Doc. Jan Schmidt v magazínu UK Forum ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Datum vydání: březen 2026 Zdroj: Forum, Magazín Univerzity Karlovy [ URL "https://www.ukforum.cz/images/dokumenty/Fo %2073%202026_WEB%202strany.pdf"] Autorka: Jitka Jiřičková Foto: Vladimír Šigut Rozhovor s doc. MDDr. Janem Schmidtem, Ph.D., ze Stomatologické kliniky najdete na s. 18–1 vydání časopisu Forum.  ****************************************************************************************** * Zuby se nemusí jen opravovat ****************************************************************************************** „Největší ‚game-changer‘ v domácí péči je správné čištění mezizubních prostor,“ říká stoma Jan Schmidt, laureát Ceny Josefa Hlávky. Mluví o tom, jak věda posouvá stomatologii k rege digitální protetice a proč může být kvalitní zdravotnická dokumentace pro lékaře někdy ste vrtačka. Pokud byste měl pacientům poradit jednu jedinou věc, která by jim zásadně změnila péči o z byla? Zaměřte se na mechanickou očistu, především mezi zuby. O zdraví chrupu nerozhodují drahé p vody, ale to, jak důkladně dokážete odstranit zubní plak, a obzvlášť v místech, kam se běž nedostane. Mezizubní prostory jsou hlavním místem vzniku kazů i zánětu dásní. Přesto je ve vůbec nečistí. Přitom když je mechanická očista skutečně precizní, tedy pokud veškerý zubní plak odstraní denně, není důvod pro vznik kazu ani parodontitidy a máte i výrazně vyšší šanci na celoživ zuby – bez vrtání a komplikací. V tu chvíli se z past a ústních vod stávají spíše kosmetic podstatná součást péče. Čemu se věnujete ve svém výzkumu a v čem spatřujete jeho hlavní přínos pro klinickou praxi Jedním z našich cílů je, aby regenerativní postupy byly skutečnou součástí běžné stomatolo Primárně jde o zachování původní tkáně tam, kde to dnes ještě není většinou možné, a přibl biologicky šetrné léčbě místo pouhé náhrady ztracené tkáně. Chceme, aby se tkáň dokázala – některých situacích – sama uzdravit. Ve střednědobém horizontu se věnujeme vývoji nových biomateriálů a metod, které podpoří př a regenerativní procesy. Pracujeme na tom, aby léčba byla přesnější, předvídatelnější a lé zachování původních tkání, které bychom dříve považovali za ztracené. Do kliniky se nejryc naše inovativní nástroje pro stomatologická ošetření, jež vyvíjíme s důrazem na minimaliza Společným jmenovatelem všech našich projektů je péče, která je biologičtější, šetrnější a Méně odstraněné tkáně, méně komplikací, více přirozené funkce a života v zubu. Mohl byste popsat aktuální výzkumné trendy v regeneraci samotných zubních tkání? Cílem je nenahrazovat poškozenou tkáň umělými materiály, ale nastartovat vlastní samoléčeb zubu. Prvním směrem je podpora tvorby nového dentinu, kdy se zub při ohrožení zubní dřeně vytvořit ochrannou vrstvu a moderní bioaktivní materiály tuto reakci účinně posilují. Tato dnes klinicky nejblíže běžné praxi. Dalším výzkumným trendem je udržení či obnova vitality samotné dřeně, která je živá, prokr bránit infekci. S využitím kmenových buněk, růstových faktorů či biomateriálů již lze v ně vrátit vitalitu například zubům mladých pacientů po úrazech. Třetí, zatím nejkomplexnější, výhled představuje vytvoření nové živé tkáně pomocí technolo biotisk nebo organoidy. Zní to futuristicky, ale právě tyto metody mohou v budoucnu zásadn těžce poškozených zubů. Všechny tyto přístupy mají společný směr: Od pouhé náhrady materiálem k biologickému uzdra se dříve zub „vykuchal“ a vyplnil, se dnes snažíme uchovat jeho životní funkce. Je to posu opravy k opravdové léčbě. Ve svých publikacích se věnujete využití digitálních metod v zubním lékařství. Jakou oblas ovlivnily nejvíce? Digitalizace ve stomatologii propojuje diagnostiku, plánování i léčbu do jednoho prostředí přesnější, rychlejší a bezpečnější postupy. Nejvíce je to vidět v protetice: Místo otisků vznikne 3D model, náhrada se navrhne virtuálně a následně přesně vyfrézuje či vytiskne. Pa přináší větší komfort a rychlejší léčbu. Jakým směrem se bude digitální protetika ubírat v nejbližší době? Směřuje k vyšší přesnosti, individualizaci a spolehlivým výsledkům. Detailnější sběr dat p umělé inteligence budou napomáhat navrhovat náhrady stále více podle biomechaniky konkrétn ne podle univerzálních šablon. Současně bude ošetření rychlejší a dostupnější – korunky „n a automatizované procesy se stanou běžnější praxí. Na co kladete největší důraz při výuce mladých zubních lékařů? Ve výuce zdůrazňuji základy medicíny: odpovědnost, empatii, komunikaci a odbornou zdatnost přidávám často opomíjené forenzní aspekty, zejména význam kvalitní zdravotnické dokumentac revizní komise Oblastní stomatologické komory Hradec Králové se často setkávám s případy, dokumentace rozhoduje o tom, zda lékař dokáže svou péči obhájit. Proto studujícím říkám, ž byrokracii, ale o jejich právní ochranu i důkaz kvalitního ošetření. doc. MDDr. Jan Schmidt, Ph.D. Zubní lékař a výzkumník působící na Stomatologické klinice LF HK UK a FN HK. Ve své vědeck práci se zabývá moderními metodami ve stomatologii, výzkumu kmenových buněk zubní dřeně, v terapeutik z kyseliny hyaluronové či inovativním nástrojům pro stomatologická ošetření. Je publikací v oboru, vede grantové a výzkumné projekty, je členem Vědecké rady České stomato V listopadu 2025 převzal Cenu Josefa Hlávky – prestižní ocenění pro mladé vědce – jakožto dosavadní přínos v oboru stomatologie.