MDŽD ve vědě 2024 ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** V neděli 11. února 2024 si opět připomínáme Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Cílem toh letos koná již podeváté, je mimo jiné poukázat na stále nízké zastoupení žen ve vědě. Mezi a dívek ve vědě vyhlásilo Valné shromáždění OSN v prosinci 2015, poprvé se pak slavil v ná Tereza Sokolová Aneena Joshy MUDr. Kateřina Krylová, Ph.D. Stejně jako v minulých letech bychom rádi představili tři zajímavé ženy, které se věnují v v rámci LF HK a FN HK. Na následujících řádcích si můžete přečíst, proč se rozhodly věnova kdo je pro ně vzorem a inspirací nebo třeba jaká úskalí musí jako ženy ve vědě překonávat. *========================================================================================= * Tereza Sokolová: Vytrvalost, a hlavně trpělivost přináší výsledky *========================================================================================= Tereza Sokolová studuje na naší fakultě obor Všeobecné lékařství a v současné době je témě studií, tedy v 6. ročníku. O vědecké činnosti přemýšlela už během prvních let studia, ale nevěděla, jak se k něčemu takovému prakticky dostat. Na začátku čtvrtého ročníku přišel em témat pro studentskou vědeckou odbornou činnost (SVOČ), kde Terezu velmi zaujal projekt na neutropenie, vzhledem k jejímu déletrvajícímu zájmu o problematiku spojenou s hematologick jejich léčbou. „To byl pro mě stěžejní moment, který otevřel dveře dalším skvělým příležitostem a dalo by začal formovat mou budoucí medicínskou cestu,“ dodává Tereza Sokolová na vysvětlenou. V ro vyjela na tři měsíce na vědeckou výzkumnou stáž na Mayo Clinic, kde pracovala hned na něko Čím přesně se v rámci vědy Tereza Sokolová zabývá, na čem pracovala na Mayo Clinic, co jí takové a kdo je pro ni inspirací, ale i co plánuje do budoucna nebo jakým způsobem relaxuj přečíst v následujícím rozhovoru. Jak se, Terezo, stalo, že jste se dostala k vědeckému výzkumu? O vědecké činnosti jsem přemýšlela v průběhu studia již delší dobu, nicméně jsem pořádně n k takové příležitosti vlastně dostat. Na začátku čtvrtého ročníku nám přišel email s nabíd studentskou vědeckou odbornou činnost (SVOČ), kde mě velmi zaujal projekt na téma febrilní vzhledem k mému déletrvajícímu zájmu o problematiku spojenou s hematologickými malignitami To byl pro mě stěžejní moment, který otevřel dveře dalším skvělým příležitostem a dalo by formovat mou budoucí medicínskou cestu. Můžete nám prosím podrobněji popsat, o jaký projekt na téma febrilní neutropenie se jednal Byla to jedna z největších retrospektivních studií svého druhu, jejímž cílem bylo určit, j různé druhy rezistentních bakterií kolonizujících gastrointestinální trakt pacienta, při f neutropenii a její léčbě. Zjistili jsme, že některé druhy rezistentních bakterií se v těch chovají velmi invazivně a pacient je tak v riziku vzniku septického stavu, jiný druh pak v stejné jako pacient bez kolonizace. Na základě těchto zjištění jsme navrhli implementaci d postupu antibiotické léčby pro febrilně neutropenické pacienty s kolonizací gastrointestin rezistentní bakterií, za účelem snížení výskytu infekčních komplikací spojených s febrilní To zní zajímavě, určitě se nejedná o individuální práci, spolupracovala jste na tomto výzk někým dalším? Pracovala jsem pod vedením pana docenta Radochy ze IV. interní hematologické kliniky LF HK jsem velmi vděčná za skvělou příležitost a za čas, který věnoval vedení této práce. Pro te spolupráci pokračujeme výzkumem zabývajícím se toxicitou moderní imunoterapie v léčbě hema pacientů, která ačkoli je velmi revoluční, má také svá úskalí. V loňském roce jste měla příležitost vyjet na vědecko-výzkumnou stáž na Mayo Clinic, kde j měsíce, povězte nám o tom něco víc. Na Mayo Clinic jsem pracovala hned na několika projektech. v rámci Lymphoma Epidemiology o (LEO) týmu pod vedením pana doktora Cerhana. Cílem hlavního projektu byla implementace vho komorbiditního indexu pro užití tamější kohorty lymfomových pacientů. Tyto indexy jsou cen nejen pro posouzení zdravotního stavu, ale pomáhají také pro zpřesnění predikce nejrůznějš epidemiologických studií – v našem případě se jednalo o celkovou a jednoroční mortalitu pa kohorty. V čem konkrétně spočívala Vaše práce v rámci tohoto týmu na Mayo Clinic? Dělala jsem literární rešerši na dané téma, na jejím základě pak výběr potenciálně vhodnýc indexů, srovnání dostupnosti dat s LEO kohortou a práce se statistickým týmem pro vytvořen stojících na vybraném „Self-report Charles Comorbidity Indexu“ pro predikci celkové a jedn včetně následné prezentace výsledků na schůzích a sepsání první verze manuskriptu v rámci publikace. Co Vás na bádání a vědě jako takové nejvíce baví? V každé fázi projektů, na kterých jsem se podílela, a to od sběru dat, přes statistické zh literární rešerši i psaní výsledného manuskriptu, jsem se setkala s něčím novým a zajímavý ráda touto formou pokračovala v získávání poznatků, dovedností a jejich dalšímu rozvoji. Jaké předpoklady podle Vás musí mít člověk, aby se mohl stát dobrým vědcem/dobrou vědkyní? Netroufám si tvrdit, jaké předpoklady musí člověk mít, aby se mohl stát dobrým vědcem/vědk obecně vzato vytrvalost, a hlavně trpělivost přináší výsledky, nejen v této oblasti. Je někdo z oblasti vědy a vědeckého bádání, kdo Vás něčím inspiroval? Čím? Velmi obdivuji všechny pracovníky ve zdravotnictví, kteří se rozhodli zasvětit život léčbě pacienty. Z oblasti vědeckého výzkumu bych ráda, kromě pana docenta Radochy, vyzdvihla tak Cerhana z Mayo Clinic, který mě inspiroval a motivoval svým neutuchajícím optimismem a ent výzkum, zanechávajíc v člověku dojem, že snad práce může skutečně být i zálibou. Občas je asi třeba vypnout hlavu, čím relaxujete? Za nejlepší relax považuji sport nebo dobrou knihu (ne učebnici :-) ). Vaše studia se chýlí ke konci, máme v plánu zabývat se vědeckou činností i nadále? Jakému chtěla věnovat pozornost? Po skončení studia bych se velmi ráda věnovala vědecké činnosti zejména v oblasti hematolo a úskalí jejich léčby, s cílem co největší minimalizace léčebných komplikací a zvýšení kva pacientů. *========================================================================================= * Vědkyně do svého výzkumu vkládají srdce i duši, domnívá se mladá úspěšná žena ve vědě An *========================================================================================= Další mladou vědkyní, kterou bychom Vám rádi představili, je Aneena Joshy, která v současn dokončuje studijní program v angličtině General Medicine. I ona se v loňském roce zúčastni SVOČ, kde uspěla se svou vědeckou prací na téma Hepatitis C virus genotypes prevalence in region - 10 year retrospective study.  V loňském roce taktéž absolvovala výzkumnou stáž na Mayo Clinic, kde se zabývala tématem m jeho klinickými důsledky. Její zájem o výzkum rakoviny, podobně jako u mnoha dalších lidí, z dětského snu přispět k hledání léku na rakovinu. Nicméně navzdory tomuto výzkumnému zamě hlavní profesní touhou věnovat se srdeční elektrofyziologii. Jaké stereotypy se pojí se ženami ve vědě, jakou roli hraje v rámci vědeckého výzkumu trpě vytrvalost, ale i bezohlednost či různé předsudky, prozradila v zajímavém a otevřeném rozh ženám v ní Aneena Joshy. Čemu dalšímu se, Aneeno, nyní mimo dokončení studia na LF HK věnujete? Ano, přesně tak, nyní se soustředím především na dokončení státních zkoušek a současně se kazuistik souvisejících s výzkumem mutace DPYD. Takže nyní se v rámci vědy zajímáte o onkologická témata, můžete nám o tom říct něco bližš Můj zájem o výzkum rakoviny, podobně jako u mnoha dalších lidí, původně pramenil z touhy z k hledání léku na rakovinu. Postupem času se však můj pohled na oblast onkologie vyvíjel, k tomu, že jsem se zaměřila na lepší pochopení účinnosti a nežádoucích účinků v současnost chemoterapeutik. Konkrétně se snažím prozkoumat genetické mutace, které by mohly způsobit, stane pro určité skupiny obyvatel fatální. Mým cílem je přispět ke zlepšení našeho společn rakoviny a v konečném důsledku ovlivnit postupy zdravotní péče. Navzdory tomuto výzkumnému zaměření je mou hlavní profesní touhou věnovat se srdeční elekt čemuž mě vedou jak osobní, tak profesní motivace. Co jsou podle Vás nejdůležitější vlastnosti dobrého vědce, nebo dobré vědkyně? Domnívám se, že nejdůležitější vlastností vědce je trpělivost. Často čelíme výzvám, které li nemožné překonat. Ne každý experiment musí nutně dopadnout dobře a nemusí se nám vždyck výsledky, které bychom si přáli. Navzdory tomu je nezbytné se stále posouvat kupředu a zko Vytrvalost je pro vědce zásadní, aby dosáhl svých vytyčených cílů. Co si podle Vás lidé myslí o ženách ve vědě?   Lidé mají tendenci podceňovat ženy obecně, natož v tak konkurenčním oboru jako je věda. Bý že jste často odsunuta na vedlejší kolej a Váš potenciál je ignorován ve prospěch Vašich m jen kvůli existujícím stereotypům. Měla jsem možnost setkat se s několika úžasnými vědkyně ničím jiným než silnými a inspirativními osobnostmi. Podle mého názoru vědkyně do svého vý srdce i duši a zaslouží si uznání na základě svých zásluh, ne svého pohlaví. Existují podle Vás nějaké stereotypy, které se pojí se ženami – vědkyněmi? Mám pocit, že ženy jsou vnímány jako méně oddané, méně obětavé než muži. Ženy jsou považov nerozhodné a postrádající odvahu, která je nutná k tomu, aby se dostaly na vrchol. Obecně ženy mají menší zájem o vědeckou činnost, protože jim chybí bezohlednost, která je nutná p kláních. Množství takovýchto předsudků ztěžuje ženám možnost uspět ve svých oborech, přest kvalifikované. Mnoho žen, ačkoliv jsou vášnivě zaujaté pro vědu, bohužel odrazuje, když vi před nimi neuspěly. Jsou nějaké konkrétní vědkyně, které Vás inspirovaly k tomu, abyste se začala věnovat kari Během mé školní docházky byla jednou z vědkyň, která mě obzvlášť zaujala, Rosalind Frankli Crick a James Watson jsou sice proslulí svým objevem modelu dvojité šroubovice DNA, ale má biochemičce, jejíž rentgenové snímky DNA k tomuto zásadnímu objevu přímo přispěly. Rosalin zasvětila svůj život vědě, a přesto se jí za života nedostalo žádné pozornosti ani uznání. spolupracovníci obdrželi Nobelovu cenu, její jméno bylo téměř zapomenuto. Zemřela ve věku rakovinu vaječníků po krátkém, ale významném životě plném vědeckého bádání a objevů. Rosal je jméno, kterému se mělo dostat většího uznání. Její příběh mě vždycky hluboce zasáhne. Jakou radu byste dala ostatním ženám (uvažujícím o kariéře) ve vědě? Ženám, které uvažují o kariéře ve vědě, bych poradila, aby se chopily příležitosti a nebál cílem. Vyhledávejte mentory a vzory, kteří Vás povedou a podpoří na Vaší vysněné cestě. A co je nejdůležitější, snažte se obhájit svou pozici ve vědě a zasaďte se i o ostatní žen usilujte o vytvoření inkluzivnějšího a spravedlivějšího prostředí pro budoucí generace. *========================================================================================= * Věda v současné době není o jednom géniovi, ale o dobře sehraném týmu, říká MUDr. Kateři *========================================================================================= Poslední z trojice vědkyň, kterou bychom v rámci Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě v r představit, je MUDr. Kateřina Krylová, Ph.D., která působí na Dětské klinice LF HK a FN HK   Paní doktorka Krylová se v rámci vědy věnuje úplně nejmenším pacientům, při práci s donoše nedonošenými novorozenci se zabývá ověřováním zahraničních výzkumů u naší populace. Ve věd důležitá nejen zvídavost a trpělivost, ale i odolnost v případě neúspěchu. Pochází z vědec se věnuje i práci se studenty, zejména v Simulačním centru. O těchto tématech, ale i další třeba co si lidé představí, když se řekne vědkyně nebo co Kateřina Krylová vzkazuje budouc si povídali v následujícím rozhovoru.     Paní doktorko, můžete se nám trochu představit svou práci na dětské klinice?  V současné době se převážně soustřeďuji na neonatologii při práci v Perinatologickém centr nemocnici v HK, kde máme akutní i následnou péči o donošené i nedonošené novorozence. Snaž práci přemýšlet o aplikaci současných výsledků výzkumů a zapojit se i do ověřování zahrani u naší populace. Z toho vyplývá zaměření mých klinických výzkumných aktivit na porodnici a nedonošenými novorozenci v rizikové poradně Dětské kliniky FN HK, abychom mohli aplikovat EBM (medicíny založené na důkazech) do každodenní praxe ke zlepšené péče o nejmenší pacien pracoviště, takže se věnujeme menším projektům. Co Vás na bádání a vědě jako takové nejvíce baví? Baví mě právě propojení vědy s praxí. Dozvědět se nové věci, ověřit si jejich fungování a je to vše prakticky využitelné. Jaké předpoklady musí mít člověk, aby se mohl stát dobrým vědcem/dobrou vědkyní? Myslím si, že pro vědu je potřebná zvídavost, schopnost přemýšlet o problému z různých úhl trpělivost, vytrvalost a samozřejmě odolnost k případným neúspěchům. Věda v současné době géniovi, ale o dobře sehraném týmu, který se podílí na jednotlivých krocích výzkumného pro Co si myslíte, že si lidé představí, když se řekne vědkyně? Asi si představí velmi chytrou, ale nepraktickou a excentrickou osobu... Je někdo z oblasti vědy a vědeckého bádání, kdo Vás něčím inspiroval? Mám příklady v rodině – hlavně můj otec se vědě věnuje celý život, a i když se zabývá jiný ním některé věci konzultovat. Také sledovat výsledky práce jiných kolegů a diskutovat s ni kongresech hlavně v zahraničí je velmi inspirující. Občas je asi třeba vypnout hlavu, čím relaxujete? Nejlépe si vyčistím hlavu při práci na zahradě a také při aktivním provozování hudby; hra člověku otevírá další světy. Čemu byste se chtěla v rámci Vaší vědecké práce dál věnovat? Chci pokračovat v dlouhodobém zkoumání dětí, které se narodí nedonošené. Je třeba sledovat vývoj, aby následná péče citlivě reagovala na jejich zvláštnosti. Zároveň bych chtěla do v zapojit mladé kolegy a eventuelně i mediky. Co byste vzkázala, nebo poradila ženám, co zvažují kariéru ve vědě? Neváhejte a zkuste to. Klinický výzkum je potřebný a můžete jeho výsledky rovnou aplikovat každodenní praxe.