všech náročných činností jí pomáh pravidelného spánkového režimu. „Na službě to samozřejmě nejde, ale ve všední den se snaží do 22:00.“ Mimo práce si najde čas i na koníčky, zajímá se o hudba, hru na klavír a zpěv, také ráda s cizí jazyky. Odpočine si i při józe, v sauně nebo při procházce v přírodě. A co by poradil vědkyním, které zvažují věnovat se vědeckému bádání? „Jistě to nebude platit jen pro ženy ale nejdůležitější je vytrvat a zároveň si vybrat oblast, která člověka zajímá, a v každé najít zalíbení.“