Juranova, Iveta
Poslední změna: 03.02. 2021

100 let od narození prof. Vladimíra Brzka


Prof. Brzek se narodil 13. února 1921 v Hradci Králové. Od tohoto data tedy uplynulo 100 let a zároveň je tomu jen 14 měsíců, kdy prof. Brzek ve věku 99 let zemřel. Byl mu tedy dopřán dlouhý život, život mimořádného chirurga, který měl významný podíl na vytváření dobrého jména hradecké chirurgie a zaslouží si, abychom si ho při takto významné příležitosti připomenuli.

          Po absolvování základní školy a maturitě na reálném gymnáziu v Hradci Králové v roce 1939 postihlo mladého studenta Vladimíra Brzka uzavření vysokých škol. V tomto období využil možnosti práce na prosektuře královéhradecké nemocnice u primáře Fingerlanda. Tato cenná zkušenost měla pro jeho další profesní život jistě velký význam. Jakmile to bylo po válce možné, zahájil v r. 1945 studium medicíny na lékařské fakultě v Praze a v Hradci Králové a promoval na Univerzitě Karlově v roce 1950. Po ukončení studií splnil půlletou povinnost pracovat jako lékař v pohraničí (Vrchlabí). Poté byl tehdejším přednostou prof. Janem Bedrnou přijat na Chirurgickou kliniku Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Jako mladý a pracovitý asistent se chirurgii plně a věnoval a navždy oddal. Trávil množství hodin na operačním sále, neúnavně studoval, prováděl výzkum i publikoval. V r. 1964 byl jmenován kandidátem lékařských věd a v r. 1965 docentem chirurgie. V té době byly jeho vědecké aktivity zaměřeny na problematiku lymfologie (chirurgická kanylace hrudního mízovodu, odběr a zkoumání lymfy (spolupráce s doc. Bartošem) a na chirurgii pankreatu.

Ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové prof. Brzek pracoval více než 40 let (1950 – 1992). Věnoval se břišní chirurgii, hrudní chirurgii a kardiochirurgii. Spektrum jeho chirurgického umu bylo tedy široké. Z údajů v operačních knihách bylo možné vyčíst, že například z kardiochirurgických výkonů prof. Brzek v letech 1955 – 1979 provedl 73 operací koarktace aorty, delikátní výkon na bijícím srdci pro mitrální stenózu (porevmatické zúžení mitrální chlopně) provedl 462x, z čehož v 67 případech se jednalo o reoperaci pro restenózu. Republikovou prioritou prof. Brzka byla operace aortoventrikulárního tunelu (1981). Prof. Brzek též významně přispěl k zahájení programu transplantace ledvin.  

Jeho vědecká publikační činnost je pozoruhodná. Přednesl na 70 odborných přednášek a publikoval 120 originlních prací. Byl též spoluautorem několika vědeckých monografií a učebních textů.
Hradecká chirurgie měla štěstí na mimořádné chirurgické osobnosti. Po prof. Bedrnovi a prof. Procházkovi to byl právě prof. Brzek, kdo se ujal jejího vedení. Přednostou Chirurgické kliniky FN v Hradci Králové se stal v r. 1979 a po založení Kardiochirurigcké kliniky v roce 1985 byl v Hradci Králové prvým přednostou samostatné Kardiochirurgické kliniky. Tuto funkci vykonával až do roku 1987. Dlouhou dobu též zastával funkci vedoucího Katedry chirurgie Lékařské fakulty UK v Hradci Králové. Jeho profesorské jmenovací řízení proběhlo již v roce 1969. Tehdejšími nomenklaturními orgány však nebylo schváleno a prof. Brzek byl prohlášen univerzitním profesorem až v roce 1990. Bylo to tedy po sametové revoluci se zpožděním 21 let.

          Už jako mladý chirurg jsem měl možnost vedle pana profesora Brzka na operačním sále stát a obdivovat jeho chirurgickou zručnost, jeho strategické chirurgické uvažování, jeho odvahu podpořenou umem a bohatou zkušeností. Jeho operační technika pro mne z mého tehdejšího pohledu mladého chirurga představovala vrchol chirurgického umění. Ale i dnes, kdy již mohu srovnávat s mimořádnými chirurgy, si dovoluji konstatovat, že prof. Brzek patřil z hlediska operační techniky, mezi ty nejlepší, které jsem v životě měl možnost poznat. Krom mimořádného vrozeného talentu, cílevědomosti a pracovitosti k tomu jistě přispěla jeho neocenitelná zkušenost z práce na patologii. Byl vzácným chirurgem, který si v případě mezioborového přesahu problematiky dokázal poradit. Nezapomenu, jak se sobě vlastním chirurgickým nadhledem dokázal úspěšně zvládnout retroperitoneální tumor prorůstající do ledviny či do pánevních orgánů, aniž by na sále potřeboval spoluúčast urologa či gynekologa.

Taktéž jeho rozvaha o postupu nad hraničními indikacemi s velkým důrazem na „lidskou stránku“ rozhodování byla pro nás příkladná. Nebyla to ale jen brilantní operační technika, co jsme na prof. Brzkovi obdivovali. Profesor Brzek nám byl vzorem i svou osobností lékaře. Pacienta dokázal nejen brilantně odoperovat, ale byl mu připraven pomoci při problémech i v dalším pooperačním průběhu.

            Prof. Brzek měl dlouhý profesionální život a byl ve vedoucích funkcích chirurgických pracovišť i za minulého režimu. Nikdy nezapomenu, jak nás (tehdy mladé lékaře) dokázal při tzv. komplexních hodnoceních (kádrových pohovorech) ochránit. Ještě dnes mi znějí slova pana prof. Brzka, při takové příležitosti vyřčená: „ale já na klinice potřebuji také lidi, kteří pomohou držet odbornou úroveň pracoviště“. Prof. Brzek byl již tehdy jako mimořádný a zkušený chirurg autoritou i jako bezpartijní i pro tehdejší politické představitele. Měl gloriolu mimořádného chirurga, kterého by mohli potřebovat.

            Prof. Brzek v těch, kteří měli to štěstí po jeho boku pracovat, zůstává v paměti jako lékař, který se zasloužil o rozvoj hradecké chirurgické školy. Celý jeho život byl spjat s Hradcem Králové a jeho občany, pro které jako lékař – chirurg s plnou oddaností oboru pracoval. Prof. Brzek nikdy nepodléhal poplatným dobovým vlivům a byl věrný své práci. Z ocenění, které se mu za celoživotní oddanost chirurgii dostalo, je třeba zmínit zlatou medaili Lékařské fakulty UK v Hradci Králové, zlatou medaili Univerzity Karlovy, Maydlovu medaili, čestné členství České chirurgické společnosti. V r. 2004 se stal prof. Brzek laureátem výroční ceny města Hradce Králové „Primus inter pares“ (první mezi rovnými).  

            My, kteří jsme prof. Brzka poznali, na něj nikdy nezapomeneme. Bylo velkou poctou a pomocí učit se chirurgii od mimořádného člověka, který byl „pan chirurg“. Považuji za dobré, aby si i čtenář, který pana prof. Brzka přímo nezažil, měl možnost uvědomit, kdo byl ten mimořádně zručný a všestranný chirurg, který spoluvytvářel věhlas hradecké medicíny.
 
Za to vše Vám díky, pane profesore
 
Jan Harrer a spolupracovníci.