MDŽD ve vědě 2025 ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** V úterý 11. února 2025 si už podesáté připomínáme Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Smy je upozornit na nízký počet žen ve vědě. Mezinárodní den žen a dívek ve vědě vyhlásilo Val OSN v prosinci 2015, poprvé se pak slavil v následujícím roce. I letos bychom chtěli u této příležitosti představit několik žen, které se věnují vědě a v fakultě a v rámci fakultní nemocnice. Mimo tří písemných rozhovorů s inspirativními badatelkami prof. MUDr. Martina Řezáčová, Ph.D. doc. MDDr. Nela Jouklová, Ph.D. doc. MUDr. Dana Čížková, Ph.D. letos nově představíme naše vědkyně i z trochu jiného úhlu pohledu. Proč se začaly věnovat vědě, co je na vědě baví, kdo je pro ně inspirací nebo třeba co by budoucím vědkyním v krátkém videu na Youtube a v reels na sociálních sítích fakulty prozra Nela Jouklová, Ph.D., ze Stomatologické kliniky, Mgr. Darja Koutová, Ph.D., a PharmDr. Dar Ph.D., z Ústavu lékařské biochemie, postgraduální studentka MUDr. Veronika Pokorná z Dětsk MUDr. Martina Řezáčová, Ph.D., která je přednostkou Ústavu lékařské biochemie LF HK. ****************************************************************************************** * Na vědě mě nejvíce baví ten magický ‚aha moment‘, říká prof. MUDr. Martina Řezáčová, Ph. ****************************************************************************************** První z trojice vědkyň, kterou bychom Vám rádi představili, je paní profesorka Martina Řez se vědeckému bádání věnuje už více než třicet let. V následujícím rozhovoru mimo jiné proz na světě vědy nejvíce baví nebo kdo je pro ni největší inspirací. Povídali jsem si i o tom mladé ženy neměly obávat vstoupit do světa vědy, nebo třeba zda je modernizovaná verze čar století stále typická představa o ženě ve vědě. • Vystudovala všeobecné lékařství na LF HK, promovala v roce 1996. • Od roku 2007 je přednostkou Ústavu lékařské biochemie LF HK. • V roce 2014 byla jmenovaná profesorkou v oboru lékařská chemie a biochemie. • Vědě se začala věnovat už během studia medicíny, zabývá se výzkumem v oblasti onkologie. • Od roku 2024 je součástí týmu projektu OncoPharm, který se týká vývoje nových přístupů v 1. Paní profesorko, kdy a proč jste se rozhodla věnovat vědecké činnosti? Co Vás k tomu mo Vědecké dráze jsem se rozhodla věnovat už během studia medicíny. Klíčovou motivací pro mě vrozená zvědavost – touha pochopit, jak molekulární procesy ovlivňují fungování života a v Chtěla jsem lépe porozumět těmto složitým mechanismům a odhalit něco nového, co by mohlo p diagnostice a léčbě. Věda je pro mě fascinující cesta poznávání neznámého, která neustále výzvy i příležitosti. 2. Čím se konkrétně zabýváte? Můžete nám trochu představit svou práci? Ve své práci se zaměřuji na výzkum molekulárních mechanismů, které regulují život a nemoc. studuji, jak buňky reagují na poškození DNA, například vlivem ionizujícího záření nebo cyt procesy se v nich aktivují – ať už jde o opravu poškozené DNA, zastavení buněčného dělení buněčné smrti. Tento výzkum má velký význam zejména v onkologii, kde hledáme způsoby, jak léčby rakoviny a současně minimalizovat nežádoucí účinky. Kromě toho se věnuji také studiu a jejich potenciálu. Mým cílem je nejen pochopit základní biologické procesy, ale také při výsledky, které mohou zlepšit zdravotní péči. JE TO NESMÍRNĚ NAPLŇUJÍCÍ POCIT, KDY SE PODAŘÍ ROZLUŠTIT SLOŽITÝ PROBLÉM NEBO OBJEVIT NOVÝ 3. Co Vás na vědě nejvíce baví? Na vědě mě nejvíce baví ten magický ‚aha moment‘ – okamžik, kdy vše do sebe zapadne jako d najednou vidíte jasný obraz. Je to nesmírně naplňující pocit, kdy se podaří rozluštit slož objevit nový princip. Fascinující na tom však je, že tímto to nekončí – uvnitř každého vyř se často skrývají další otázky a neprozkoumané oblasti. Je to nekonečný proces objevování, motivuje k tomu jít hlouběji, hledat odpovědi a neustále se učit. Právě tato nikdy nekončí vědě nejvíce přitahuje. 4. Dočetla jsem se, že od loňska se účastníte několikaletého výzkumného projektu OncoPharm www.lfhk.cuni.cz/LFHK-448.html"] , můžete nám popsat, o co jde? Projekt OncoPharm je zaměřen na vývoj nových přístupů v léčbě rakoviny. Cílem projektu je znalostní platformu pro efektivnější a personalizovanou protinádorovou terapii. Spolupracu Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy, Fakultní nemocnice Hradec Králové a společnosti Společně se snažíme vyvinout nové postupy a látky, které by byly účinnější proti nádorům, nežádoucích účinků a překonávaly problémy spojené s rezistencí na současnou léčbu. VĚDA JE FASCINUJÍCÍ SVĚT PLNÝ VÝZEV, OBJEVŮ A PŘÍLEŽITOSTÍ, KDE MŮŽETE UPLATNIT SVOU ZVĚDA A ANALYTICKÉ SCHOPNOSTI. 5. Máte nějaký vědecký vzor? Vědkyni či vědce, kterou/kterého obdivujete nebo která/který inspiroval/a? Mým největším vědeckým vzorem je moje maminka – radiobioložka, která se svou houževnatostí stala mojí největší inspirací. Začínala jako laborantka, ale díky své neuvěřitelné píli si vystudovala univerzitu, získala titul, stala se docentkou, profesorkou, a nakonec i vedouc To vše zvládla nejen díky své odbornosti, ale také díky síle a schopnosti zvládat každoden během této cesty pečovala o dvě dcery – tedy o mě a mou sestru – a také o svou nemocnou ma vytrvalost, oddanost vědě i rodině a obrovská pracovitost jsou pro mě trvalou inspirací. VĚDKYNĚ JSOU ŽENY RŮZNÝCH POVAH, VZHLEDŮ A ZÁJMŮ, KTERÉ SPOJUJE VÁŠEŇ PRO OBJEVOVÁNÍ A ŘEŠ PROBLÉMŮ. 6. Co si myslíte, že si lidé představí, když se řekne vědkyně? Existují podle Vás nějaké s se pojí se ženami – vědkyněmi? Mám pocit, že veřejnost si při slově ‚vědkyně‘ nebo ‚chemička‘ často představí osobu v bíl schovanou v laboratoři za složitými přístroji, obklopenou chemickými zkumavkami a zkroucen chladiči – mírně modernizovanou verzi čarodějnice z bažin, co vynalézá lektvary mezi kouře kotlíky. Možná to je žena s přísným výrazem, brýlemi a vlasy svázanými do pevného drdolu – karikatury. A když se ke slovu ‚vědkyně‘ přidají stereotypy, někdy lidé dokonce sklouznou k absurdním třeba podivínka, která nemá čas na nic jiného než práci, nebo věčně zamyšlenou osobu odtrž Ve skutečnosti ale vědkyně vypadají a žijí úplně normálně – jsou to ženy různých povah, vz které spojuje vášeň pro objevování a řešení zajímavých problémů. Pracují s moderními techn analyzují data a vedou týmy, často v oblastech, které by si lidé s tímto obrazem vůbec nes bažiny, žádné jedy – v mém oboru laboratorní pláště, pipety a nekonečné množství e-mailů. přiznat, že mít občas trochu té alchymistické aury by mohlo být zábavné! 7. Jakou radu byste dala ostatním ženám (uvažujících o kariéře) ve vědě? Moje rada pro ženy, které uvažují o kariéře ve vědě, by byla jednoduchá: Nebojte se a jdět je fascinující svět plný výzev, objevů a příležitostí, kde můžete uplatnit svou zvědavost, analytické schopnosti. Nebojte se překážek ani stereotypů – ty jsou tu od toho, aby se pře není důležité, odkud pocházíte, jak vypadáte, nebo jestli jste žena či muž – rozhodující j odhodlání. A nezapomeňte, že vědecká kariéra může být skvěle flexibilní a umožní vám najít prací a osobním životem. Takže pokud vás věda láká, směle do toho – věda potřebuje vaše ná svět! ****************************************************************************************** * Doc. MDDr. Nela Jouklová, Ph.D.: Co kdybychom dokázali obnovit zubní dřeň a vrátit zubu ****************************************************************************************** Paní docentku Nelu Jouklovou k vědě přivedla vlastně náhoda, dnes se věnuje výzkumu kmenov zubních tkání, čímž dle vlastních slov tak trochu konkuruje zoubkové víle. Před nedávnem s měsíců na stáži na univerzitě v americkém Tennessee. V následujícím rozhovoru mluví i o sv který je pro ni největším vědeckým vzorem, a zmiňuje se i o nezbytných vlastnostech každéh nebo dobré vědkyně. • Obor zubní lékařství na LF HK absolvovala v roce 2014. • Po promoci začala pracovat na Stomatologické klinice LF UK a FN HK, na oddělení záchovné endodoncie. • Věnuje se výzkumu kmenových buněk zubní dřeně. • Absolvovala několik zahraničních stáží, například v Kanadě a USA. 1. Paní docentko, kdy a proč jste se rozhodla věnovat vědecké činnosti? Co Vás k tomu moti Otázky „jak“ a „proč“ mě provázejí již od dětství. Věda pro mě byla vždy způsobem, jak obj a posouvat hranice lidského poznání. Chci přispět k tomu, aby se svět zlepšoval a rozvíjel vnímám každý den i jako zubní lékařka – nové materiály a léčebné postupy neustále proměňuj stomatologie. Zatímco před pár lety by některé zuby byly ztraceny, dnes je můžeme díky pok Ale to vyžaduje neustálé vzdělávání a schopnost držet krok s novými poznatky. K vědecké práci mě přivedla vlastně náhoda. Týden před promocí jsem si zlomila ruku i nohu jsem hned nastoupit na Stomatologickou kliniku v Hradci Králové. Místo toho jsem začala po vyhledáváním odborné literatury na lékařské fakultě, a tím jsem objevila fascinující svět Druhý zásadní moment přišel, když mi profesor Suchánek nabídl možnost zapojit se do jeho v jako Ph.D. studentka. Byla to výzva, kterou jsem přijala s nadšením – a dodnes toho rozhod VĚDA JE O POSOUVÁNÍ HRANIC MOŽNÉHO.   2. Čím se konkrétně zabýváte? Můžete nám trochu představit svou práci? Věnuji se výzkumu kmenových buněk izolovaných ze zubních tkání. Tyto buňky lze získat jak stálých zubů. Možná tím trochu konkurujeme zoubkové víle, ale kmenové buňky mají obrovský správných podmínek se mohou přeměnit na různé typy tkání v lidském těle. Jde o moderní obl která má oproti jiným zdrojům kmenových buněk velkou výhodu – jejich získání nevyžaduje da zákrok. V podstatě využíváme tkáň, která by skončila v biologickém odpadu. Na začátku svého výzkumu jsem se soustředila na dlouhodobé uchovávání těchto buněk, protož schopnost regenerace s věkem přirozeně klesá. Společně s kolegy jsme vyvinuli a patentoval médium, které výrazně zlepšuje přežití buněk uchovávaných při nízkých teplotách. Jako zubní lékařka pracuji na Oddělení záchovné stomatologie a endodoncie. Mým vědeckým sn propojit regenerativní medicínu s endodoncií. Při ošetření kořenových kanálků zbavujeme zu infikované tkáně zubní dřeně a nahrazujeme ji jiným materiálem, čímž zachováme jeho funkci už není živý. Co kdybychom ale dokázali obnovit zubní dřeň a vrátit zubu život? To by znam léčbě zubů. Stále jsme od tohoto cíle daleko, ale právě o tom věda je – o posouvání hranic KDYŽ NĚCO NEPOCHOPÍM, NEVZDÁM SE, DOKUD TO NEPROZKOUMÁM ZE VŠECH STRAN. 3. Dočetla jsem se o Vás, že jste byla v posledních letech na několika stážích ve Spojenýc byste nám přiblížit, čím jste se tam zabývala? Rok 2023 byl pro mě výjimečný. Po prezentaci výsledků našeho výzkumu na mezinárodní konfer mi byla nabídnuta stáž u profesora Huanga na University Tennessee Health Science Center v Profesor Huang patří mezi přední odborníky v regenerativní endodoncii a jeho tým se zabývá kmenových buněk a možností obnovit s jejich pomocí zubní dřeň. Strávila jsem v jeho laboratoři téměř osm měsíců – s krátkou přestávkou na návrat do České své svatbě. Byla to pro mě obrovská příležitost. Profesor Huang je nesmírně talentovaný vě perfekcionista a inspirativní osobnost. Naučila jsem se nové metody, osvojila si nové tech poznala spoustu přátel, se kterými stále spolupracuji. I když jsme od sebe tisíce kilometr technologiím můžeme pokračovat ve spolupráci i nadále. 4. Co Vás na vědě nejvíce baví? Nejvíce mě baví objevování nového, posouvání hranic a nutnost neustále myslet dopředu. Kaž v projektu, na kterém pracuji, mě motivuje pokračovat dál. Když něco nepochopím, nevzdám s neprozkoumám ze všech stran. Věda je o trpělivosti a vytrvalosti. Jak řekl Thomas Edison: „Není to tak, že bych neuspěl 10 000 způsobů, které nefungují.“ To je podstata vědecké práce – pokusy a omyly, které Vás k cíli. A právě to mě na vědě fascinuje. DĚDEČKOVA VYTRVALOST A PÍLE MĚ INSPIRUJÍ KAŽDÝ DEN.   5. Máte nějaký vědecký vzor? Vědkyni či vědce, kterou/kterého obdivujete nebo která/který inspiroval/a? Mým vědeckým vzorem je můj dědeček, MUDr. František Morávek, CSc. Kromě toho, že byl skvěl také výjimečným vědcem. Krátce působil jako vedoucí katedry Ústavu histologie a embryologi fakultě v Hradci Králové. Navzdory nelehkým podmínkám tehdejší doby dokázal dokončit kandi věd a stal se uznávaným odborníkem v oblasti radiační biologie. Věnoval se výzkumu postradiačních změn v kostní dřeni a střevním syndromu, publikoval přes prací a byl členem Evropské společnosti radiační biologie. Jeho pečlivost a preciznost byl některé jeho histologické preparáty mám doma dodnes. Možná i díky němu se můj vědecký záje ke studiu buněk. Dědečkova vytrvalost a píle mě inspirují každý den. 6. Co si podle Vás lidé myslí o ženách ve vědě? (nebo Existují podle Vás nějaké stereotypy se ženami – vědkyněmi?) Myslím, že situace se zlepšuje. Dnes už si snad nikdo nepředstavuje vědkyni jako osamělou plášti zavřenou v laboratoři. Ženy mají ve vědě stále větší prostor a často zvládají sklou současně. Na naší klinice máme skvělý tým, kde každý přispívá bez ohledu na pohlaví. „Věda není o okamžitých výsledcích, ale o trpělivosti a ochotě neustále se učit.“ 7. Jakou radu byste dala ostatním ženám (uvažujících o kariéře) ve vědě? Nebojte se jít za svými sny! Pokud vás věda baví, určitě si v ní najdete své místo. Vědeck nejen možnost pracovat na zajímavých projektech, ale také cestovat, poznávat nové lidi a s kolegy z celého světa. Nejdůležitější je vytrvalost. Věda není o okamžitých výsledcích, ale o trpělivosti a ochot učit. Každý nezdar je jen krok k úspěchu – a to platí nejen ve vědě, ale i v životě. ****************************************************************************************** * Doc. MUDr. Danu Čížkovou, Ph.D., na vědě baví, že je to kreativní, týmová a rozmanitá pr ****************************************************************************************** Na naše otázky odpovídala i paní docentka Dana Čížková, která se věnuje studiu regenerace specializuje se zejména na kosterní a srdeční svalovou tkáň. Spolu s mnoha českými i zahra zabývá výzkumem v laboratoři elektronové mikroskopie [ URL "https://www.lfhk.cuni.cz/LFHK- rozhovoru mimo jiné prozradila, co jí na vědecké práci nejvíce baví a čemu by se chtěla vě • Absolvovala studium na LF HK, obor všeobecné lékařství (2001). • Po pregraduálním studiu začala pracovat na Ústavu histologie a embryologie LF HK, kde pů • Zabývá se studiem regenerace tkání, zaměřuje se zejména na kosterní a srdeční svalovou t věnuje i práci s elektronovým mikroskopem. • Obdržela Fingerlandovu cenu, cenu České anatomické společnosti a cenu České společnosti cytochemické za nejlepší původní vědecké publikace. 1. Paní docentko, kdy a proč jste se rozhodla věnovat vědecké činnosti? Co Vás k tomu moti Až v posledním ročníku pregraduálního studia na lékařské fakultě jsem se rozhodla, že se n klinickému nebo preklinickému oboru, ale teoretickému – histologii a embryologii. Po celou fascinovalo, jak geniální má lidské tělo stavbu spjatou s funkcí, na úrovni orgánů, tkání buněk, a lákala mě mikroskopie, která umožňuje tuto stavbu zobrazit. Zahájila jsem doktors aniž bych blíže věděla, co znamená věnovat se vědě. Ale tento „skok do neznáma“ jsem díky prof. Mokrému, i dalším vstřícným kolegům a kolegyním zvládla velmi dobře a dnes si jsem j správné rozhodnutí. KDYŽ POCHOPÍME MECHANISMY TKÁŇOVÉ REGENERACE, BUDE MOŽNÉ VYVINOUT NOVÉ ZPŮSOBY LÉČBY RŮZNÝ 2. Čím se konkrétně zabýváte? Můžete nám trochu představit svou práci? Zabývám se studiem regenerace tkání, což z histologického pohledu znamená tvorbu nových bu které zabezpečují její obnovu. Specializuji se na kosterní a srdeční svalovou tkáň. Zatímc svaloviny jsou kmenové buňky, ze kterých vznikají nová svalová vlákna, poměrně dobře chara nyní se studuje především regulace mechanismu regenerace, v srdeční svalovině, a to přímo kmenové buňky dosud objeveny. V malém množství se nové kardiomyocyty v srdci dospělého člo jediným prokázaným mechanismem jejich vzniku je dělení těch existujících. Když pochopíme m regenerace, bude možné tuto přirozenou vlastnost organismu podpořit a vyvinout tak nové zp různých onemocnění. Z metod se vedle klasické histologie a imunohistochemie věnuji elektro V této laboratoři spolupracujeme s mnoha týmy včetně zahraničních, které k nám přicházejí výzkumu. Díky tomu si neuvěřitelně rozšiřuji hranice poznání, dokonce až k materiálovým vě CHCI DĚLAT VĚDU KVALITNÍ, OTEVŘENOU A POCTIVOU.   3. Co Vás na vědě nejvíce baví? Je to práce velmi kreativní, týmová a rozmanitá. Když celý tým pracuje na určitém tématu m dosáhne nových zajímavých výsledků, které přispějí k pochopení studované problematiky a po zveřejnit v adekvátně kvalitním časopisu, vzbudí to mnoho pozitivních emocí a skvělý pocit že ta náročná práce stála za to a jsme o krok dál ve vývoji nových léčebných přístupů. 4. Čemu byste se chtěla v rámci Vaší vědecké práce věnovat do budoucna? Chtěla bych pokračovat v tom, co dělám. Dělat vědu kvalitní, otevřenou a poctivou. Rozvíje zavádět nové metodiky, věnovat se studentům a studentkám. Uvidíme, jaké se objeví příležit 5. Máte nějaký vědecký vzor? Vědkyni či vědce, kterou/kterého obdivujete nebo která/který inspiroval/a? Vážím si mnoha svých kolegyň a kolegů, se kterými se osobně znám a samozřejmě obdivuji věd které a kteří vedou špičkové vědecké týmy. Každý mě inspiruje trochu něčím jiným, nemám vy osobnost, ke které bych vzhlížela. 6. Co si myslíte, že si lidé představí, když se řekne vědkyně? Věda dostává v běžných mediích stále více prostoru a řada vědců a vědkyň se snaží vědu pop doufám, že představy laické veřejnosti o nás se stále více blíží k reálné situaci. Myslím mladá generace na povolání vědkyně nevidí nic zvláštního. U té starší, nevím? Možná se mýl Bylo by to zajímavé téma pro sociologický výzkum. 7. Jakou radu byste dala ostatním ženám (uvažujících o kariéře) ve vědě? Pokud je ta práce bude naplňovat, tak ať si věří. Pokud už získají nějaké zkušenosti, tak vlastní cestou.