EKG pravítko

Pravítko pro práci s elektrokardiogramem

                                                          určeno pro časový „posun“ 25 mm/s 

   Pravítko (6 x 18 cm) zobrazuje
 

1. lineární metrickou škálou, která umožňuje měřit vzdálenost nebo amplitudy (mV) u elektrokardiogramu nebo napěťové kalibrace 10 mm/mV
2. hyperbolickou část, která umožňuje odečítat tepovou frekvenci
3. schematické znázornění elektrické aktivity srdečního cyklu s vyznačením limitů normálních hodnot pro QRS komplex a intervaly PQ a QT
4. amplitudové měřítko pro určení elevační
5. šablonu pro konstrukci elektrické osy srdeční (EOS)
6. úhly projekce končetinových svodů
7. úhloměr určený pro měření sklonu EOS

 

       

1. Měření časových intervalů

 

1. Počátek lineární škály pravítka nastavíme na začátek měřeného intervalu (modrá šipka 1).
2. Pro zvolenou událost odečteme časový interval v sekundách na spodní škále. Jeden milimetr odpovídá 40 ms = 0,04 s. V níže uvedeném příkladu je interval 4,4 s (modrá šipka 2). 
3. Měřítko lze použít i pro stanovení amplitudy, celočíselné hodnoty odpovídají milivoltům (pro 10 mm/mV). 



2.  Určení tepové frekvence

 

1. Šipku na pravítku (označeno modrou šipkou 1) nastavíme na střed R kmitu v každém svodu tak, abychom viděli tři následující srdeční cykly.
2. Hodnota odečtená na pravítku pro třetí následující R kmit (modrá šipka 2) ukazuje průměrnou tepovou frekvenci pro tři zvolené cykly. V níže uvedeném příkladu ukazujícím výřez z obrazu pravítka přiloženého na elektrokardiogramu je to 84 tepů za minutu.

3.  Porovnání k fyziologickým normám



1. Pravítko přiložíme na  elektrokardiogram (pro orientaci je podbarvená žlutě) tak, aby počátek QRS komplexu a Q kmit označený červeným trojúhelníkem, byly zarovnány.  

2. Počátek P vlny (označen modrou šipkou 2) by u fyziologického EKG měl ležet v černém intervalu pravítka označeném PQ nebo přesně na jeho konci – odpovídá normě pro interval PQ od 0,12 do 0,20 s.
3. Konec QRS komplexu (označen modrou šipkou 3) u fyziologického EKG měl ležet v černém intervalu pravítka označeném QRS – odpovídá normě pro QRS komplex od 0,06 do 0,11 s.
4. Konec T vlny (označen modrou šipkou 4) by u fyziologického EKG měl ležet v černém intervalu pravítka označeném QT před svislou linkou odpovídající aktuální tepové frekvenci ( v našem případě 88 tepů za minutu ). Hodnoty reprezentují horní limit pro QT interval u mužů (přísnější norma = kratší interval než u žen) podle Hodgese. Pro Další hodnoty viz obal pravítka nebo níže. 

 

 

      Pro konstrukci elektrické osy srdeční ve frontální rovině se používá zjednodušený

      geometrický model, ve kterém je elektrický střed srdce je umístěn do těžiště

      rovnostranného trojúhelníku. Pro jeho konstrukci lze použít kratší stranu pravítka

      s vyznačeným vrcholem trojúhelníku. Obrázek níže ukazuje zkonstruovaný modrý

      trojúhelník překrytý pravítkem.

 

6.    Úhly projekce končetinových svodů

 

      Při určování EOS lze vycházet z amplitud a orientací jednotlivých končetinových
      svodů. Z těžiště naznačeného rovnostranného trojúhelníku vychází červenou tenkou

      linkou směry bipolárních a silnou linkou zvýšených Goldbergerových končetinových

      svodů. 

 

 

 7.   Orientace elektrické osy srdeční

 

      Orientaci EOS lze změřit úhloměrem umístěným na kratší straně pravítka. 
      V příkladu uvedeném níže úhrnné amplitudy QRS komplexu odečtené
      z bipolárních končetinových svodů společně se zjednodušeným geometrickým
      modelem určují vektor EOS (červená šipka), který svírá úhel 67° s horizontálou. 

   

   Zadní strana obálky pravítka

 

      Na zadní straně obalu je vytištěna Tab. 1 s dolními a horními limity pro QT interval. 

      Hodnoty byly odvozeny pomocí Hodgesova lineárního vztahu. V našem případě,
      kdy jsme počítali normy pro jednotlivé tepové frekvence, jsme použili upravený vztah
      QT = QTcH - 1,75*(TF - 60), kam jsme pro QTcH dosadili podle norem uvedených
      v Tab. 2. Při volbě algoritmu a norem jsme využili doporučení studie porovnávající
      korekce podle Bazetta, Fridericia, Framinghama a Hodgese (Luo et al. 2004).

 
      Pro srovnání délky QT intervalu s normou stačí naměřenou hodnotu z EKG porovnat

      přímo s hranicí pro dané pohlaví a tepovou frekvenci v Tab. 1.  

       Tab. 1
     

       Tab. 2         

      Luo, Shen, Kurt Michler, Paul Johnston, and Peter W. MacFarlane. 2004.
      “A Comparison of Commonly Used QT Correction Formulae: The Effect of Heart
      Rate on the QTc of Normal ECGs.” Journal of Electrocardiology 37 (SUPPL.):
      81–90. https://doi.org/10.1016/j.jelectrocard.2004.08.030.

 

 

Připravil Ústav lékařské biofyziky ve spolupráci s Ústavem patologické fyziologie Lékařské fakulty v Hradci Králové, Univerzita Karlova a I. interní kardioangiologickou klinikou Fakultní nemocnice Hradec Králové. Poděkování za cenné rady a revize náleží MUDr. Janě Langrové, Ph.D., doc. MUDr. Miroslavu Solařovi, Ph.D., doc. MUDr. Petru Pařízkovi, Ph.D.

 

Soubor ke stažení

Verze 1.0, 19. 11. 2021 - © 2021 Jan Kremláček CC BY-NC 4.0