Ing. Martin Kopeček v magazénu UK Forum ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Datum vydání: červen 2023 Zdroj: Forum, Magazín Univerzity Karlovy [ URL "https://www.ukforum.cz/images/dokumenty/UK %2062_2-2023.pdf"] Autorka: Jitka Jiřičková Foto: Hynek Glos Rozhovor s Ing. Martinem Kopečkem z Ústavu lékařské biofyziky najdete na s. 40–41. Tisknem ale i pro radost „Využíváme 3D technologie ve třech rovinách – pro podporu výzkumu, výuky a medicínské účel Kopeček, vedoucí laboratoře 3D technologií, jež nabízí „služby“ v oblasti 3D tisku celé Lé Hradci Králové a částečně i fakultní nemocnici. Po vlastním vážném úrazu míchy viděl, v če pomůcky zlepšovat. S komplexní výukou začali u studentů stomatologie, v níž se 3D technologie hodně prosazují na univerzitách v zahraničí. „Nejprve se medici naučí preparovat na výukovém přípravku zub a pracovat se speciálním intraorálním skenerem. Pomocí modelovacího softwaru si požadovaný kupříkladu horní a dolní čelist – virtuálně upraví a poté vytisknou reálný model pomocí 3D Studenti jej očistí od gelové podpory a zkontrolují. Získají tak svůj vlastní model, s ním semestru pracují a zhotovují na něm například korunky anebo můstky,“ popisuje inženýr Mart Výtisky i pro nemocnici Dále v Hradci Králové využívají 3D tisk pro výrobu pomůcek, třeba v anatomii. „Kosti pro v původně z vykopávek, proto jsou křehké a často jim chybějí nějaké drobné části jako výrůst tudíž nejsou zcela anatomicky dokonalé. My si je ale pomocí 3D technologií můžeme sami vyr medicíny si mohou všechny preparáty z blízka prohlédnout a osahat, což je z výukového hled efektivnější, než model studovat pouze ve skriptech anebo na monitoru počítače,“ vysvětluj v „labu“ LF HK. Laboratoř spolupracuje i s Fakultní nemocnicí Hradec Králové, pro jejíž kliniku onkologie tiskne nástavce a doplňky brachyterapie (radioterapie, která cílí přímo na nádor, a šetří okolní tkáně; využívá se zejména v léčbě rakoviny děložního čípku, nádorů prostaty, prsu, pozn. red.). „Je to asi ten nejnáročnější a nejzodpovědnější úkol, s nímž jsem se na fakul větší mám radost, když mi kolegové z nemocnice volají s díky, že to funguje a proces léčby Pacienti se cítí komfortněji, dochází i k lepšímu zavádění léčebných nástrojů pomocí mých přesně důvod, proč zde pracuji. Protože vidím ten hmatatelný dopad! Něco vymyslím a pak i  svou zkušenost i znalost dál a někomu tím skutečně pomohu,“ pochvaluje si Martin Kopeček. Expertem klidně i z vozíku V popisu práce toho však má mnohem víc než „jen“ 3D tisk, k němuž se dostal až později běh na LF HK. Původně vystudoval mechatroniku na Technické univerzitě v Liberci a následně též škole v lužické Žitava a Zhořelci (Hochschule Zittau/Görlitz). V průběhu studia bohužel ut úraz, při němž si poškodil míchu. Dnes střídá chůzi o berlích s jízdou na vozíku: „Dva rok v rehabilitačních zařízeních a z pohledu studenta technického oboru jsem dobře viděl nedos asistenčních pomůcek. A při tom mě napadalo, co všechno by šlo udělat lépe…“ Nelenil, vrhl V rámci svojí diplomové práce, již dokončoval v Německu, spolupracoval s firmou Ottobock, z největších výrobců protetických pomůcek na světě. Dostal se tam k vývoji bezkontaktních oboru se, s krátkým odskočením k IT, věnuje dodnes. „Zjistil jsem, že peníze nejsou všechno. Když nemáte z práce radost, nikam se neposouváte. práci v IT po bezmála dvou letech ukončil a začal plně působit zde na lékařské fakultě,“ v před zhruba osmi lety, kdy coby doktorand nastoupil na Ústav lékařské biofyziky LF HK s pr bezkontaktních senzorů v medicíně. Ovládání lůžek jen očima Nápadů má dost. „Ještě za mých studií v Německu mě oslovila Česká asociace paraplegiků s n asistenční sexuální pomůcky – jakéhosi elektronického zařízení, jež by pacient s významným motoriky dokázal ovládat, a zapojil se tak aktivně do pohlavního styku. Během promýšlení j na to, že lidé upoutaní na lůžko mají mnohem zásadnější problém, a sice – že to svoje lůžk ovládat. A proto jsem se rozhodl zkusit řešit nejprve tohle,“ představuje projekt, v němž trackingu. Tato chytrá technologie sledující pohyby očí se stala jádrem jeho aplikačního výzkumu pro ovládání polohovacích lůžek. Pacient ležící na lůžku se dívá na displej a prostřednictvím manévrů – vlastně speciálních příkazových sekvencí – lůžko přímo ovládá, zadává mu tak úko pozná, že se na něj člověk dívá, a začne s ním komunikovat. Naopak ho lze kdykoli ukončit podíváte jinam anebo oči zavřete. Znalosti pro budoucnost Během práce na tomto záměru, asi rok po svém nástupu na fakultu, se dostal k 3D tisku. Z g stereolitografickou tiskárnu a postupně začal práci s 3D tiskem nabízet studentům v rámci předmětů. „Byl o ně slušný zájem, a tak jsme nejprve zkoušeli vytvářet implantáty do lebky prvního ročníku ještě nemá přesné povědomí o tom, jaký plast má jakou pevnost či pružnost. podívat, jaké parametry má lidská kost, jaké materiály zde využíváme a který je k ní nejbl z příkladů. Dnes vede s lékaři o 3D tisku časté debaty. Někteří totiž argumentují, že medici znalost t v praxi nijak nevyužijí. „Já jim oponuji tím, že řada našich studentů se stane špičkovými budou tyto technologie používat, a proto by o nich měli i něco vědět,“ tvrdí Martin Kopeče dodává: „Až později přijdou někam na kliniku, nebude pro ně práce s 3D tiskem velkou nezná vzpomenou, jak ho na fakultě využívali, s jakým materiálem pracovali a podobně. Dovedou zd využívat, reálně aplikovat a porovnat s tamní praxí, a třeba i nějak obohatit svůj lékařsk Ing. Martin Kopeček, MEng, po studiu slaboproudé elektrotechniky absolvoval mechatroniku n univerzitě v Liberci (TUL) a lužické Hochschule Zittau/Görlitz. Tam se začal věnovat probl bezkontaktních senzorů do protéz a pokračoval v tom i v rámci doktorského programu na Ústa biofyziky LF HK. Dnes působí v tamní Laboratoři bezkontaktních technologií a vede rovněž k Laboratoř 3D tisku.