Juranova, Iveta
Poslední změna: 05.10. 2020

Zkušenosti z 1. vlny epidemie Covid-19 ve FN HK

 1. díl

     První vlna epidemie COVID-19 s sebou přinesla novou zkušenost pro všechny zdravotníky i nezdravotníky. Účast státní hygienické služby a nemocničních hygieniků byla velice důležitá a významná, zejména na začátku epidemie bylo třeba rychle a pohotově reagovat na danou situaci a zavádět efektivní protiepidemická opatření. Pro všechny hygieniky, tím pádem i pro mne – nemocničního hygienika a epidemiologa, byla první vlna epidemie obdobím obrovského pracovního vytížení, ale zároveň poskytla možnost zažít na vlastní kůži něco, o čem jsme do té doby pouze četli nebo mohli sledovat ve zprávách z odlehlejších koutů světa. Nikdo z nás neměl vlastní zkušenosti s epidemií podobného rozsahu. Navíc měla první vlna epidemie nepochybně i politický rozměr. V rozmezí cca 4 měsíců bylo vyhlášeno mnoho vládních nařízení, navíc s apelem na okamžitou realizaci, což se dosud při žádné proběhlé epidemii nestalo, protože to nebylo potřeba. COVID-19 se všemi změnami, novými pravidly, a následky významně zasáhl do života všech lidí v naší zemi, stejně jako do provozu Fakultní nemocnice Hradec Králové (FN HK).

     Koncem roku 2019 jsme sledovali první informace o větším počtu případů netypických pneumonií v čínském městě Wu-chan. Později byl jako původcem těchto pneumonií označen „Wuchanský koronavirus“, jak je označován nový typ koronaviru SARS-CoV-2, (Severe Acute Respiratory Syndrome Coronavirus 2). Onemocnění, které tento virus způsobuje, bylo označeno jako COVID-19 (COrona VIrus Disease-19). V lednu Čína zveřejnila genetickou sekvenci nového viru SARS-CoV-2 a začala aktivně hlásit počty případů. S napětím jsme pozorovali strmost epidemické křivky v rámci reportování počtů nakažených lidí v Číně a prováděná opatření včetně výstavby provizorních nemocnic. Jako problém se jevila i stanovená inkubační doba s rozmezím 1-14 dní. Dlouhá inkubační doba je z epidemiologického hlediska nepříznivá. Bylo pravděpodobné, že se virus z Číny dostane dál do světa, ale nikdo netušil, že způsobí pandemii. Další neznámé se objevovaly při zprávách o dramatickém průběhu nemoci, o možnosti návratu příznaků nemoci či dokonce úmrtí i po zdánlivém zlepšení zdravotního stavu nemocného s COVID-19.

Koncem ledna se objevily první případy nemoci v Evropě, ve Francii a Německu, pak i v Itálii. Od té doby jsme se začali postupně na příchod první vlny připravovat formou organizačních a stavebních změn, úpravami provozu, postupným zajišťováním kriticky důležitého zdravotnického materiálu a ochranných pomůcek a obnovením některých postupů, které byly historicky zrušeny.
První vlna této epidemie nás zasáhla v době, kdy ve FN HK i v celém královéhradeckém kraji (KHK) probíhala plošná epidemie chřipky a akutních respiračních infekcí. Symptomy chřipky se překrývají se symptomy onemocnění COVID-19 (horečka, kašel, zažívací potíže), proto jsme se nejvíce obávali se toho, že novou nemoc obtížně odlišíme od chřipky. V diferenciální diagnostice kromě epidemiologické anamnézy a klinických příznaků měl a má klíčovou úlohu PCR test k detekci COVID-19, laboratorní PCR diagnostiku jsme měli dostupnou velice brzy. Naštěstí, alespoň zpočátku prvních několik týdnů, se v České republice nákaza nešířila běžně v komunitě a vcelku spolehlivě fungovaly údaje o pozitivní či negativní epidemiologické a zejména cestovatelské anamnéze. Pokud člověk necestoval do rizikového zahraničí nebo nebyl v kontaktu s COVID-19 nemocným, bylo téměř jisté, že virem COVID-19 infikován není.

Chřipková epidemie vrcholila v KHK  v 5.-8. kalendářním týdnu roku 2020, v té době jsme již řešili první suspektní případy onemocnění COVID-19 ve FN HK, jednalo se většinou o jedince s cestovatelskou anamnézou nebo o jejich kontakty, nejčastěji o lyžaře z Itálie či Rakouska. Diagnostika byla zpočátku dostupná jen v NRL pro chřipku a respirační viry v Praze. Všechny vzorky bylo nutné posílat do Prahy, kde se vyšetřovalo několikrát denně, výsledky byly k dispozici zpravidla tentýž den pozdě v noci nebo až druhý den ráno. Možnost samostatného vyšetřování COVID-19 laboratoř molekulární biologie FN HK získala začátkem měsíce března. Znamenalo to zkrácení čekací doby na výsledek vyšetření a tím možnost včasnějšího epidemiologického šetření a rychlejší, operativnější zajištění nemocných a jejich kontaktů. V podstatě bylo možné včasnější zajištění zdrojů nákazy a tím zamezení dalšího nekontrolovaného šíření nemoci. Výsledky bylo a je neustále potřeba zpracovat co nejdříve, i v noci, informace je třeba operativně předávat dál, pacientovi, Krajské hygienické stanici KHK za účelem včasného zavedení protiepidemických opatření.
Laboratorní diagnostika ve FN HK od svého zavedení spolehlivě funguje po celou dobu epidemie denně až do pozdních nočních hodin díky nesmírné úsilí a osobnímu nasazení několika málo laboratorních pracovníků Ústavu klinické biochemie a diagnostiky (ÚKBD). Významným přínosem je aktuální zavedení možnosti PCR rychlotestů, kdy v akutních případech je výsledek testu znám do 1 hodiny.
 
Příprava FN HK na epidemii
Přípravná fáze znamenala zajištění pomůcek a prostředků, stavební úpravy, organizační změny a poradenskou a konzultační činnost Oddělení nemocniční hygieny.
Zajišťování pomůcek  - od února probíhaly intenzívní snahy o zajištění veškerého potřebného zdravotnického materiálu, zejména ochranných pomůcek, odběrových souprav, reagencií k diagnostice, dezinfekčních prostředků. 9. 2. 2020 vláda ČR zakázala přímé lety z Číny. S tím souviselo i přerušení dodávek zdravotnického materiálu z Číny. Uvědomili jsme si, jak moc jsme na Číně závislí. Úkoly z ministerstva zdravotnictví, kterými bylo zajištění několikaměsíční zásoby všech potřebných věcí k ošetřování a léčbě pacientů, byly nelehké, většina prostředků nebyla dostupná vůbec nebo jen velmi omezeně a bylo potřeba vynaložit maximální úsilí k jejich zajištění pro FN HK. Neúnavně pracovaly skupiny pro řešení zásob ochranných pomůcek a dezinfekčních prostředků. Nejen, že musely být vyspecifikovány kritické zdravotnické pomůcky a potřebné věci pro chod nemocnice, ale celá řada prostředků a pomůcek musela být nahrazena jinými, což přinášelo a stále přináší vyšší náročnost na péči o pacienty. Zdravotníci se museli naučit operativně, za chodu, používat nové pomůcky a prostředky, jiné, než na které byli dlouhodobě (někdy i roky) zvyklí.

Stavební a technické úpravy - na několika pracovištích bylo potřeba provést stavební úpravy k zajištění bezpečného ošetřování nemocných s COVID-19. Jednalo se o úpravy na Klinice infekčních nemocí, Pavilonu č. 14 (budova plicní kliniky+geriatrie), Chirurgické JIP 1, lůžkovém oddělení KARIM, 3. interní JIP, Neurochirurgické JIP, JIP pro větší děti, na oddělení kojenců, na porodnickogynekologické klinice. Upraveno bylo i parkoviště za budovou ÚKBD.

Klinika infekčních nemocí (KIN) - úpravy ve formě sádrokartonových příček byly provedeny na Klinice infekčních nemocí z důvodu potřeby oddělení vstupu na RTG a vstupu na JIP od dalších prostor kliniky. Před KIN byla postavena ještě provizorní ambulance k vyšetřování/ošetřování suspektních pacientů.

Pavilon č. 14 (působiště Plicní a části Gerontometabolické kliniky) bylo pomocí sádrokartonových příček přestavěno na „COVID pavilon“, kde bylo plánováno bezpečné ošetřování většího počtu nakažených po naplnění kapacity Kliniky infekčních nemocí. Úpravy byly koncipovány zejména ve smyslu zajištění čistých a špinavých částí budovy, oddělení vstupů k zajištění maximální bezpečnosti pro personál.

Lůžkové oddělení KARIM a JIP 1 Chirurgické kliniky – zde byly taktéž vybudovány sádrokartonové příčky za účelem zlepšení hygienické situace při hospitalizaci nemocných s COVID-19, kteří by potřebovali intenzívní péči. Zejména se jednalo o oddělení pacientské části od zázemí JIP („COVID a neCOVID zóny“).

Na neurochirurgické JIP a JIP pro větší děti, oddělení kojenců, oddělení I chirurgické kliniky a na oddělení operační gynekologie byly vybudovány příčky a další úpravy k zajištění izolace nemocných s COVID-19 infekcí.
Před budovou Emergency byla vybudována provizorní buňka, která sloužila přechodně jako místo prvního kontaktu s COVID -19 suspektním pacientem.

Vybudování COVID-19 odběrového místa – odběrový point byl vybudován mimo areál FN HK na parkovišti za budovou ÚKBD. Cílem bylo vybudovat místo k odběru vzorku od pacientů mimo areál, s možností příjezdu pacienta automobilem nebo pro příchod pěšky. Vyšetřovací místo je od 15. 3. 2020 v provozu několik hodin denně včetně víkendů. Fungování je zajišťováno zaměstnanci KIN, ale i dalších klinik, mediky, strážní službou, příslušníky Městské policie HK. Provoz vyšetřovacího pointu navázal na aktivity výjezdových odběrových týmů. Vybudováním pointu se snížilo vytížení mobilních výjezdových odběrových týmů.
MUDr. Lenka Hobzová, Ph.D.
vedoucí Oddělení hygieny FN HK