Datum vydání: březen 2026

Zdroj: Forum, Magazín Univerzity Karlovy

Autorka: Jitka Jiřičková

Foto: Vladimír Šigut

Rozhovor s doc. MDDr. Janem Schmidtem, Ph.D., ze Stomatologické kliniky najdete na s. 18–19 tištěného vydání časopisu Forum. 

Zuby se nemusí jen opravovat

„Největší ‚game-changer‘ v domácí péči je správné čištění mezizubních prostor,“ říká stomatolog a vědec Jan Schmidt, laureát Ceny Josefa Hlávky. Mluví o tom, jak věda posouvá stomatologii k regeneraci tkání a digitální protetice a proč může být kvalitní zdravotnická dokumentace pro lékaře někdy stejně zásadní jako vrtačka.

Pokud byste měl pacientům poradit jednu jedinou věc, která by jim zásadně změnila péči o zuby, jaká by to byla?

Zaměřte se na mechanickou očistu, především mezi zuby. O zdraví chrupu nerozhodují drahé pasty nebo ústní vody, ale to, jak důkladně dokážete odstranit zubní plak, a obzvlášť v místech, kam se běžný kartáček nedostane. Mezizubní prostory jsou hlavním místem vzniku kazů i zánětu dásní. Přesto je velká část lidí vůbec nečistí.

Přitom když je mechanická očista skutečně precizní, tedy pokud veškerý zubní plak odstraníme alespoň jednou denně, není důvod pro vznik kazu ani parodontitidy a máte i výrazně vyšší šanci na celoživotně zdravé zuby – bez vrtání a komplikací. V tu chvíli se z past a ústních vod stávají spíše kosmetické doplňky než podstatná součást péče.

Čemu se věnujete ve svém výzkumu a v čem spatřujete jeho hlavní přínos pro klinickou praxi?

Jedním z našich cílů je, aby regenerativní postupy byly skutečnou součástí běžné stomatologické péče. Primárně jde o zachování původní tkáně tam, kde to dnes ještě není většinou možné, a přiblížení se k biologicky šetrné léčbě místo pouhé náhrady ztracené tkáně. Chceme, aby se tkáň dokázala – alespoň v některých situacích – sama uzdravit.

Ve střednědobém horizontu se věnujeme vývoji nových biomateriálů a metod, které podpoří přirozené hojivé a regenerativní procesy. Pracujeme na tom, aby léčba byla přesnější, předvídatelnější a lépe zacílena na zachování původních tkání, které bychom dříve považovali za ztracené. Do kliniky se nejrychleji promítají naše inovativní nástroje pro stomatologická ošetření, jež vyvíjíme s důrazem na minimalizaci invazivity. Společným jmenovatelem všech našich projektů je péče, která je biologičtější, šetrnější a více preventivní. Méně odstraněné tkáně, méně komplikací, více přirozené funkce a života v zubu.

Mohl byste popsat aktuální výzkumné trendy v regeneraci samotných zubních tkání?

Cílem je nenahrazovat poškozenou tkáň umělými materiály, ale nastartovat vlastní samoléčebné schopnosti zubu. Prvním směrem je podpora tvorby nového dentinu, kdy se zub při ohrožení zubní dřeně přirozeně snaží vytvořit ochrannou vrstvu a moderní bioaktivní materiály tuto reakci účinně posilují. Tato strategie je dnes klinicky nejblíže běžné praxi.

Dalším výzkumným trendem je udržení či obnova vitality samotné dřeně, která je živá, prokrvená a schopná bránit infekci. S využitím kmenových buněk, růstových faktorů či biomateriálů již lze v některých případech vrátit vitalitu například zubům mladých pacientů po úrazech.

Třetí, zatím nejkomplexnější, výhled představuje vytvoření nové živé tkáně pomocí technologií jako 3D biotisk nebo organoidy. Zní to futuristicky, ale právě tyto metody mohou v budoucnu zásadně proměnit léčbu těžce poškozených zubů.

Všechny tyto přístupy mají společný směr: Od pouhé náhrady materiálem k biologickému uzdravení. Tam, kde se dříve zub „vykuchal“ a vyplnil, se dnes snažíme uchovat jeho životní funkce. Je to posun od mechanické opravy k opravdové léčbě.

Ve svých publikacích se věnujete využití digitálních metod v zubním lékařství. Jakou oblast stomatologie ovlivnily nejvíce?

Digitalizace ve stomatologii propojuje diagnostiku, plánování i léčbu do jednoho prostředí a umožňuje přesnější, rychlejší a bezpečnější postupy. Nejvíce je to vidět v protetice: Místo otisků je použit sken, vznikne 3D model, náhrada se navrhne virtuálně a následně přesně vyfrézuje či vytiskne. Pacientovi to přináší větší komfort a rychlejší léčbu.

Jakým směrem se bude digitální protetika ubírat v nejbližší době?

Směřuje k vyšší přesnosti, individualizaci a spolehlivým výsledkům. Detailnější sběr dat pacienta a využití umělé inteligence budou napomáhat navrhovat náhrady stále více podle biomechaniky konkrétního pacienta, ne podle univerzálních šablon. Současně bude ošetření rychlejší a dostupnější – korunky „na počkání“ a automatizované procesy se stanou běžnější praxí.

Na co kladete největší důraz při výuce mladých zubních lékařů?

Ve výuce zdůrazňuji základy medicíny: odpovědnost, empatii, komunikaci a odbornou zdatnost. K tomu ale přidávám často opomíjené forenzní aspekty, zejména význam kvalitní zdravotnické dokumentace. Jako předseda revizní komise Oblastní stomatologické komory Hradec Králové se často setkávám s případy, kdy právě dokumentace rozhoduje o tom, zda lékař dokáže svou péči obhájit. Proto studujícím říkám, že nejde o byrokracii, ale o jejich právní ochranu i důkaz kvalitního ošetření.

doc. MDDr. Jan Schmidt, Ph.D.

Zubní lékař a výzkumník působící na Stomatologické klinice LF HK UK a FN HK. Ve své vědecké a klinické práci se zabývá moderními metodami ve stomatologii, výzkumu kmenových buněk zubní dřeně, vývoji nových terapeutik z kyseliny hyaluronové či inovativním nástrojům pro stomatologická ošetření. Je autorem řady publikací v oboru, vede grantové a výzkumné projekty, je členem Vědecké rady České stomatologické komory. V listopadu 2025 převzal Cenu Josefa Hlávky – prestižní ocenění pro mladé vědce – jakožto uznání za jeho dosavadní přínos v oboru stomatologie.