Juranova, Iveta
Poslední změna: 31.03. 2020

100 let od narození prof. Hvězdoslava Stefana

prof. MUDr. Hvězdoslav Stefan, CSc. (14.3.1920 - 7.2.2009)

 Při příležitosti nedožitých 100 narozenin pana prof. MUDr. Hvězdoslava Stefana, CSc., emeritního profesora Univerzity Karlovy a emeritního primáře Oddělení dětské chirurgie FN v Hradci Králové, mi dovolte připomenout jeho přínos oboru dětské chirurgie a urologie, československé medicíně a historii české medicíny.

       Pan profesor pocházel z vlastenecké královéhradecké rodiny. Jeho děd, Kristián Stefan, byl učitel, spisovatel, překladatel, zemský poslanec a spolupracovník Františka Palackého. Otec, MUDr. Libor Stefan, byl generálem zdravotnictva Československé armády a svých 7 synů spolu s manželkou Olgou vychovali v duchu demokratických zásad První republiky. Bezprostředně po vpádu německých okupantů do naší republiky v roce 1939 se rodina Stefanových zapojila do protiněmeckého odboje – Obrana národa. V roce 1939 odešli ilegálně 3 bratři prof. Stefana do zahraničních armád bojovat za osvobození republiky. Dva z nich se do vlasti nevrátili. Jeden padl do zajetí při bojích čsl armádní jednotky ve Francii a byl němci odsouzen k smrti za zemězradu a popraven. Druhý padl v r. 1943 na francouzském území v leteckém souboji jako stíhač 313. československé  peruti v Anglii. Třetí bratr působil jako lékař u RAF a poslední roky války  jako lékař v nemocnici pro raněné letce v East Grinsteadu.

       Hvězdoslav Stefan se v roce 1941 rozhodl ilegálně přejít do čs. armády v zahraničí. Při přechodu na německo-švýcarské hranici byl zatčen a předán k Volksgerichtu v Norimberku. Senátem tohoto soudu byl odsouzen pro velezradu a napomáhání nepříteli k trestu 15 let káznice a 10 roků ochranné vazby. Svůj trest si odpykával v káznici v Bayreuthu spolu s několika tisíci československých politických vězňů. Po osvobození káznice 14. 4. 1945 byl spoluvězni zvolen do Čs. národního výboru. Do konce války spolupracoval se spojeneckými jednotkami a americkou okupační správou při repatriaci spoluvězňů do vlasti.

       Za odbojovou činnost i dobu věznění byl v roce 1945 vyznamenán prezidentem republiky Dr. Edvardem Benešem Československým válečným křížem 1939 a Vyznamenáním za zásluhy I. stupně za činnost v domácím odboji a poté dalšími vyznamenáními. Studium na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze začal v roce 1945, v mimořádném letním semestru. Po promoci v roce 1949 nastoupil jako sekundární lékař na ORL a chirurgické oddělení nemocnice v Kolíně. V roce 1952 byl povolán na mimořádné vojenské cvičení a v témže roce byl převelen na Vojenskou lékařskou akademii J. Ev. Purkyně v Hradci Králové, na chirurgickou kliniku vedenou profesorem MUDr. Janem Bedrnou. Pod jeho vedením získal široké znalosti oboru všeobecné chirurgie a urologie po stránce operační, vědecké  a experimentální práce. Profesor Stefan se netajil tím, že je vděčný profesoru Bedrnovi za odborné, metodické a lidské vedení, které mu usnadnilo další lékařský vývoj a dále tím, že se mu akademik Bedrna stal vzorem po celý další život.

       V Hradci Králové se dr. Stefan věnoval převážně urologii. Podílel se na experimentálním ověřování techniky autotransplantace ledviny u psů (1953). To přispělo k první transplantaci ledviny u člověka v Československu, provedené v roce 1961 v Hradci Králové. Byl vůdčí osobností při uvádění do provozu druhé umělé ledviny v naší republice pro léčbu akutního selhávání ledvin (1957). V souvislosti s převedením Vojenské lékařské akademie do obnovené Lékařské fakulty UK v Hradci Králové v roce 1958, odešel MUDr. Stefan z vojenské do civilní služby. Protože neměl důvěru KSČ bylo mu v roce 1960 navrženo, aby odešel z chirurgické kliniky.
    Tento záměr se neuskutečnil, dr. Stefan vzal nabídnuté místo vedoucího lékaře nově zřízeného oddělení dětské chirurgie. V období let 1960-1982 vedl toto oddělení jako ordinář, od roku 1982 do konce roku 1989 jako primář. Oddělení bylo situováno v prostorách Dětské kliniky, zpočátku mělo 25 a později až 39 lůžek. Ordinář Stefan postupně vybudoval a zabezpečil organizačně, materiálně a personálně oddělení s celostátním a evropským věhlasem. Po vzoru anglosaských zemí se zde prováděla dětská chirurgie v celém rozsahu, od diagnostiky, operační a pooperační péče až k péči následné.

       Profesor Stefan je jedním ze čtyř zakladatelů moderní československé dětské chirurgie (Prof. MUDr. Václav Kavka, DrSc., Prof. MUDr. Václav Tošovský, DrSc., Prof. MUDr. Miroslav Kabelka, DrSc.) V roce 1967 obhájil dr. Stefan disertační práci na téma „Komplikující choroby zdvojené ledviny“ a byl mu udělen titul kandidáta věd. V roce 1968 byl jmenován docentem s habilitační prací „Aganglionární megakolon“ a v roce 1992 profesorem dětské chirurgie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy na základě vědecké práce „Exstrofie močového měchýře“. 
 
       V rámci pregraduální pedagogické činnosti se profesor Stefan podílel na přednáškách a praktických cvičeních z chirurgie a dětské chirurgie pro posluchače LF UK i VLA J.Ev.P.  V postgraduální výchově přednášel v ILF na lékařských seminářích. Na svém pracovišti vyškolil několik odborníků v dětské chirurgii a dětské urologii (Králová M., Kříž J., Koudelka J., Preis J., Kuliaček P., Lehká J., Baše J., Macík I.) a věnoval se stážistům dětskochirurgických pracovišť z naší republiky i z jiných zemí (Německo, Polsko, Vietnam).

       Terapeutické výsledky v novorozenecké chirurgii, dětské břišní chirurgii, onkochirurgii a urologii byly srovnatelné s vyspělými pracovišti v naší republice i v Evropě.  I když oddělení splňovalo kritéria pro vyjmenování klinikou, nestalo se tak a v roce 1982 bylo ustanoveno jako samostatné oddělení a docent Stefan jmenován primářem oddělení. V rámci komplexní péče o dítě zavedl MUDr. Stefan pravidelné dětskochirurgické semináře pro pediatry a chirurgy bývalého Východočeského kraje. Pod jeho vedením uspořádalo oddělení tři celostátní konference dětské chirurgie a v roce 1986 pak 38. Kongres dětské chirurgie s mezinárodní účastí. V 60. letech navázal a postupně rozvíjel spolupráci s Klinikou dětské chirurgie ve Wroclavi.

        V roce 1989 skončil doc. Stefan vedení oddělení dětské chirurgie. V následujícím roce byl občansky i vojensky rehabilitovaný s omluvou za politickou a společenskou diskriminaci a bylo mu umožněno habilitační profesorské řízení. V letech 1991-2004 pracoval na zdejší Urologické klinice, 9 let jako konzultant pro dětskou urologii a 5 let jako smluvní odborný lékař. Dlouhodobě byl členem komise pro státní zkoušky z chirurgie a oborové rady pro udělování vědeckých hodností v chirurgii. V Československé medicíně má prof. Stefan 8 priorit, z nich 4 jsou s tématikou urologickou a 4 s tématikou dětskochirurgickou. Tři z těchto priorit měly mezinárodní odezvu. Jsou to: dysgeneze gonád (1957), rekonstrukční genitoplastika – Stefanova operace (1963) a úspěšné oddělení srostlých dvojčat v novorozeneckém období (1980).

       Úctyhodná je přednášková a publikační činnost profesora Stefana. Přednesl více než 300 přednášek, řadu z nich na mezinárodních kongresech, konferencích a seminářích (Anglie, Irsko, Chorvatsko, Německo, Polsko, Rakousko, Švédsko, Švýcarsko). Publikoval více než 180 odborných článků, převážně jako první autor, 15 z nich v zahraničí. Odborně významné byly jeho monografie „Voda a elektrolyty v chirurgii“ (l958), „Aganglionární megakolon“ (1969),  Rekonstruckijska uroložka kirurgija (Vezikoureterální reflux) Zagreb chorvatsky (1999), německy (2000). Byl spoluautorem publikace „Úvod do praktika z chirurgie“ (Některé odlišnosti nejčastějších chirurgických chorob dětského věku) (1967).

       Publikace z historie medicíny mapují jednak život a dílo významných lékařů Východočeského kraje a jednak historii medicíny v Hradci Králové.  O východočeských lékařích pojednávají publikace „Významní profesoři lékařství – rodáci z východních Čech v letech 1370 – 1900“ (1995), „Lékaři, absolventi hradeckých latinských škol a gymnasia“ (2000).  Svůj obdiv ke královéhradeckému rodákovi Karlu Rokitanskému vyjádřil již v roce 1954, kdy jako první u nás publikoval biografii Karel Rokitanský. V roce 2000 – výročí narození K.  Rokitanského – se účastnil spolu s Prof. MUDr. Ivo Šteinerem, CSc. a MUDr. Olgou Procházkovou velkolepých oslav v Rakouské akademii věd ve Vídni. Zde navázal kontakt s chirurgem Prof. MUDr. Otakarem Rokitanským, vnukem K. Rokitanského a dalšími rakouskými vědci. Měsíc po oslavách ve Vídni proběhl pod záštitou děkana na naší LF HK slavnostní večer k uctění slavného  rodáka, kde 80 letý Prof. Stefan pronesl stěžejní přednášku.

   Byl také kurátorem doprovodné výstavy K. Rokitanský na LF v Hradci Králové a poté na 1. LF ve Faustově domě v Praze. V následujícím roce byla vydaná monografie Karel Rokitanský, rozšířená o informace získané ve vídeňských archivech a od rodiny Rokitanského. Tato publikace získala v roce 2005 cenu České urologické společnosti. Byl spoluautorem publikace Fakultní nemocnice Hradec Králové vydané v roce  1988 k 60. výročí dostavby „Nové nemocnice“. Podílel se kapitolami „Historie zdravotnictví v Hradci Králové do roku 1928“ a „Vznik nové nemocnice a období let od roku 1928“. Je spoluautorem monografie „Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové 1945 – 1995“ (1995).

        Odborného uznání se dostalo prof. Stefanovi v naší republice i v zahraničí. Stal se nositelem 7 medailí a 2 cen za vědecký přínos v medicíně, byl členem 2 zahraničních lékařských společností a čestným členem 3 českých a 1 zahraniční lékařské společnosti.
        Profesor H. Stefan byl morální a vědeckou autoritou a příkladným vlastencem. Jeho osobní dovednosti a píle přispěly k tomu, že ho řadíme mezi úspěšné československé a české lékaře, lékaře, kteří i v současnosti inspirují.
MUDr. Miroslava Králová