Juranova, Iveta
Poslední změna: 09.04. 2020

Takovou situaci nepamatují generace lékařů

Datum vydání: 09.04.2020 | Datum importu: 09.04.2020 5:18
Zdroj: Mladá fronta DNES | Rubrika: Kraj Hradecký | Strana 18 | Autor: Tomáš Hejtmánek
Téma: Lékařská fakulta v Hradci Králové


Rozhovor s přednostou Infekční kliniky v Hradci Králové Stanislavem Plíškem o prvních vážných pacientech v kraji, prvních obětech i provozu odběrového stanu.

HRADEC KRÁLOVÉ Infekční klinika Fakultní nemocnice v Hradci Králové byla od začátku hlavním pracovištěm na východě Čech, které se mělo starat o pacienty s nákazou novým typem koronaviru.

* Museli jste kvůli nemoci covid19 přijmout přísnější opatření než v minulosti, nebo jedete z tohoto pohledu v běžném režimu?

Na přijetí prvního pacienta s covid19 jsme se delší dobu připravovali, cvičili jsme zdravotnický personál v používání speciálních ochranných pomůcek. V tomto specifickém režimu jsme dosud nikdy žádné pacienty neošetřovali, jde o úplně novou zkušenost jak pro lékaře, tak pro sestry. Situace snad byla ulehčena tím, že náš personál pravidelně cvičil už v minulých letech situaci pro eventuální příjezd pacienta s vysoce nakažlivou chorobou typu eboly. Před přijetím prvního s covid-19 jsme hospitalizovali řadu pacientů s podezřením na toto onemocnění, ke kterým jsme se museli chovat stejně jako k pozitivním. Šlo především o klienty s cestovatelskou anamnézou, především o lyžaře, kteří se vraceli ze severní Itálie. Provozní chod jednotlivých oddělení se rovněž musel zásadním způsobem změnit.

* Nakolik se nemoc covid-19 liší od jiných typů infekcí?

S touto pandemií, kromě několika výjimek, těžce zápasí všechny státy na světě. Jde o velmi nakažlivé onemocnění se snadným mezilidským přenosem a zároveň o nemoc probíhající v některých případech velmi těžce až kriticky. U dosud známých koronavirů, způsobujících SARS a MERS, naštěstí nedošlo k takovému celosvětovému rozšíření. Několik generací lékařů takovou situaci nepamatuje.

* Nemocnice chystá výstavbu nové infekční kliniky, protože současný objekt je zastaralý. Budova za 600 milionů má být hotová v roce 2025, jsou pro vás současné prostory či vybavení v něčem omezující?

Vedení nemocnice a naší kliniky dlouhodobě usiluje o výstavbu nového pavilonu. Toto jaro se stavba má zaregistrovat na investičním oddělení ministerstva zdravotnictví. Kvalitní studie byla už koncem minulého roku ministerstvu předána. Část současné kliniky je z předválečného období a část byla postavena koncem 40. let minulého století. V 90. letech prošla rekonstrukcí jednotka intenzivní péče. Budova jako celek obtížně vyhovuje současným požadavkům poskytování zdravotní péče o pacienty s infekčními chorobami a jen díky mimořádnému vypětí personálu jsme schopni v současné době se o pacienty kvalitně postarat.

* Když se v kraji objevila první podezření na nákazu, několik pacientů bylo u vás hospitalizováno. Dnes ale běžně zůstávají v domácí izolaci, proč jste zvolili takový postup?

Plošně v celé republice zůstávají pacienti s lehkým průběhem onemocnění covid-19 v domácí izolaci. Nechceme totiž, aby došlo k zahlcení nemocnic jedinci, kteří nemocniční péči nevyžadují. Hospitalizace je naopak nutná u pacientů s vážnějším průběhem onemocnění.

* Jaká je lůžková kapacita vaší infekční kliniky?

V současném epidemiologickém režimu jsme schopni zajistit péči o 20 až 23 pacientů s covid-19 na dvou odděleních, z toho na jednotku intenzivní péče lze umístit 5 pacientů, kteří potřebují monitoraci základních životních funkcí.

* Máte dostatek ventilovaných lůžek a jsou ve hře přesuny techniky z jiných budov, nebo si případně děláte rezervy pro koronapacienty na jiných klinikách?

Domnívám se, že fakultní nemocnice se na krizovou situaci nachystala dobře. Pacienti s covid-19, kteří potřebují umělou plicní ventilaci, jsou hospitalizováni na KARIM (Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, pozn. red.). V případě potřeby by byly aktivovány další jednotky intenzivní péče, kde lze indikovaným pacientům poskytnout špičkovou péči včetně umělé plicní ventilace.

* Propouští nemocnice některé pacienty dříve než jindy, aby uvolnila lůžka?

Nedá se úplně říci, že by propouštěla pacienty dříve – vždy musí být odpovědně doléčeni. Omezili jsme ale všechny neakutní příjmy a neakutní vyšetření, abychom měli volnou kapacitu pro nemocné s covid-19 a abychom ty, u kterých můžeme s ošetřením počkat, nevystavovali zbytečnému riziku.

* O kolik pacientů jste schopni se v Hradci Králové postarat?

Na Klinice infekčních nemocí, jak jsem uvedl, lze hospitalizovat až 23 pacientů. Na Plicní klinice, která se zapojí do péče o pozitivní pacienty jako druhá, jsou připraveny 2, v případě potřeby i 3 oddělení, s celkem asi 60 lůžky. Na Bedrnově pavilonu chirurgických oborů jsme uvolnili dalších 25. V plánu je reprofilizace dalších klinik – doufejme ale, že to nebude potřeba.

* Očekáváte, že se taková kapacita v příštích týdnech naplní?

Obávám se, že spíše ano, a budeme velice rádi, pokud tomu bude jinak.

* Jak dlouho bude podle vás nemoc procházet Českem?

Jak ze sdělovacích prostředků i odborných kruhů víte, prognóza se dělá velice obtížně. Onemocnění covid-19 bude v Česku kulminovat v dubnu a dále uvidíme. Všichni doufáme, že zavedená přísná opatření přinesou očekávané výsledky.

* Ve fakultní nemocnici už zemřeli dva pacienti s covid-19, byli oba na vaší klinice?

Ano, oba pacienti zemřeli na naší klinice.

* Často se hovoří o úmrtí na koronavirus a s koronavirem, jak vypadala nemoc u nich?

Šlo o pacienty seniorního věku s vážným základním onemocněním s nepříznivou prognózou. Dle vašeho rozdělení se jednalo spíše o úmrtí s koronavirem.

* Kde je ona hranice, kdy by měl pacient s covid-19 být v nemocnici a kdy může ještě zůstat v domácí izolaci?

Pacient v domácí izolaci by měl být v kontaktu se svým ošetřujícím lékařem, který by mu měl dát základní informace týkající se hygienického režimu, i kdy je nutné volat lékařskou pomoc a žádat o převoz do nemocnice. K hospitalizaci jsou jednoznačně indikováni nemocní s dušností a s velkou opatrností je třeba přistupovat k nemocným s jiným chronickým onemocněním.

* Vlastní oddělení pro pacienty s koronavirem vyčlenily i krajské nemocnice. Mají tamní lékaři dost zkušeností s infekčními nemocemi? A jaký je model distribuce pacientů?

Nemocnice v kraji mají nyní povinnost pacienta s podezřením na covid19, který potřebuje hospitalizaci, přijmout a provést vyšetření na SARS-CoV-2. V případě pozitivity přebíráme nemocného do fakultní nemocnice. I lékaři v holdingových nemocnicích musí být vybaveni ochrannými pomůckami a musí je umět používat.

* Jak vypadá organizace péče o koronapacienty v kraji. Má hlavní slovo hygiena, infekční klinika, nebo krajský krizový štáb?

Hlavní slovo v kraji má krajský krizový štáb, ale je maximální snaha, aby všechny tyto orgány seriózně spolupracovaly, aby mohla být pacientům poskytnuta optimální péče.

* Hodně se hovoří o ochranných pomůckách, nemocnice tvrdila, že má dostatečné zásoby, avšak současně jsme viděli prosby dobrovolníkům o šité roušky, protože na některých klinikách ústenky nebyly. Máte u vás materiálu dostatek?

Nyní se zdá, že je nemocnice zásobena ochrannými pomůckami dobře. Dnes byla uvolněna další distribuce ochranných pomůcek na všechna pracoviště fakultní nemocnice. Všichni si přejeme, aby ministerstvo zdravotnictví pokračovalo v plynulých dodávkách ochranných prostředků i v budoucnu.

* Odběrový stan před nemocnicí byl první v kraji, kolik pacientů ho denně navštěvuje a je kapacita testování podle vás nyní dostatečná?

Ve všední dny se v odběrovém stanu provede na 100 odběrů denně, o víkendu je zájem asi poloviční. „Kovidová“ laboratoř ve fakultní nemocnici je velmi vytížená a nyní provádí kolem 300 testů za 24 hodin. Výsledky jsou v naprosté většině k dispozici v den odběru. Myslím si, že v současné době je kapacita dostatečná.

* Už jste někdy v Hradci Králové podobný odběrový stan měli, nebo je to první zkušenost?

Pro Kliniku infekčních nemocí je to první zkušenost. Dobrou organizací práce našich lékařů a sester se nám podařilo zajistit v maximální míře kontrolovaný, tedy časově plánovaný příjezd pacientů k odběru. Nábor zdravotního personálu pro odběrové místo byl bez problému.

* Jsou lidé ukáznění, nebo bloudí po nemocnici a chodí přímo k vám na kliniku?

Naprostá většina lidí se chová ukázněně a bloudění je spíše výjimečné.

* Jak komplikované je vyhodnotit stěry, nebylo by praktičtější používat rychlejší metody analýzy?

Zásadním vyšetřením pro určení diagnózy covid-19 zůstává výtěr z nosohltanu a záchyt nukleové kyseliny viru pomocí speciální metody polymerázové řetězové reakce. Pro akutní fázi onemocnění jsou rychlotesty z krve nespolehlivé.

* Očekáváte nárůst počtu těžších případů v kraji?

Ano, už nyní jsou u nás hospitalizováni nemocní s těžkým průběhem onemocnění, které vyžaduje umělou plicní ventilaci, a obávám se, že v příštích týdnech bude jejich počet narůstat.

* Ředitelé domovů pro seniory volají po tom, aby byly povinné testy u lidí, které přijímají do péče, nebo u těch, kteří se vrací z nemocnice. Jaký je váš názor?

Domnívám se, že by test na covid19 byl před přijetím do domovů vhodný. Pokud jde pouze o ambulantní ošetření v nemocnici, provedení testu není reálné, trvá totiž 5 až 6 hodin. Klienti domovů pro seniory by teď měli ambulantní vyšetření v nemocnici absolvovat co nejméně.

Profil Doc. MUDr. Stanislav Plíšek, Ph. D. přednosta Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Na hradecké lékařské fakultě zasedá ve vědecké radě a je proděkanem pro specializační vzdělávání studentů. Je také předsedou Společnosti infekčního lékařství při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, která je nejvyšší odbornou autoritou v oboru.

Hlavní slovo má krajský krizový štáb, ale je maximální snaha, aby všechny orgány seriózně spolupracovaly.
 

 

Region vydání: Mladá fronta DNES - Hradecký kraj
Foto autor:  Foto: Martin Veselý, MAFRA
 

Fotografie

Kalendář akcí

<květen 2020>
poútstčtsone
27
28
29
30
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
2
3
4
5
6
7
Dnes: